Kristina Söderbaum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristina Söderbaumová
Narození5. září 1912
Stockholm
Úmrtí12. února 2001 (ve věku 88 let)
Hitzacker
Místo pohřbeníSeeshaupt
Povolánífotografka a filmová herečka
RodičeHenrik Gustaf Söderbaum
Manžel(ka)Veit Harlan
DětiCaspar Harlan
PříbuzníUlla Söderbaum (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kristina Söderbaum v roce 1937

Beata Margareta Kristina Söderbaum (5. září 1912 Stockholm, Švédsko12. února 2001 Hitzacker, Dolní Sasko, Německo) byla německá filmová herečka narozená ve Švédsku, producentka a fotografka. Proslavila se především v rolích v nacistických filmech.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Její otec, profesor Henrik Gustaf Söderbaum (1862–1933), byl stálým tajemníkem Královské švédské akademie věd.

Poté, co její rodiče krátce po sobě zemřeli, se přestěhovala do Berlína a začala navštěvovat divadelní školu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nacistická éra[editovat | editovat zdroj]

Soderbaumová započala svou kariéru ve filmech režiséra Veita Harlana, za kterého se roku 1939 provdala.[1] Společně vytvořili 10 filmů, když se těšili podpoře mocného ministra propagandy Josepha Goebbelse.[2]

Podle Antje Ascheid je Soderbaumová často označována jako „nejvýznačnější představitelka nacistických ideálů, dokonalá nacistická hvězda“.[2] Jako krásná švédská blondýna měla Soderbaumová vzhled panenky, který utvářel model árijské ženy. Ve skutečnosti již předtím hrála roli nevinné árijské ženy v několika filmech a byla velmi známá německému publiku.[1][3] Její mládí a krása z ní udělaly symbol zdraví a čistoty a to z ní učinilo předlohu pro ideál nacistické ženské krásy.[4]

V mnoha jejích filmech byla ohrožována hrozbou rasového znečištění.[5] Nejznámější role tohoto typu byly Dorothea Sturm, prokletá hrdinka v antisemitském historickém melodramatu Žid Süß (Jud Süß, 1940), která spáchala sebevraždu utopením poté, co byla přinucena mít sex s padouchem,[6] a Anna ve Zlatém městě (Die goldene Stadt, 1942), sudetská Němka, jejíž touha po životě ve městě (v rozporu s prací na venkově) a její uspokojení Čechy vyústily v sebevraždu utopením. Tyto její filmové osudy spjaté s vodou, stejně tak jako podobný konec její postavy v jejím filmovém debutu v Harlanově filmu Jugend (1938), ji vynesly titul Reichswasserleiche (Utopené tělo Říše).[7][8]

Z dalších rolí: Elske ve Východu slunce (Die Reise nach Tilsit, 1939), německá manželka, kterou podvádí její manžel s Polkou, ale nakonec se zahanbeně vrátí k ní;[9] Elisabeth ve filmu Dům u jezera (Immensee, 1943), která se provdá za bohatého statkáře, aby zapomněla na svou nenaplněnou lásku a nakonec se rozhodne mu zůstat věrná, ačkoliv je již vdovou a její láska se vrátí;[10] Aels ve filmu Její oběť (Opfergang, 1944), žena, která zemře po své milostné aféře;[10] Luise Treskow v historickém dramatu Velký král (Große König, 1942), mlynářská dcera, která podporuje Fridricha II. Velikého;[11] Maria v dalším historickém válečném dramatu Kolberg (1945), venkovská dívka, která podporuje odboj proti Napoleonovi a je jediným přeživším z její rodiny.[10]

Poválečná éra[editovat | editovat zdroj]

V prvních letech po válce často Kristina Soderbaumová čelila vypískávání ze scény a trpěla, když po ni publikum házelo shnilou zeleninu. V následujících letech často vyjadřovala lítost nad svými rolemi v antisemitských filmech.

