Krpce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Krpce jsou ručně šité měkké kožené boty, které se dříve běžně nosily v hornatých karpatských oblastech. Jsou součástí tradičních moravských lidových krojů a historických středověkých kostýmů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Navazují na starý typ ovinovací obuvi, u slovanských národů doložené v 9.–10. století, známé i u ostatních evropských a mimoevropských národů. Již ve středověku se staly symbolem rolnických vrstev. Ve střední Evropě se udržely zejména v izolovaných horských oblastech až do 1. světové války, postupně je nahradily papuče, čižmy a polobotky.[1] Podobné typy obuvi se vyvinuly nezávisle na sobě v různých oblastech světa, například u amerických Indiánů, v asijských stepích nebo v arktické oblasti. Vznik krpců, jaké můžeme pozorovat u Slovanů prakticky až dodnes, kladou archeologové a historici až do doby bronzové (u nás kolem roku 1700 př. n. l., únětická kultura).

Tato obuv, která se až do nedávné doby ještě v odlehlých oblastech používala, je doložena v celém karpatském oblouku. U jižních Slovanů na Balkáně („opánky“), dále v jižním Rusku („kurpy, kerpeč“), v Bulharsku („opinci“ nebo „črvuli“), v Rumunsku („opinka“), na Ukrajině („chodaki“ nebo „postoly“) a také zčásti v jižním Polsku („kierpce“), na hornatém Slovensku (krpce nebo „kapce“) a v Česku v oblastech těšínského Slezska („kierpce“), moravského Valašska, Kopanic a Horňácka („krpce“).[2]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Jsou vyráběny z nejčastěji z vyčiněných hovězích kůží, tloušťka materiálu (2,5–3,5 mm) je ovlivněna jejich vzorem a velikostí. Při výrobě se hovězí useň může napínat na kopyto, větší kusy kůže jsou pospojovány skrz otvory („stroky“) úzkým řemenem („švihlem“) ze stejného materiálu. Existují dva způsoby výroby: buď se krpce ušijí z jednoho obdélníkového dílu, nebo ze dvou samostatných dílů – svršku a podešve. Tradiční krpce jsou bez podpatku, nepodšité, či jednoduše podšité kůží, moderní krpce mohou být podlepeny usní či umělými materiály a opatřeny nízkým podpatkem.[3]

Dříve jako základní materiál byla nejvíce používána kůže vepřová, v menší míře pak telecí, hovězí nebo kozí či beraní.[4]

Obutí[editovat | editovat zdroj]

Krpce se připevňují řemeny nebo motouzy (omotáváním kolem kotníku). Na izolaci proti chladu a vlhku se do krpců nosí onuce, soukenné papuče nebo tlusté vlněné ponožky.[1]

Výrobci krpců[editovat | editovat zdroj]

Na výrobce lze narazit na jarmarcích a trzích lidových řemesel.

Tuzemských výrobců je jen několik, pro veřejnost krpce šijí:

  • Petr Mužík (Velké Karlovice, www)
  • Svatopluk Hýža (Kelč u Valašského Meziříčí, www)
  • Jiří Hýža (Zlín, www)
  • Jan Šichtař (Bánov www)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (slovensky) [1] Ústredie ľudovej umeleckej výroby
  2. [2] Výroba krpců (Valašské muzeum v přírodě)
  3. [3] Krpce.cz (Jiří Hýža)
  4. [4] Výroba jednoduchých krpců

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]