Kryštof Karel Gayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kryštof Karel Gayer (psán také Gaier nebo Geyer) (~166816. listopadu 1734) byl český hudební skladatel.

Bývá často zaměňován s jiným českým hudebním skladatelem Janem Nepomukem (Ondřejem, Josefem, Jakubem) Gaeyrem, (* 18. května 1746, Andělská Hora u Karlových Varů). V literatuře se vyskytuje i jméno Jan Kryštof Gayer, zpravidla je tím míněn Kryštof Karel Gayer.

Život[editovat | editovat zdroj]

O mládí Kryštofa Gayera není mnoho známo. Kolem roku 1700 se objevuje jako ředitel kůru v Kostele Narození Páně (Loreta) v Praze na Hradčanech. V roce 1705 se stal ředitelem kůru v katedrále sv. Víta na pražském hradě. Byl proslulý svou přísností a tvrdým vyžadováním kázně na kůru. Kromě své hudební činnosti pracoval i jako německý registrátor apelačního soudu v Praze.

Od počátku 18. století shromažďoval sbírku skladeb italských autorů. Podařilo se mu získat velkou sbírku hudebnin přímo z Itálie. Přivedl tak do Prahy i nové směry chrámové hudby. Pořídil jeden z prvních soupisů sbírky hudebnin svatovítské katedrály. Po skladatelově smrti koupili jeho soukromou sbírku křížovníci. Pořídili její soupis, z něhož je zjevné, že v roce 1738 sbírka obsahovala 27 Gayerových skladeb.

Syn Kryštofa Gayera, Vojtěch, se rovněž věnoval hudbě. Byl gambistou svatovítské katedrály a po smrti svého otce se ucházel o místo ředitele kůru. Ve Strahovském klášteře se dochovalo jeho moteto Pleno choro.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kryštof Karel Gayer je představitelem vrcholného českého baroka. Byl skladatelem výhradně chrámové hudby. Jeho dílo bylo známé i mimo Prahu. Některé jeho skladby byly nalezeny na kůrech v Žatci, ve Slaném a v oseckém klášteře. Requiem Kryštofa Gayera zřejmě znal i Christoph Willibald Gluck, neboť téma z Dies Irae použil v předehře k opeře Ifigenie v Aulidě.

  • Requiem in C minor
  • Requiem in F major
  • Dies irae in G minor
  • Ouvertura avec les 4 parties
  • Missa S Wenceslai
  • Moteto k sv. Janu Nepomuckému
  • Regina coeli (Královno nebes) pro pětihlasý sbor s instrumentálním doprovodem
  • Te Deum pro dva sbory a instrumentální doprovod.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Otakar Kamper: Praha v XVIII. věku, Praha, 1936
  • Vladimír Koronthály: Hudební sbírka Kryštofa Gayera. (Příspěvek k poznání hudebního života v barokní Praze). FF UK 1977. Diplomová práce (rukopis rozšířené a významně doplněné verze z r. 1980, která byla připravovaná jako disertační práce, je uložen v Knihovně Muzea České hudby v Praze).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]