Krymský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká horda a Dešt-i Kipčak
Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq
اولوغ اوردا و دشت قپچاق
 Zlatá horda
 Theodorské knížectví
 Velká horda
 Ejálet Kefe
14491783 Tavrická gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
Rozloha
150 000 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (14751774 vazalství)
Vznik
Zánik
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Zlatá horda Zlatá horda
Theodorské knížectví Theodorské knížectví
Velká horda Velká horda
Ejálet Kefe Ejálet Kefe
Následující
Tavrická gubernie Tavrická gubernie

Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tamga Girejů

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2019, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]