Kryoterapie
Kryoterapie je metoda, při níž je organismus krátkodobě vystaven extrémně nízkým teplotám. Kryoterapie může být aplikována lokálně nebo celkově. Při lokální aplikaci je chlad zaměřen pouze na malou oblast těla. Celková kryoterapie je aplikována na povrch celého těla v kryokomoře a to obvykle po dobu 1–3 minut. Hlavním cílem celkové kryoterapie je vyvolat fyziologickou reakci těla na extrémní chlad.[1]
Kryoterapie účinně pomáhá při následujících chorobách a stavech: chronická zánětlivá onemocnění kloubů a zad (Bechtěrevova nemoc = chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů; revmatoidní artritida) degenerativní kloubní onemocnění (osteoartróza) bolestivé zádové syndromy zánětlivá revmatická onemocnění měkkých částí kůže bolestivé kontraktury (stahy) kosterní svaloviny a zad poúrazové a pooperační hematomy a otoky autoimunitní onemocnění a poruchy imunity roztroušená skleróza (skleróza multiplex) psoriáza (lupénka) s kloubními a kožními příznaky (kožní neinfekční onemocnění postihující především kůži) neurodermitida (zánětlivé onemocnění kůže spojené s tvorbou ohraničených ložisek z pupínků a úporným svěděním) migréna chronická onemocnění dýchacího systému a astma bronchiale chronický únavový syndrom tinnitus (zvonění a pískání v uších) celulitida (pomerančová kůže) stavy po kosmetických a plastických operacích senná rýma psychická deprese zvyšování výkonnosti aktivních sportovců zvyšování odolnosti proti infekčním chorobám zlepšení funkce imunitního systému
Adresa provozovny: [2]
Historie kryoterapie [editovat]
Nízkých teplot využívali k léčebným účelům již staří Egypťané i Hippokratés.[3] Zájem o kryoterapii postupně vzrůstal od poloviny 19. století a k výraznějšímu využití kryoterapie začalo docházet na přelomu 20. století.
Kryokomora [editovat]
Kryokomora se skládá z předkomory a hlavní komory. V předkomoře je chlad mezi −40 °C až −60 °C (tam se člověk připravuje na vstup do hl. komory), později vstoupí do hlavní komory, kde zůstane po dobu 1-3 min při teplotě −100 °C až −140 °C.
Chladícím médiem v těchto komorách bývá většinou kapalný dusík nebo tepelná čerpadla.
