Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostomlaty (hrad)
hrad Kostomlaty
hrad Kostomlaty
Základní informace
Země Česká republikaČesko Česká republika
Vystavěn před 1333
Zničen opuštěn na konci 16. století
Zrekonstruován po 1998 průběžně
Sloh gotika
Stavební materiál opuka
Účel obrana, rezidence, správa panství
Původní majitel Boreš z Oseka
Rod Hrabišici, páni z Vřesovic, Kolovratové
Současný majitel Lesy České republiky
Zeměpisné souřadnice 50°33′15″ s. š., 13°52′47″ v. d.

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z 1. poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad - s odkazem na Václava Hájka z Libočan - nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.[1] Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburku, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišicové. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.[2] Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV.[3] Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.[4]

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii.[5] Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.[6] Část vítězného vojska z bitvy u Lipan přitáhla ke Kostomlatům s úmyslem hrad osvobodit. Poblíž hradu došlo mezi oběma husitskými frakcemi k bitvě, která ale nebyla rozhodnutá. V roce 1435 byl vlastníkem hradu Jakoubek z Vřesovic. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562.[7] V majetku rodiny, jejíž příslušníci se podle něj psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.[8] Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.

Stavební podoba hradu[editovat | editovat zdroj]

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu.[9] Jejich dispozice je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z 1. patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. T. Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.[10] V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Přístup ke hradu[editovat | editovat zdroj]

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1500 metrů s převýšením 150 metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty—Milešov (Velemín). Z vrcholu (566 m n. m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné horyČeské středohoří, TepliceDoubravskou horou.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.[11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hájek z Libočan, Václav, Kronika česká, ed. Kolár, Jaroslav, Odeon, Praha 1981, s. 170.
  2. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl 14, Praha 1936, s. 202—208.
  3. Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 278-280.
  4. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.
  5. Heber, František Alexander, České hrady, zámky a tvrze, sv. 2, severní Čechy, ed. Bukačová, Irena, Argo, Praha 2006, s. 216-221, ISBN 80-7203-791-9.
  6. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, s. 278-281, ISBN 80-7277-003-9.
  7. Pažourek, Vlastimil (ed.), Hrady na hranici Čechy – Sasko, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčin 2012, s. 59-63, ISBN 978-80-905025-0-5
  8. NOVÁK, Zdeněk. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha : Olympia a.s., 1998. ISBN 80-7033-491-6. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou, s. 82.  
  9. Durdík, Tomáš, Hrady severních Čech, