Kraví Hora (hrad)
| Kraví Hora | |
|---|---|
 Hlavní část hradu Kraví hora | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před r. 1367 |
| Zánik | před r. 1494 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Náchoda, Šelmberkové, Komorovští z Komorovic, páni z Kunštátu a Poděbrad, páni z Kralic |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Kraví hora, Kuroslepy,  Česko |
| Souřadnice | 49°8′21,12″ s. š., 16°13′46,92″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15402/7-2819 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zřícenina hradu Kraví Hora se nachází na jihovýchod od obce Kuroslepy, nad řekou Oslavou, nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] V blízkosti se nachází také hrad Levnov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o hradu pochází z listiny z roku 1367. Tehdy se objevuje v přídomku Ješka z Náchoda, který přibližně od roku 1349 vlastnil obec Kuroslepy. Jeho syn Ješek hrad prodal Šelmberkům. Přídomek však páni z Náchoda používali nějakou dobu poté. Při markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem docházelo z hradu k loupení na majetcích vlastněných benediktinským klášterem v Třebíči. Dalším majitelem byl Jan Komorovský z Komorovic, naposledy zmiňovaný v roce 1459, po němž hrad od krále Jiřího získal Matěj z Náchoda a Březníku. Část statku připadl pánům z Kralic, což vyvolalo spor, ze kterého po smrti Matěje roku 1492 vyšli vítězně Kraličtí. V listině z roku 1494, v níž král Vladislav II. potvrzuje hrad a Kuroslepy jako majetek Bluda z Kralic, je hrad zmiňován jako pustý.[2]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami. Ze západní strany roklinou a z jižní strany skalnatým srázem. Ze západní strany byl hrad přístupný přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Její torzo se dodnes tyčí do výšky asi pěti metrů.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Podle pověstí, které zaznamenal Václav Hájek z Libočan, se po pádu Velkomoravské říše měli Moravané před Uhry skrývat mimo jiné také na hradě Kraví Hora. Jeden z těchto moravských rodů se pak měl podle hradu psát – z Kraví Hory.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Hrad je dostupný po červené turistické značce od osady Sedlečko do Ketkovic.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-01]. Identifikátor záznamu 125881 : hrad Kraví hora, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FABIÁN, Petr. Kraví Hora [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraví Hora na Wikimedia Commons - Hrad na hrady.cz
- Hrad na castles.cz Archivováno 24. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Hrad na turistik.cz
