Krkavčí skály (Ralská pahorkatina)
| Krkavčí skály | |
|---|---|
 Krkavčí skály, Malá věž | |
| Vrchol | 472 m n. m. |
| Prominence | 30 m |
| Izolace | 670 m → Čihadla |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Podještědská pahorkatina / Rynoltická pahorkatina / Janovická část[1] |
| Souřadnice | 50°44′39″ s. š., 14°53′44″ v. d. |
  Krkavčí skály | |
| Hornina | pískovec, neovulkanit |
| Povodí | Ploučnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkavčí skály (472 m n. m.), nebo též Krkavčí návrší (v horolezeckém slangu známé jako Vajoletky) u Křižan, jsou pískovcové skály a skalní věže v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží asi 0,5 km severně od obce Křižany, na stejnojmenném katastrálním území.
Popis vrchu[editovat | editovat zdroj]
Návrší tvoří výrazný nesouměrný strukturní hřbet směru SV–JZ, tvořený středoturonskými až svrchnoturonskými křemennými pískovci (místy železitými) s neovulkanickou žílou.[pozn. 1]
Skály leží v jihozápadní části hřbetu. Jsou to asymetrické vrcholové skály (10–20 metrů vysoké) tvaru úzkých zdí, věží a sloupů. Na příkrých a vysokých jihovýchodních svazích jsou pískovcové stěny a balvanové haldy. Návrší je zalesněno převážně borovými porosty s příměsí břízy. Povrch je porušen četnými opuštěnými kamenolomy.[3]
Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Návrší náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Podještědská pahorkatina, podokrsku Rynoltická pahorkatina a Janovické části.[1]
Původ názvu a historie[editovat | editovat zdroj]
Přezdívka Vajoletky odkazuje na skupinu deseti skalních věží v Dolomitech[4], byť v Křižanech jsou skalní věže jen dvě.Tyto věže, původně nazývané Východní a Západní, byly později přejmenovány na Velkou a Malou věž a další dva skalní bloky byly označeny jako Vyhlídka a Mezivěž.
Vajoletky u Křižan zlezli poprvé sašští horolezci Hans-Joachim Scholze a F.Siegmund.v roce 1893. V letech 1904 - 1907 Krkavčí skály často navštěvovali další němečtí horolezci v čele s Rudolfem Kauschkou, kteří zde vyzkoušeli a popsali řadu lezeckých cest. První českou cestu vylezl Oldřich Kopal až v roce 1953.[5]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Skalní zeď je rozdělena na dvě věže a několik dalších bloků. Skály jsou přístupné po zelené turistické značce a je od nich pěkný výhled do okolí. Krkavčí skály jsou však především oblíbeným horolezeckým terénem. Cesty z náhorní strany jsou kratší a lehčí, cesty z údolí jsou delší a těžší.[6] Lezecké cesty jsou v rozmezí stupňů obtížnosti od II do VIII a dvě náročné cesty obtížnosti IX. Celkem je v oblasti Krkavčích skal popsáno 40 lezeckých cest, z toho 20, včetně těch nejtěžších, na Malé věži.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Vajoletky u Křižan: parádní pískovcové lezení [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krkavčí skály na Wikimedia Commons
- Krkavčí skály u Křižan - Vajoletky: http://www.lkp.cz/…[nedostupný zdroj]
- OpenTopo - lezecký průvodce