Kráľova hoľa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kráľova hoľa
Kráľova hoľa
Kráľova hoľa

Vrchol 1946 m n. m.
Prominence 756 m ↓ sedlo Priehyba
Izolace 29 km → Tupá, Vysoké Tatry
Poznámka Významná národní hora

Světadíl Evropa
Státy Slovensko Slovensko
Pohoří Nízké Tatry
Souřadnice 48°53′ s. š., 20°8′18″ v. d.
Kráľova hoľa
Fire.svg
Kráľova hoľa

Kráľova hoľa (německy Königsberg, tedy Králův vrch) je nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater (tzv. Kráľovohoľských Tater). Patří k nejnavštěvovanějším vrchům Nízkých Tater. Kráľova hoľa poskytuje jedinečný výhled na Spiš, Vysoké Tatry, Liptov, ale také na Horehroní. Je to vrch, opěvovaný básníky a opředený pověstmi.

Pod horou pramení řeky Černý Váh, Hnilec, Hornád a Hron. Na vrcholu se od roku 1960 nachází televizní vysílač.

Z obce Šumiac vede na vrchol asfaltová silnice. Na vrcholu se nachází meteorologická stanice a sídlo horské služby. Vrchol je východiskem pro hřebenovou turistiku směrem na Čertovicu, s možností noclehu ve srubové chatě Andrejcová. Ta slouží k nouzovému ubytování turistů. Je celoročně otevřená a není pravidelně udržována. Kráľova hoľa je taktéž přístupná dvěma stezkami z Telgártu, dále ze Smrečinského sedla nad obcí Vikartovce a z Liptovské Tepličky.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno je údajně odvozeno od uherského krále Matyáše Korvína, který zde měl v 15. století svůj lovecký revír.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Kráľova hoľa ve Wikimedia Commons