Kristián IX.

Kristián IX. Dánský
	král dánský
	Kristián IX. Dánský
Doba vlády	1863–1906
Úplné jméno	Christian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Narození	8. dubna 1818; Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko
Úmrtí	29. ledna 1906 (ve věku 87 let); Kodaň, Dánsko
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik VII.
Nástupce	Frederik VIII.
Manželka	Luisa Hesensko-Kasselská
Potomci	Frederik; Alexandra; Vilém; Marie Sofie Dagmar; Thyra; Valdemar
Rod	Oldenburkové
Dynastie	Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Otec	Fridrich Vilém Glucksburský
Matka	Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král. Byl nazýván tchánem Evropy. Pocházel z šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské dynastie, jež byla vedlejší větví dynastie Oldenburků.

Mládí, manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. ledna 1818) na zámku Gottorf v Šlesvicku jako čtvrtý syn vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny. Po matce byl spřízněn s Frederikem V. a s dalšími evropskými panovnickými domy, nebyl však v přímé následnické linii na trůn žádného z nich.

Studoval na vojenské akademii v Kodani. Po nezdařených námluvách s Viktorií, královnou Velké Británie, uzavřel 24. dubna roku 1842 sňatek s německou princeznou (sestřenicí 2. stupně) Luisou Hesensko-Kasselskou, neteří dánského krále Kristiána VIII., s níž měl později tyto děti:

Frederik (3. června 1843 – 14. května 1912), budoucí dánský král Frederik VIII., ⚭ 1869 Luisa Švédská (31. října 1851 –20. března 1926)
Alexandra (1. prosince 1844 – 20. listopadu 1925) ⚭ 1863 princ Eduard (9. listopadu 1841 – 6. května 1910), budoucí král Spojeného království Velké Británie a Irska a britských dominií a císař Indie
Vilém (24. prosince 1845 – 18. března 1913), budoucí řecký král Jiří I. Řecký, ⚭ 1867 velkokněžna Olga Konstantinovna Romanovová (3. září 1851 –18. června 1926)
Marie Sofie Dagmar (26. listopadu 1847 – 13. října 1928) po sňatku přijala jméno Marie Fjodorovna, ⚭ 1866 velkokníže Alexandr (10. března 1845 – 1. listopadu 1894), budoucí ruský car Alexandr III.
Thyra (29. září 1853 – 26. února 1933), ⚭ 1878 Ernest Augustus Hannoverský (21. září 1845 – 14. listopadu 1923), korunní princ hannoverský, dědic Brunšviku, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
Valdemar (27. října 1858 – 14. ledna 1939), ⚭ 1885 Marie Orleánská (13. ledna 1865 – 4. prosince 1909), francouzská princezna

Díky tomu, že jeho děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, bývá nazýván tchánem Evropy.

Následníkem dánského trůnu[editovat | editovat zdroj]

Jelikož následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., nebyl schopen mít mužské potomky, uzákonil podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. K výběru právě prince Kristiána přispělo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak byla Luisa Hesensko-Kasselská pravnučkou Frederika V. a vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská stála sice ve svých nárocích na dánský trůn až jako druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), která však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; ta pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Několik dní po nástupu na trůn Kristián pod tlakem veřejnosti vydal ústavu, kterou prohlásil připojení vévodství Šlesvického a Holštýnského k Dánsku a severní německé státy za své državy. Proti takovému postupu následovaly protesty německých vévodství v čele s Fridrichem Augustenborgem, který se obrátil přímo na říšský sněm ve Frankfurtu. S podporou Rakouska a Pruska Fridrich sešikoval vojsko o 70 000 mužích, které 1. února 1864 vpadlo na sporná území. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující dánsko-německá válka, roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko připadlo Rakousku a Lauenbursko s titulem vévodství Prusku. Před takovým aktem síly se Dánsko vzdalo svrchovanosti nad dotčenými územími, a to smlouvou podepsanou ve Vídni v říjnu téhož roku.

28. června 1866 byla slavnostně vyhlášena další Ústava, již s ohledem na území ztracená v důsledku války. Kristián musel ovšem řešit i řadu krizí vnitřních, způsobených bojem mezi liberálními a konzervativními silami o kontrolu Říšského sněmu. Kristián se stavěl na stranu konzervativní vlády, se svým ministrem Estrupem vládl prostřednictvím kompromisů až do roku 1894. Po triumfu Agrární strany v roce 1901 dovolil této straně sestavit novou vládu.

Jeho oficiální titul byl:

Kristián IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Jeho panování je ve znamení ekonomického rozvoje země ve všech oblastech – rozvíjí se průmysl i intenzivní zemědělství (jak rostlinná, tak živočišná výroba).

Zemřel v Amalienborgu u Kodaně 29. ledna 1906 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Petr August Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský

Karel Antonín August Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský

Žofie Hesensko-Philippsthalská

Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský

Albrecht Kryštof z Dohna-Schlodien

Šarlota z Dohna-Leistenau

Žofie Henrietta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckská

Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský

Jiří Adam III. Schliebenský

Karel Leopold Schliebenský

Kateřina Dorotea Finck z Finckensteinu

Frederika Schliebenská

Arnošt Ahasver z Lehndorffu

Marie Eleonora z Lehndorffu

Marie Luisa z Wallenrodtu

Kristián IX.

