Krup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krup
lat. '
Croup steeple sign.jpg
The steeple sign as seen on an AP neck X-ray of a child with croup
Základní údaje
Původce:
Přenos:
Statistické údaje
Klasifikace a externí odkazy
MedlinePlus: 000959

Krup (neboli laryngotracheobronchitida) je zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které je způsobeno virovou infekcí horních cest dýchacích. Infekce vede ke vzniku otoku uvnitř hrdla, který brání normálnímu dýchání; příznaky krupu jsou „štěkavý“ kašel, stridor (vysoký hvízdavý zvuk při nádechu) a chrapot. Symptomy krupu mohou být mírné, středně těžké nebo těžké a v noci se často zhoršují. Zlepšení stavu může pomoci jediná dávka perorálně podávaných steroidů. V závažnějších případech se někdy používá epinefrin(adrenalin). Hospitalizace je nutná jen velmi zřídka.

Krup je diagnostikován na základě příznaků a symptomů poté, jakmile jsou vyloučeny závažnější příčiny (například epiglotitida čili zánět hrtanové příklopky nebo vdechnutí cizího tělesa). Další vyšetření, jako například krevní testy, rentgen a testy na přítomnost bakterií a virů nejsou ve většině případů potřebná. Krup je běžným onemocněním a vyskytuje se u přibližně 15 % dětí obvykle ve věku od 6 měsíců do 5-6 let. U mladistvých a dospělých se objevuje vzácně.

Příznaky a symptomy[editovat | editovat zdroj]

Stridor

Inspirační a expirační stridor u 13 měsíčního dítěte trpícího krupem.

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Symptomy krupu zahrnují „štěkavý“ kašel, stridor(vysoký hvízdavý zvuk zejména při nadechování), chrapot a dýchací potíže, které se v noci obvykle zhoršují.[1] „Štěkavý“ kašel je často přirovnáván ke zvuku vydávanému tuleni nebo lachtany.[2] Pláč může sípání ještě zhoršit; sípání může znamenat, že dýchací cesty jsou zúžené. Se zhoršením krupu může sípání ustávat.[1]

K dalším symptomům patří horečka, zánět nosní sliznice (symptomy typické pro nachlazení) a vtažení kůže mezi žebry.[1][3] Zvýšená sekrece slin nebo skutečnost, že pacient vypadá velmi nemocně, obvykle indikují jiné zdravotní potíže.[3]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Krup je obvykle považován za důsledek virové infekce.[1][4] Někteří tímto výrazem označují i akutní laryngotracheitidu, spastický krup, záškrt hrtanu, bakteriální tracheitidu, laryngotracheobronchitidu a laryngotracheobronchopneumonitidu. První dvě onemocnění jsou virová a mají mírnější symptomy; další čtyři jsou bakteriálního původu a mívají závažnější průběh.[2]

Krup virového původu[editovat | editovat zdroj]

Za krup je v 75 % případů odpovědný virus parainfluenzy, zejména typu 1 a 2.[5] Mezi další viry, které mohou krup způsobit, patří viry chřipky A a B, virus spalniček, adenovirus a respirační syncytiální virus (RSV).[2] Spastický krup (krup provázený štěkavým kašlem) je způsoben stejnou skupinou virů jako akutní laryngotracheitida, není ale provázen obvyklými příznaky infekce (jako například horečka, bolesti v krku a zvýšený počet bílých krvinek).[2] Léčba a reakce na léčbu jsou totožné.[5]

Krup bakteriálního původu[editovat | editovat zdroj]

Krup bakteriálního původu lze dále klasifikovat na záškrt hrtanu, bakteriální tracheitidu, laryngotracheobronchitidu a laryngotracheobronchopneumonitidu.[2] Záškrt hrtanu je způsoben bakterií Corynebacterium diphtheriae, zatímco bakteriální tracheitida, laryngotracheobronchitida a laryngotracheobronchopneumonitida jsou vyvolány virovou nákazou, jež je následována bakteriální infekcí. Bakteriemi s nejčastějším výskytem jsouStaphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Hemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis.[2]

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Virová infekce vede k otoku hrtanu, průdušnice a k hromadění bílých krvinek v dýchacích cestách.[4] Otok může ztížit dýchání.[4]

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Westleyho škála: Klasifikace závažnosti krupu[5][6]
Příznak Počet bodů přidělených tomuto příznaku
0 1 2 3 4 5
Retrakce
hrudní stěny
Žádná Mírná Střední Silná
Stridor Žádný Při
pohybu
V klidu
Cyanóza Žádná Při
pohybu
V klidu
Stupeň
vědomí
Normální Dezorientovaný
Příjem vzduchu Normální Snížený Značně snížený

