Kritika redakce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kritika redakce (z řec. kritiké [techne] „být schopen rozlišování“, lat. redactio „přepracování [textu]“) je součástí historicko-kritické metody biblické exegeze. Kritika redakce se ptá na literární a teologický záměr autora, popř. redaktora biblických textů při spojování jednotlivých prvků tradice do většího celku.[1]
Kritika redakce přitom používá následujících prostředků:
- porovnávání paralelních textů – ať už s texty na jiných místech v Bibli samotné (např. synoptická evangelia), či s mimobiblickými texty (např. mezopotámské mýty).
- slovní statistika – zkoumání autorova slovníku, odlišný slovník v některých pasážích ukazuje na odlišný původ dané pasáže
- zkoumání pořadí jednotlivých epizod příběhu (např. pokušení na poušti Mt 4, 1-11 (Kral, ČEP): kamení – Chrám – hora, Lk 4, 1-13 (Kral, ČEP): kamení – hora – Chrám)
Pojem dějiny redakce (něm. Redaktionsgeschichte) byl přinesen Willi Marxsenem v jeho habilitační práci (1956) Der Evangelist Markus (Evangelista Marek).
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ POKORNÝ, Petr a kol. Hermeneutika jako teorie porozumění. Od základních otázek jazyka k výkladu Bible. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-779-0. str. 190nn.
