Krassanská
Krassanská (Pyrus communis 'Krassanská') je ovocný strom, kultivar druhu hrušeň obecná z čeledi růžovitých. Plody jsou řazeny mezi odrůdy zimních hrušek, sklízí se v říjnu, dozrává v prosinci až lednu a nezřídka vydrží do jara. Odrůdu lze pěstovat bez použití chemických prostředků. Náročná, použitelná jen do nejteplejších oblastí.[1] Stará odrůda, pro podmínky ČR málo vhodná.
Jiná česká jména[editovat | editovat zdroj]
Krasanská, Bergamotka Krasanská. [1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Byla vyšlechtěna ve Francii, v Rouen, ve školkách Boisbunelových ze semen vysetých v roce 1845. Plodila poprvé v roce 1855. Rychle se šířila Evropou jako tržní odrůda. V ČR byla pěstována v 80. letech 19. století u Jaroměře. V polovině 20. století je pěstována jen drobnými pěstiteli pro vlastní potřebu.[1]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Kvete středně pozdně, ale bývá špatně opylena, pokud jsou v době květu deště a mrazy. Opylovačem je Williamsova.[1]
Růst[editovat | editovat zdroj]
Růst odrůdy je velmi bujný. Habitus koruny je úzce pyramidální, tvoří mnoho větví, vyžaduje pravidelný řez.[1]
Plodnost[editovat | editovat zdroj]
Plodí časně, hojně a pravidelně.[1]
Plod[editovat | editovat zdroj]
Plod je někdy více protažený ale obvykle podobný až jablku, velký, ale velikost plodů kolísá (150 -300 g). Slupka drsná, zeleně, později žlutozeleně na slunečné straně žlutě zbarvená. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, vonná, sladká, výborná. Kolem jádřince jen středně kaménčitá.[1]
Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]
Odrůda je považována za dostatečně odolnou proti strupovitosti, napadením trpí pouze v nevhodných polohách. Není odolná proti namrzání a bývá často napadána plodomorkou hrušňovou.[1]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Dobře snese přepravu před dozráním, zralá nesnese přepravu. Při skladování vadne. Je vhodná k přímému konzumu. Odrůdu lze použít pouze do nejteplejších oblastí ČR, je náročná na stanoviště. Je vhodná na nižší tvary.[1]