Kozákov
| Kozákov | |
|---|---|
 Pohled na Kozákov z Klokočských skal (Průchody) | |
| Vrchol | 745 m n. m. |
| Prominence | 285 m ↓ Štikov (Nová Paka)[1] |
| Izolace | 12,7 km → Černá studnice |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #48 Ještědsko-kozákovské hory |
| Poznámka | naleziště polodrahokamů |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ještědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Komárovský hřbet / Žlábecký hřbet / Kozákovská část[2] |
| Souřadnice | 50°35′38″ s. š., 15°15′48″ v. d. |
  Kozákov | |
| Hornina | čedič, melafyr, pískovec |
| Povodí | Jizera (Chuchelský potok, Libuňka, Stebenka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozákov (745[3] m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Největší část území Kozákova je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.[4]
Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.[5]
Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový kamenolom zvaný Votrubcův lom. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé Muzeum drahých kamenů. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit. S odkazem na epidemii koronaviru bylo muzeum i lom v roce 2020 uzavřeno. [6]
Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]
Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Kozákovský hřbet, okrsku Komárovský hřbet, podokrsku Žlábecký hřbet a Kozákovské části.[2]
Využití krajiny[editovat | editovat zdroj]
Ve vrcholové části a na východních svazích jsou louky a orná půda, na západě a severu jsou převážné smrkové porosty s příměsí dubu a břízy (na sutích), na pískovcovém podkladu rostou borové porosty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Později se zde shromažďovaly tisícové tábory lidu. Roku 1901 navrhoval turnovský malíř Jan Prousek na vrcholu stavbu buď novorománské kaple sv. Cyrila a Metoděje anebo více než 20 metrů vysokou slovanskou mohylu s umělou jeskyní vysázenou zdejšími polodrahokamy. Po vzniku Československa zde hořela každý rok 28. října vatra.[4] Po úmrtí Františka Ladislava Riegra roku 1903 vznikla myšlenka uctít jeho památku výstavbou Riegrovy mohyly. O rok později zahájilo „Družstvo pro stavbu Riegrovy mohyly“ úspěšnou celonárodní sbírku. Později spolu soutěžily dvě koncepce: mohyla nebo mauzoleum versus turistická chata s restaurací a Riegrovým památníkem. Druhé varianty se chopil Klub českých turistů. Základní kámen Riegrovy chaty byl položen 29. srpna 1926. Chata byla postavena ze sbírek, darů a příspěvků od okolních měst. Slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Za druhé světové války byla chata obsazena německou a po ní československou armádou. Poté krátce patřila do roku 1950 opět Klubu českých turistů a poté byla chata znárodněna a předána podniku Restaurace a jídelny Turnov.[7] V květnu roku 1964 chata vyhořela. Roku 1994 Klub českých turistů v Semilech chatu v desolátním stavu vykoupil od státu. Roku 1995 byla na vrcholu otevřena rozhledna o výšce 40 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů. Rozhledna slouží zároveň jako kovový telekomunikační stožár armádě, policii a hasičům. Od roku 2002 je Kozákov součástí CHKO Český ráj. Roku 2003 byla Riegrova chata po generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena.[4] Z rozhledny se nabízí výhledy na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Jizerské hory a Lužické hory, Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory a případně i výběžky Českomoravské vrchoviny.[4]
Národní přírodní památka[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1985 je jihozápadní část Kozákova o rozloze 162,83 hektarů chráněna jako národní přírodní památka Kozákov.
Místa na svazích[editovat | editovat zdroj]
- Drábovna – ve skalním balvanu je nahoře vytesána světnička, která snad dříve sloužila jako hláska.
- Babí jeskyně a Kudrnáčova pec – pseudokrasové jeskyně, v kterých byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení.
- Měsíční údolí (Proskalí) – romantické údolí se soutěskovým vyústěním, skálami a skalními útvary (Měsíční stěna, Závraťová stěnka, Kozákovská věž atp.)
- Radostná studánka s kapličkou z roku 1841. Dříve se ze studánky zásobovala pomocí trkače Riegrova chata vodou. Trkač je nyní v museu techniky v Loukově.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Automobilem lze po zpevněné silnici vyjet přímo na samotný vrchol, kde je parkoviště. Přes vrchol vedou turistické značky červená a zelená, začínají zde žlutá a modrá, které odtud vedou na západ.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český ráj - Semilsko: Kozákov: 744 m n. m.. Semily: Město Semily a Město Železný Brod, 2011.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Votrubcův lom a muzeum drahých kamenů [online]. Kudykam.com [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
- ↑ MARKOVÁ, Zdeňka. Chata na Kozákově. Turista. Roč. 1996, čís. 3, s. 3.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozákov na Wikimedia Commons - Podrobnější popis NPP Kozákov
- Rozhledna Kozákov na WIKIROZHLEDNY.CZ
- Měsíční údolí na webu Geoparku Český ráj
