Kristina Söderbaum
| Kristina Söderbaumová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. září 1912 Stockholm |
| Úmrtí | 12. února 2001 (ve věku 88 let) Hitzacker |
| Místo pohřbení | Seeshaupt |
| Povolání | fotografka a filmová herečka |
| Rodiče | Henrik Gustaf Söderbaum |
| Manžel(ka) | Veit Harlan |
| Děti | Caspar Harlan |
| Příbuzní | Ulla Söderbaum (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beata Margareta Kristina Söderbaum (5. září 1912 Stockholm, Švédsko – 12. února 2001 Hitzacker, Dolní Sasko, Německo) byla německá filmová herečka narozená ve Švédsku, producentka a fotografka. Proslavila se především v rolích v nacistických filmech.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Její otec, profesor Henrik Gustaf Söderbaum (1862–1933), byl stálým tajemníkem Královské švédské akademie věd.
Poté, co její rodiče krátce po sobě zemřeli, se přestěhovala do Berlína a začala navštěvovat divadelní školu.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Nacistická éra[editovat | editovat zdroj]
Soderbaumová započala svou kariéru ve filmech režiséra Veita Harlana, za kterého se roku 1939 provdala.[1] Společně vytvořili 10 filmů, když se těšili podpoře mocného ministra propagandy Josepha Goebbelse.[2]
Podle Antje Ascheid je Soderbaumová často označována jako „nejvýznačnější představitelka nacistických ideálů, dokonalá nacistická hvězda“.[2] Jako krásná švédská blondýna měla Soderbaumová vzhled panenky, který utvářel model árijské ženy. Ve skutečnosti již předtím hrála roli nevinné árijské ženy v několika filmech a byla velmi známá německému publiku.[1][3] Její mládí a krása z ní udělaly symbol zdraví a čistoty a to z ní učinilo předlohu pro ideál nacistické ženské krásy.[4]
V mnoha jejích filmech byla ohrožována hrozbou rasového znečištění.[5] Nejznámější role tohoto typu byly Dorothea Sturm, prokletá hrdinka v antisemitském historickém melodramatu Žid Süß (Jud Süß, 1940), která spáchala sebevraždu utopením poté, co byla přinucena mít sex s padouchem,[6] a Anna ve Zlatém městě (Die goldene Stadt, 1942), sudetská Němka, jejíž touha po životě ve městě (v rozporu s prací na venkově) a její uspokojení Čechy vyústily v sebevraždu utopením. Tyto její filmové osudy spjaté s vodou, stejně tak jako podobný konec její postavy v jejím filmovém debutu v Harlanově filmu Jugend (1938), ji vynesly titul Reichswasserleiche (Utopené tělo Říše).[7][8]
Z dalších rolí: Elske ve Východu slunce (Die Reise nach Tilsit, 1939), německá manželka, kterou podvádí její manžel s Polkou, ale nakonec se zahanbeně vrátí k ní;[9] Elisabeth ve filmu Dům u jezera (Immensee, 1943), která se provdá za bohatého statkáře, aby zapomněla na svou nenaplněnou lásku a nakonec se rozhodne mu zůstat věrná, ačkoliv je již vdovou a její láska se vrátí;[10] Aels ve filmu Její oběť (Opfergang, 1944), žena, která zemře po své milostné aféře;[10] Luise Treskow v historickém dramatu Velký král (Große König, 1942), mlynářská dcera, která podporuje Fridricha II. Velikého;[11] Maria v dalším historickém válečném dramatu Kolberg (1945), venkovská dívka, která podporuje odboj proti Napoleonovi a je jediným přeživším z její rodiny.[10]
Poválečná éra[editovat | editovat zdroj]
V prvních letech po válce často Kristina Soderbaumová čelila vypískávání ze scény a trpěla, když po ni publikum házelo shnilou zeleninu. V následujících letech často vyjadřovala lítost nad svými rolemi v antisemitských filmech.
