Kritika čistého rozumu

Titulní list prvního vydání

Kritika čistého rozumu (KČR; německy Kritik der reinen Vernunft) je hlavní dílo německého filosofa Immanuela Kanta a jedno z nejvlivnějších filosofických děl vůbec. Kant v něm předkládá svoji teorii poznání (viz transcendentální filosofie) a řešení problému, jak mohou mít subjektivní podmínky myšlení objektivní platnost. KČR je první ze tří jeho „kritik“; následovala ji Kritika praktického rozumu a Kritika soudnosti. Zjednodušený a zkrácený výklad myšlenek KČR podal Kant ve svazku Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou (1783).

Vydání

První vydání Kritiky čistého rozumu (označované „A“) přišlo na svět v Královci roku 1781. Druhé vydání (B), pro něž Kant přepracoval a rozšířil některé pasáže, vyšlo roku 1787. V 90. letech se potom objevila další vydání, která se ale od druhého příliš nelišila. Ve filosofickém diskursu následně probíhala a dosud probíhá polemika ve věci jednotlivých vydání; zatímco obecně je překládáno, citováno a vykládáno spíše vydání druhé, např. Schopenhauer a Heidegger považovali za jádro kantovské nauky vydání první.

Přehled členění „Kritiky čistého rozumu“

členění Kritiky čistého rozumu

Věnování
Předmluva k druhému vydání
Úvod	I. O rozdílu mezi čistým a empirickým poznáním
	II. Máme určité apriorní poznatky a samo obyčejné rozvažování nikdy bez takových poznatků není
	III. Filosofie vyžaduje vědu, která určuje možnost, principy a rozsah všech apriorních poznatků
	IV. O rozdílu mezi analytickými a syntetickými soudy
	V. Syntetické soudy a priori jsou obsaženy jako principy ve všech teoretických vědách rozumu
	VI. Obecná úloha čistého rozumu
	VII. Idea a rozvržení zvláštní vědy, která je nazvána kritikou čistého rozumu
I. Transcendentální nauka o elementech	Díl první Transcendentální estetika	1. kapitola: O prostoru
		2. kapitola: O čase
		Obecné poznámky k transcendentální estetice
		Závěr transcendentální estetiky
	Díl druhý: Transcendentální logika	Úvod. Idea transcendentální logiky
		Oddíl první: Transcendentální analytika	Kniha první. Analytika pojmů	1. část. O vodítku k odhalení všech čistých rozvažovacích pojmů
				2. O dedukci čistých rozvažovacích pojmů
			Kniha druhá. Analytika zásad	Úvod. O transcendentální soudnosti vůbec.
				1. část. O schematismu čistých rozvažovacích pojmů.
				2. část. Systém všech zásad čistého rozvažování
				3. O důvodu rozlišení všech předmětů vůbec na phaenomena a noumena
				Dodatek. O amfibolii reflexivních pojmů v důsledku záměny empirického používání rozvažování za používání transcendentální
		Oddíl druhý. Transcendentální dialektika
			Úvod	I. O transcendentálním zdání
				II. O čistém rozumu jako sídle transcendentálního zdání
			Kniha první. O pojmech čistého rozumu
			Kniha druhá. O dialektických úsudcích čistého rozumu.	1. část. O paralogismech čistého rozumu
				Obecná poznámka o přechodu od racionální psychologie k racionální kosmologii
				2. část. Antinomie čistého rozumu.
				3. část. Ideál čistého rozumu
			Dodatek k transcendentální dialektice	O regulativním používání idejí čistého rozumu
				O konečném cíli přirozené dialektiky čistého rozumu
II. Transcendentální nauka o metodě	Úvod
	1. část. Disciplína čistého rozumu
	2. část. Kánon čistého rozumu
	3. část. Architektonika čistého rozumu
	4. část. Dějiny čistého rozumu

Literatura v češtině

• Immanuel KANT: Kritika čistého rozumu, Praha: OIKOYMENH, 2001.
• J. KARÁSEK, J. CHOTAŠ (eds.): Dedukce, kategorie, sebevědomí. Praha: OIKOYMENH, 2002.
• Jan KUNEŠ: Kantova Kritika čistého rozumu. In: Reflexe, 26/2004.
• Günther PATZIG: Jak jsou možné syntetické soudy a priori? Praha: Filosofia, 2003.

Externí odkazy

• (německy) Plný text na projektu Gutenberg (vydání z roku 1781)
• (německy) Plný text na projektu Gutenberg (vydání z roku 1787)
• (anglicky) John Clarke: Outline ke KČR