Kozelka
 Přírodní rezervaceKozelka |
|
 Kozelka |
|
| Vyhlášena | 30. října 1972 |
|---|---|
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Plzeň-sever |
| Kód ÚSOP | 563 |
| Lokalita | Manětín, Nečtiny |
| Nadmořská výška | 550 - 659,6 m n. m. |
| Výměra | 33,15 ha |
| Seznam CHÚ v okrese Plzeň-sever | |
| Zeměpisné souřadnice | 49° 59′ 38″ s. š., 13° 9′ 48″ v. d. |
 Kozelka
|
|
Přírodní rezervace Kozelka je chráněné území nacházející se severozápadně od Plzně, u obce Doubravice (Nečtiny). Důvodem ochrany je stolová hora vulkanického původu s pseudozávrty, skalními věžemi, pyramidami a sutěmi. Přírodní rezervace zahrnuje její nejvyšší bod (vrch Kozelka, 659,6 m) a část svahů. Geomorfologicky hora spadá do celku Rakovnická pahorkatina, podcelku Manětínská vrchovina, okrsku Manětínská kotlina a podokrsku Chlumská kotlina, jehož je samostatnou geomorfologickou částí.[1][2][3]
Obsah |
Lokalita [editovat]
Kozelka se nachází v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-sever v katastrálním území obce Doubravice u Nečtin. Chráněné území se rozkládá především na skalním jižním, jihovýchodním svahu a vrcholu Kozelka. Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 550 až 659,6 m, její plocha činí 33,15 ha. Území je obklopeno loukami, vrchol hory je zalesněný.[2][3]
Historie [editovat]
První zmínka o obci Doubravice a tím i o Kozelce je ze 13. století, kdy ves patřila do panství Kladrubského kláštera.[4] Až po druhé světové válce se z obce stala rekreační oblast. V roce 1972 zde bylo usnesením 272/10 Okresního národním výborem Plzeň-sever vyhlášeno chráněné území a od roku 1992 je lokalita vedena jako přírodní rezervace vlivem vyhlášení Ministerstva životního prostředí ČR v rámci zákona 395/1992 Sb. a později v roce 007 dle zákona 96/2007 Sb.[2]
Pověst o zkamenělém stádě [editovat]
Pověst vypráví o ošklivém pastýřovi, který pásl dobytek statkářů z Doubravice. Jednou, když se přihnal dobytek z pastvy, se stalo něco divného. Hospodyně se snažily krávy podojit, ale z vemen neukápla ani kapka mléka. Selky obvinily pastýře, že krávy podojil, ale ten se zapřisáhl, že ne. Další den znovu pastýř vyhnal dobytek k doubravickému vrchu. Večer čekaly selky na pastýře se stádem, ale ti se pořád nevraceli, a tak se jim selky vydaly naproti. Došly k doubravickému vrchu a uviděly stádo i s pastýřem. Ale nikdo z nich se nehýbal. Změnili v kamenné stádo, kvůli pastýřově křivé přísaze, že krávy nepodojil. A tak údajně vznikly kamenné útvary na tomto vrchu.[5]
Přírodní poměry [editovat]
Geologie [editovat]
Kozelka je stolová hora, která vystupuje asi 100 až 150 metrů nad povrch. Převážně je tvořena vyvřelou horninou tachybazaltem třetihorního staří.[3] Trachybazalt je hornina s velmi malým množstvím foidů, v níž převládá hlavně plagioklas, ale obsahuje také draselné živce. V hornině se nachází malé dutinky, které zůstaly po unikajících plynech při tuhnutí magmatu. Trachybazalt má tmavě zelenošedou barvu. Průměrná výška skalních ochozů je 12 metrů. Na svazích převažují hlinitokamenité a hlinitopísčité sedimenty. Také se zde nachází kamenitý materiál. Velikost kamenů je okolo 1,5 metru.
Velký vliv na vytvoření unikátních geomorfologických tvarů mělo pleistocenní periglaciální (mrazové) zvětrávání. Vlivem toho se zde vytvořily pseudozávrty, skalní věže, pyramidy či sutě. Je zde okolo 30 skalních věží, nejvyšší jsou na severním úbočí hory.[3]
Flóra [editovat]
Botanicky není oblast příliš zajímavá. Flóra je zde teplomilná a suchomilná. Na skalách roste převážně netřesk výběžkatý (Sempervivum globiferum). V okolí přístupové cesty najdeme jehlici trnitou (Onosis spinosa), chrpu luční (Centaurea jacea). Vrchol je zalesněný a vyskytuje se zde hlavně borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula) či jalovec obecný (Juniperus communis).[6]
Fauna [editovat]
Z fauny se zde vyskytuje z významných živočichů hlavně výr velký (Bubo bubo), který zde pravidelně sídlí. Ze savců je to například ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris), srnec obecný(Capreolus capreolus), kuna skalní (Martes foina) nebo kuna lesní (Martes martes). Dále zde najdeme také zástupce plazů a to slepýše křehkého (Anguis fragilis) či kriticky ohroženou zmiji obecnou (Vipera berus).[7]
Turismus [editovat]
Kozelka je známá hlavně mezi horolezci, kteří zde najdou několik horolezeckých tras. Také stojí za zmínku nádherný výhled na okolní krajinu z vrcholu hory. Obec Doubravici proslavil český fílm Cesta z města.[3][8]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ a b c AOPK ČR-PR Kozelka [online].[cit. 2012-1-8].online
- ↑ a b c d e http://lokality.geology.cz/375
- ↑ http://www.nectiny.cz/informace-o-obci-nectiny/historie/?ftresult=doubravice
- ↑ BUKAČOVÁ, Irena. Panna vejpůl a jiné pověsti [online].[Cit.2012-1-8].online
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110363782-minuta-z-prirody/211411000151017/
- ↑ http://ramap.cz/informacni-tabule
- ↑ SIKA, Jiří. Kozelka průvodce[online].[cit. 2012-1-8].Dostupné online.