Poté, co jejímu manželovi bylo opět povoleno režírovat filmy, Soderbaumová opět ztvárnila hlavní role v mnoha jeho filmech. Mezi tyto filmy patří Die Blaue Stunde ("Modrá hodina", 1952)Die Gefangene des Maharadscha ("Maharádžův zajatec", 1953), Verrat an Deutschland ("Zrada na Německu", 1954) a Ich werde dich auf Händen tragen ("Budu tě nosit na rukou", 1958). Jejich posledním společným projektem byla v roce 1963 produkce divadelního představení od Augusta Strindberga Hra snůAachenu.

Po manželově smrti v roce 1964 se Soderbaumová stala známou módní fotografkou. V roce 1974 přijala roli v životopisném filmu Hanse-Jürgena Syberberga Karl May. V roce 1983 vydala své paměti pod názvem Nichts bleibt immer so ("Nic není stejné věčně"). V jejích pozdějších letech se stala podivínskou, ale i tak přijala role ve třech filmech a televizním seriálu Doktor z hor (The Bergdoktor). Její poslední role byla v thrilleru s Hughem Grantem Vlak do pekla (Night Train to Venice, 1994). Zemřela v roce 2001 v pečovatelském domě v severním Německu.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1936: Uncle Bräsig
  • 1938: Jugend
  • 1938: Verwehte Spuren
  • 1939: Das unsterbliche Herz
  • 1939: Die Reise nach Tilsit
  • 1940: Jud Süß
  • 1942: Der große König
  • 1942: Die goldene Stadt
  • 1943: Immensee
  • 1944: Opfergang
  • 1944: Kolberg
  • 1951: Unsterbliche Geliebte, podle Aquis submersus od Theodora Storma
  • 1951: Hanna Amon
  • 1952: Die blaue Stunde
  • 1953: Sterne über Colombo
  • 1954: Die Gefangene des Maharadscha (The Prisoner of the Maharaja)
  • 1954: Verrat an Deutschland (The Betrayal of Germany)
  • 1957: Zwei Herzen im Mai
  • 1958: Ich werde Dich auf Händen tragen
  • 1962: Die blonde Frau des Maharadscha
  • 1974: Karl May
  • 1983: Let's Go Crazy
  • 1992: Das bleibt das kommt nie wieder
  • 1993: Night Train to Venice (Train to Hell)
  • 1993: Der Bergdoktor: 1. Staffel, Episode 11 „Der Sinn des Lebens" ("The Meaning of Life")

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristina Söderbaum na anglické Wikipedii.

  1. a b Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 84 ISBN 0-9627613-1-1
  2. a b Ascheid, Antje (2003). Hitler's heroines: stardom and womanhood in Nazi cinema. Temple University Press. str. 46. ISBN 978-1-56639-984-5. Datum přístupu: 16. prosince 2011.
  3. Fox, Jo (2000). Filming women in the Third Reich. Berg. ISBN 978-1-85973-396-7. Datum přístupu: 30. října 2011.
  4. Wallace, Ian (1 January 2009). Feuchtwanger and film. Peter Lang. str. 141. ISBN 978-3-03911-954-7. Datum přístupu: 2. listopadu 2011.
  5. Anthony Rhodes,Propaganda: The art of persuasion: World War II, str. 20 1976, Chelsea House Publishers, New York
  6. Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 90 ISBN 0-9627613-1-1
  7. Romani, Cinzia. Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich. str. 86. ISBN 0-9627613-1-1.
  8. Koch, W. John (July 2004). No Escape: My Young Years Under Hitler's Shadow. Books by W. John Koch Publishing. str. 155. ISBN 978-0-9731579-1-8. Datum přístupu: 3. listopadu 2011.
  9. Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 84-6 ISBN 0-9627613-1-1
  10. a b c Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 87 ISBN 0-9627613-1-1
  11. Cinzia Romani, Tainted Goddesses: Female Film Stars of the Third Reich str. 87, str. 93 ISBN 0-9627613-1-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]