Kremnica
| Kremnica | |
|---|---|
 Kremnica | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°42′16″ s. š., 18°55′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Žiar nad Hronom |
| Tradiční region | Střední Pohroní |
  Kremnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 43,136 km²[1] |
| Počet obyvatel | 5 419 (31.12.2015) |
| Hustota zalidnění | 125,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Alexander Ferenčík |
| Vznik | 1328 |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Kremnica Štefánikovo nám. 1/1 967 01 Kremnica |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 967 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí. V roce 1950 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily od 10. století. Rozmach těžby nastal až začátkem 14. století. Dne 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince – uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých kovů – zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. V sedmdesátých letech 20. století byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Dominantou města je městský hrad ze 13.–15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěžených drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel svaté Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.
Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měšťanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765–1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař D. I. Stanetti a rakouský sochař M. Vogerle. Na západní straně náměstí je kostel a klášter františkánů.
Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakanem (15.–16. stol). V budově brány je městské informační centrum.
Mincovna[editovat | editovat zdroj]
V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Martin Chladni, také Chladenius, Chladenio, Chladen (1669–1725), luteránský teolog, profesor a rektor na Wittenberské univerzitě
- P. Cyril František Stavěl OSB (19. 4. 1921 – 29. 10. 1990 Praha) - emauzsko-norčský konventuální převor
- Ladislav Chudík (1924–2015), herec
- Blažej Baláž (* 1958), pedagog a malíř
- Jozef Pribilinec (* 1960), československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Fidenza, Itálie
Herbolzheim, Německo
Kutná Hora, Česko- Nový Jičín, Česko
Šurany, Slovensko
Várpalota, Maďarsko
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Kateřiny -
Městský hrad -
Městský hrad s budovami mincovny -
Štefánikovo námestie -
Trojiční/Morový sloup -
Dolní brána -
Budova mincovny -
Vchod do štoly Andrej -
Kremnica, zlatá ruda
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-02-17]. S. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-27. (slovensky)
- ↑ 70 rokov ochrany pamiatkových rezervácií na Slovensku [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Múzeum mincí a medailí v Kremnici. www.muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Múzeum mincí a medailí v Kremnici. Múzeum mincí a medailí v Kremnici [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Banské múzeum štôlňa Andrej, Kremnica. www.muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ banske-muzeum. www.banske-muzeum.sk [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.
- Petr Ludvík, Petr David ml., Střední Slovensko, Euromedia Group, Praha 2011, 264 s., ISBN 978-80-242-3101-3
- Daniel Kollár, Jaroslav Nešpor, Kulturní krásy Slovenska, hrady a zámky, český překlad vydavatelství Akcent, Třebíč 2008, 127 s., ISBN 978-80-7268-541-7
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kremnica na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
- Kremnica ve virtuální podobě
- muzeum Kremnica