Krup je diagnostikován na základě příznaků a symptomů.[4] Prvním krokem je vyloučení jiných chorob, které mohou blokovat horní cesty dýchací, zejména epiglotitidy, cizího tělesa v dýchacích cestách, subglotické stenózy, angioedému, retrofaryngeálního abscesu a bakteriální tracheitidy.[2][4]

Rentgen krku se obvykle neprovádí,[4] je-li ale realizován, může ukázat zúžení průdušnice, anglicky zvané symptom „kostelní věže“, protože tvar zúžení připomíná kostelní věž. Symptom „kostelní věže“ se objevuje jen v polovině případů.[3]

Krevní testy a virologické testy (testy na přítomnost viru) mohou způsobit zbytečné podráždění dýchacích cest.[4] Naopak virové kultury získané prostřednictvím nasofaryngeálního odsávání (procedura používající trubičku k odsátí hlenu z nosu) mohou být použity k potvrzení přesné příčiny. Tyto testy se obvykle používají pouze u osob, které se účastní výzkumu.[1] Pokud se stav nemocného nezlepší standardní léčbou, lze provést další testy na přítomnost bakterií.[2]

Závažnost

Nejběžnějším systémem pro klasifikaci závažnosti krupu je Westleyho škála. Spíše než v klinické praxi se tento test používá pro vědecké účely.[2] Jde o součet bodů přidělených pěti faktorům - stupeň vědomí, cyanóza, stridor, příjem vzduchu a retrakce hrudní stěny.[2] Body přiřazené jednotlivým faktorům jsou uváděny v tabulce zleva doprava a celkové skóre je v rozsahu od 0 do 17.[6]

  • Celkové skóre ≤ 2 je klasifikováno jako mírný krup. Může se vyskytovat štěkavý kašel a chrapot, pacient v klidu však nevykazuje stridor (hvízdání).[5]
  • Celkové skóre 3–5 je klasifikováno jako středně těžký krup — vyskytuje se hvízdání společně s několika dalšími příznaky.[5]
  • Celkové skóre 6–11 je klasifikováno jako těžký krup. Vyskytuje se zřetelný stridor, ale také vtažení (retrakce) hrudní stěny.[5]
  • Celkové skóre ≥ 12 znamená, že by mohlo dojít k respiračnímu selhání. V této fázi již může štěkavý kašel a hvízdání zcela chybět.[5]

85 % dětí přijímaných na pohotovosti má mírnou formu krupu; těžká forma krupu je vzácná (<1 %).[5]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Krupu lze předejít imunizací (vakcínami) proti chřipce a záškrtu .[2]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Děti trpící krupem by měly zůstávat co nejvíce v klidu.[4] Obvykle se podávají steroidy, v závažných případech se používá epinefrin (adrenalin).[4] Dětem s hodnotou saturace kyslíkem (množstvím kyslíku v krvi) nižší než 92 % by měl být podáván kyslík[2], osoby s těžkou formou krupu by měly být hospitalizovány na pozorování.[3] Je-li potřeba dodávat kyslík, doporučuje se přiložení zdroje kyslíku do blízkosti tváře dítěte, jelikož způsobuje menší rozrušení než přiložení kyslíkové masky.[2] Endotracheální intubaci (hadičku zavedenou do dýchacích cest) potřebuje méně než 0,2 % léčených osob.[6]

Steroidy[editovat | editovat zdroj]

K léčbě krupu mohou být použity kortikosteroidy, jako například dexametazon a budesonid.[7] Výrazného zlepšení se dosahuje již šest hodin po podání.[7] Ačkoli tyto léky jsou účinné při orálním podání (ústy), parenterálně (injekcí) i inhalací, upřednostňuje se orální podání.[4] Obvykle stačí jediná dávka, která je obecně považována za dostatečně bezpečnou.[4] Dexametazon v dávkách 0,15, 0,3 a 0,6 mg/kg se zdá být stejně účinný.[8]

Epinefrin (adrenalin)[editovat | editovat zdroj]