Poté, co jejímu manželovi bylo opět povoleno režírovat filmy, Soderbaumová opět ztvárnila hlavní role v mnoha jeho filmech. Mezi tyto filmy patří Die Blaue Stunde ("Modrá hodina", 1952), Die Gefangene des Maharadscha ("Maharádžův zajatec", 1953), Verrat an Deutschland ("Zrada na Německu", 1954) a Ich werde dich auf Händen tragen ("Budu tě nosit na rukou", 1958). Jejich posledním společným projektem byla v roce 1963 produkce divadelního představení od Augusta Strindberga Hra snů v Aachenu.
Po manželově smrti v roce 1964 se Soderbaumová stala známou módní fotografkou. V roce 1974 přijala roli v životopisném filmu Hanse-Jürgena Syberberga Karl May. V roce 1983 vydala své paměti pod názvem Nichts bleibt immer so ("Nic není stejné věčně"). V jejích pozdějších letech se stala podivínskou, ale i tak přijala role ve třech filmech a televizním seriálu Doktor z hor (The Bergdoktor). Její poslední role byla v thrilleru s Hughem Grantem Vlak do pekla (Night Train to Venice, 1994). Zemřela v roce 2001 v pečovatelském domě v severním Německu.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
- 1936: Uncle Bräsig
- 1938: Jugend
- 1938: Verwehte Spuren
- 1939: Das unsterbliche Herz
- 1939: Die Reise nach Tilsit
- 1940: Jud Süß
- 1942: Der große König
- 1942: Die goldene Stadt
- 1943: Immensee
- 1944: Opfergang
- 1944: Kolberg
- 1951: Unsterbliche Geliebte, podle Aquis submersus od Theodora Storma
- 1951: Hanna Amon
- 1952: Die blaue Stunde
- 1953: Sterne über Colombo
- 1954: Die Gefangene des Maharadscha (The Prisoner of the Maharaja)
- 1954: Verrat an Deutschland (The Betrayal of Germany)
- 1957: Zwei Herzen im Mai
- 1958: Ich werde Dich auf Händen tragen
- 1962: Die blonde Frau des Maharadscha
- 1974: Karl May
- 1983: Let's Go Crazy
- 1992: Das bleibt das kommt nie wieder
- 1993: Night Train to Venice (Train to Hell)
- 1993: Der Bergdoktor: 1. Staffel, Episode 11 „Der Sinn des Lebens" ("The Meaning of Life")
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristina Söderbaum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 84 ISBN 0-9627613-1-1
- ↑ a b Ascheid, Antje (2003). Hitler's heroines: stardom and womanhood in Nazi cinema. Temple University Press. str. 46. ISBN 978-1-56639-984-5. Datum přístupu: 16. prosince 2011.
- ↑ Fox, Jo (2000). Filming women in the Third Reich. Berg. ISBN 978-1-85973-396-7. Datum přístupu: 30. října 2011.
- ↑ Wallace, Ian (1 January 2009). Feuchtwanger and film. Peter Lang. str. 141. ISBN 978-3-03911-954-7. Datum přístupu: 2. listopadu 2011.
- ↑ Anthony Rhodes,Propaganda: The art of persuasion: World War II, str. 20 1976, Chelsea House Publishers, New York
- ↑ Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 90 ISBN 0-9627613-1-1
- ↑ Romani, Cinzia. Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich. str. 86. ISBN 0-9627613-1-1.
- ↑ Koch, W. John (July 2004). No Escape: My Young Years Under Hitler's Shadow. Books by W. John Koch Publishing. str. 155. ISBN 978-0-9731579-1-8. Datum přístupu: 3. listopadu 2011.
- ↑ Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 84-6 ISBN 0-9627613-1-1
- ↑ a b c Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 87 ISBN 0-9627613-1-1
- ↑ Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 87, str. 93 ISBN 0-9627613-1-1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristina Söderbaumová na Wikimedia Commons - Kristina Söderbaumová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Kristina Söderbaumová v Internet Movie Database (anglicky)