Vilém VIII. Hesensko-Kasselský

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská

Karel Hesensko-Kasselský

Jiří II.

Marie Hannoverská

Karolina z Ansbachu

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Kristián VI.

Frederik V.

Žofie Magdalena Braniborská

Luisa Dánská a Norská

Jiří II.

Luisa Hannoverská

Karolina z Ansbachu

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

8. dubna 1818 – 6. června 1825: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
6. června 1825 – 31. července 1853: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
31. července 1853 – 21. prosince 1858: Jeho Jasnost princ Kristián Dánský
21. prosince 1858 – 15. listopadu 1863: Jeho Královská Výsost princ Kristián Dánský
15. listopadu 1863 – 29. ledna 1906: Jeho Veličenstvo král dánský

Kristián IX. byl 1 007. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku (1864) a 744. rytířem Podvazkového řádu (1865).

Dánská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

22. června 1843: Řád slona
15. listopadu 1863: Řád Dannebrog

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristian IX de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián IX. Dánský na Wikimedia Commons
http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg5.html#C9
http://www.kongernessamling.dk/en/amalienborg/person/christian-ix/

Předchůdce:
Frederik VII.

Dánský král
1863–1906

Nástupce:
Frederik VIII.

Předchůdce:
Frederik VII.

Král Wendů a Gothů
1863–1906

Nástupce:
Frederik VIII.

Předchůdce:
Frederik VII.

Šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
1863–1864
(nárokovatel) Frederik VIII. Augustenburský

Nástupce:
–

Předchůdce:
Frederik VII.

Sasko-lauenburský vévoda
Kristián II.
1863–1864

Nástupce:
Vilém I

Předchůdce:
–

Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
1865–1906
Frederik VIII. Augustenburský (1865–1880)
Ernest Gunther, od r. 1880

Nástupce:
Frederik VIII.
Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský

Dánští princové

Generace jsou počítány od implementace dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.

1. generace	Král Kristián V.¹ Princ Jiří, vévoda z Cumberlandu¹

2. generace	Král Frederik IV.¹ Princ Kristián¹ Princ Karel¹ Princ Vilém¹ Princ Vilém, vévoda z Gloucesteru¹

3. generace	Král Kristián VI.¹

4. generace	Král Frederik V.¹

5. generace	Král Kristián VII.¹ Dědičný princ Frederik¹

6. generace	Král Frederik VI.¹ Král Kristián VIII.¹ Dědičný princ Ferdinand¹

7. generace	Král Frederik VII.¹ Král Kristián IX.⁵

8. generace	Král Frederik VIII.⁵ Král Jiří I. Řecký⁵ Princ Valdemar

9. generace	Král Kristián X. Král Haakon VII. Norský Princ Harald Princ Gustav Král Konstantin I. Řecký² Princ Jiří² Princ Mikuláš² Princ Ondřej² Princ Kryštof² Princ Aage Princ Axel Princ Erik Princ Viggo

10. generace	Král Frederik IX.³ Dědičný princ Knut³ Král Olaf V. Norský¹ Princ Gorm Princ Oluf Král Jiří II. Řecký² Král Alexandr I. Řecký² Král Pavel I. Řecký² Princ Petr² Princ Filip, vévoda z Edinburghu² ⁴ Princ Michael² Princ Jiří Valdemar Princ Flemming Valdemar

11. generace	Princ Henrik⁵ Princ Ingolf³ Princ Kristián³ Král Konstantin II. Řecký²

12. generace	Král Frederik X. Princ Joachim Korunní princ Pavel Řecký² Princ Nikolaos² Princ Filippos²

13. generace	Korunní princ Kristián Princ Vincent Princ Nikolai Princ Felix Princ Henrik Princ Konstantin-Alexios² Princ Achileas-Andreas² Princ Odysseas-Kimon² Princ Aristides-Stavros²

¹ také norský princ ² také řecký princ ³ také islandský princ ⁴ také britský princ ⁵ titul dánského prince udělen princové, kteří přišli o titul, jsou zobrazeni kurzívou

Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburští princové

Generace naznačují původ od vévody Filipa ze starší glücksburgské linie; po 6. generaci naznačují původ od vévody Fridricha Viléma z juniorské linie, potomka princezny Augusty v 6. generaci.

5. generace	nikdo

6. generace	Karel^ Fridrich^ Kristián IX. Dánský^,** Princ Julius^ Princ Johan

7. generace	Fridrich Ferdinand Frederik VIII. Dánský Jiří I. Řecký Princ Valdemar**

8. generace	Vilém Fridrich*

9. generace	Jan Albrecht* Petr*

10. generace	Kryštof*

^ do roku 1825 také šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-becký princ * také šlesvicko-holštýnský princ ** také dánský princ