Střední a těžkou formu krupu lze léčit nebulizovaným adrenalinem (vdechovaný aerosol rozšiřující dýchací cesty).[4] Ačkoli adrenalin snižuje závažnost symptomů krupu do 10 - 30 minut, jeho účinek trvá jen asi 2 hodiny.[1][4] Pokud je stav dítěte lepší i po 2 – 4 hodinách po podání a neobjeví se žádné další komplikace, může dítě opustit nemocnici.[1][4]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Byly provedeny i studie jiných metod léčby krupu, neexistuje však dostatek důkazů podporujících jejich využití. Vdechování horké páry nebo zvlhčeného vzduchu je tradičním způsobem svépomocné léčby, klinické studie ale neprokázaly její účinnost,[2][4] a tak se v současnosti používá pouze zřídka.[9] Použití léků proti kašli, které obvykle obsahujídextrometorfan a/nebo guiafenesin, se rovněž nedoporučuje.[1] Ačkoli v minulosti byly ke snížení námahy při dýchání používány inhalace helioxu (směsi hélia a kyslíku), existuje jen velmi málo důkazů o účinnosti této metody.[10] Jelikož krup je obvykle onemocněním virového původu, antibiotika nejsou používána, pokud neexistuje podezření na výskyt bakterií.[1] Na bakteriální infekce se doporučují antibiotika vankomycin and cefotaxim.[2] V závažných případech souvisejících s chřipkou typu A nebo B lze podávat antivirové neuraminidázové inhibitory.[2]

Prognóza[editovat | editovat zdroj]

Krup virového původu je obvykle krátkodobým onemocněním; jen zřídka dochází k úmrtí z důvodu respiračního selhání a/nebo zástavy srdce.[1] Symptomy se obvykle zlepší do dvou dnů, mohou ale trvat až sedm dnů.[5] Další neobvyklé komplikace zahrnují bakteriální tracheitidu, zápal plic a plicní edém.[5]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Krupem onemocní přibližně 15 % dětí, obvykle ve věku mezi 6 měsíci a 5-6 lety.[2][4] Krup je příčinou přibližně 5 % hospitalizací u této věkové skupiny.[5] Ve vzácných případech krupem onemocní i děti ve věku 3 měsíců nebo 15 let.[5] U mužů se krup vyskytuje o 50 % častěji než u žen. Nejběžnějším obdobím výskytu choroby je podzim.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Slovo krup je odvozeno od slovesa croup , pocházejícího z rané moderní angličtiny a znamenajícího „chraptivě křičet“; poprvé bylo použito pro pojmenování nemoci, jež se vyskytla ve Skotsku, a v 18. století se stalo všeobecně používaným.[11] Difterický krup je znám již z časů Homérova antického Řecka. V roce 1826 odlišil Bretonneau krup virového původu od krupu způsobeného záškrtem.[12] Francouzi nazývali krup virového původu „faux-croup“ - výrazem „croup“ pojmenovávali nemoc způsobenou bakteriemi diftérie.[9] Od nástupu účinné imunizacese krup způsobený záškrtem v podstatě nevyskytuje.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Rajapaksa S, Starr M(May 2010).  "Croup – assessment and management". Aust Fam Physician 39 (5): 280–2. PMID 20485713. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Cherry JD(2008).  "Clinical practice. Croup". N. Engl. J. Med. 358 (4): 384–91. doi:10.1056/NEJMcp072022. PMID 18216359. 
  3. a b c d Diagnosis and Management of Croup [PDF]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p Everard ML(February 2009).  "Acute bronchiolitis and croup". Pediatr. Clin. North Am. 56 (1): 119–33, x–xi. doi:10.1016/j.pcl.2008.10.007. PMID 19135584. 
  5. a b c d e f g h i j k l Johnson D(2009).  "Croup". Clin Evid (Online) 2009. PMID 19445760. 
  6. a b c Klassen TP(December 1999).  "Croup. A current perspective". Pediatr. Clin. North Am. 46 (6): 1167–78. doi:10.1016/S0031-3955(05)70180-2. PMID 10629679. 
  7. a b Russell KF, Liang Y, O'Gorman K, Johnson DW, Klassen TP(2011).  "Glucocorticoids for croup". Cochrane Database Syst Rev 1 (1): CD001955. doi:10.1002/14651858.CD001955.pub3. PMID 21249651. 
  8. Port C(April 2009).  "Towards evidence based emergency medicine: best BETs from the Manchester Royal Infirmary. BET 4. Dose of dexamethasone in croup". Emerg Med J 26 (4): 291–2. doi:10.1136/emj.2009.072090. PMID 19307398. 
  9. a b Marchessault V(November 2001).  "Historical review of croup". Can J Infect Dis 12 (6): 337–9. PMID 18159359. 
  10. Vorwerk C, Coats T(2010).  "Heliox for croup in children". Cochrane Database Syst Rev 2 (2): CD006822. doi:10.1002/14651858.CD006822.pub2. PMID 20166089. 
  11. Online Etymological Dictionary, croup. Accessed 2010-09-13.
  12. a b Feigin, Ralph D.(2004). Textbook of pediatric infectious diseases. Philadelphia:Saunders, 252. ISBN 0-7216-9329-6.