Kryoterapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kryoterapie je metoda, při níž je organismus krátkodobě vystaven extrémně nízkým teplotám. Kryoterapie může být aplikována lokálně nebo celkově. Při lokální aplikaci je chlad zaměřen pouze na malou oblast těla. Celková kryoterapie je aplikována na povrch celého těla v kryokomoře a to obvykle po dobu 1–3 minut. Hlavním cílem celkové kryoterapie je vyvolat fyziologickou reakci těla na extrémní chlad.[1]

Kryoterapie účinně pomáhá při následujících chorobách a stavech: chronická zánětlivá onemocnění kloubů a zad (Bechtěrevova nemoc = chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů; revmatoidní artritida) degenerativní kloubní onemocnění (osteoartróza) bolestivé zádové syndromy zánětlivá revmatická onemocnění měkkých částí kůže bolestivé kontraktury (stahy) kosterní svaloviny a zad poúrazové a pooperační hematomy a otoky autoimunitní onemocnění a poruchy imunity roztroušená skleróza (skleróza multiplex) psoriáza (lupénka) s kloubními a kožními příznaky (kožní neinfekční onemocnění postihující především kůži) neurodermitida (zánětlivé onemocnění kůže spojené s tvorbou ohraničených ložisek z pupínků a úporným svěděním) migréna chronická onemocnění dýchacího systému a astma bronchiale chronický únavový syndrom tinnitus (zvonění a pískání v uších) celulitida (pomerančová kůže) stavy po kosmetických a plastických operacích senná rýma psychická deprese zvyšování výkonnosti aktivních sportovců zvyšování odolnosti proti infekčním chorobám zlepšení funkce imunitního systému

Historie kryoterapie[editovat | editovat zdroj]

Nízkých teplot využívali k léčebným účelům již staří Egypťané i Hippokratés.[2] Zájem o kryoterapii postupně vzrůstal od poloviny 19. století a k výraznějšímu využití kryoterapie začalo docházet na přelomu 20. století.

Nejčastější indikace[editovat | editovat zdroj]

  • akutní i chronická onemocnění pohybového ústrojí  - bolesti zad, kloubů, svalů  (revmatická
  •             a zánětlivá onemocnění měkkých tkání i kůže, arttrosy a polyarthrosy apod.)
  • rehabilitace po operacích, úrazech , zhmoždění  tkání – po operacích páteře, velkých kloubů  
  •            - včetně kl. náhrad,  po amputacích
  • psychická únava – vyčerpání, deprese, stres, únavový sy, bolesti hlavy - migrény
  • oslabení imunity
  • onemocnění plic, astma , spastická bronchitida
  • dermatologické problémy – akné, celulitidy, kožní projevy lupénky
  • svalová únava – při sportu , namáhavé práci
  • roztroušená skleróza, ALS[3]

Kontraindikace[editovat | editovat zdroj]

  •  lidé s kardiostimulátorem
  • s nádorovým onemocněním ( i jen ve sledování)
  • se stabilně vysokým krevním tlakem nad 160 / 110
  • trpící klaustrofobií (malé prostory)
  • alergie na chlad (prokázána)
  • s akutním horečnatým onemocněním (viróza)
  • akutní onemocnění srdce a oběhového sy, (po infarktu lze až po 6 měsících, nestabilní          angína , plicní embolie)
  • zánět žil, stavy po periferních emboliích, onemocnění tepen
  • velké zanícené otevřené rány  (bércové vředy)
  • chudokrevnost
  • gravidní ženy
  • osoby nad 75 let
  • alkoholová nebo drogová závislost[4]

Kryokomora[editovat | editovat zdroj]

Kryokomora při −110 °C
Pacienti kryoterapie během příprav na cca. 3 minutovou léčbu

Kryokomora se skládá z předkomory a hlavní komory. V předkomoře je chlad mezi −40 °C až −60 °C (tam se člověk připravuje na vstup do hl. komory), později vstoupí do hlavní komory, kde zůstane po dobu 1-3 min při teplotě −100 °C až −140 °C.

Chladícím médiem v těchto komorách bývá většinou kapalný dusík nebo tepelná čerpadla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lekarionline.cz - Kryoterapie, Kryosauna - léčba chladem
  2. Krátce z historie kryoterapie
  3. Brc.cz - kryokomora/polarium
  4. Brc.cz - kryokomora/polarium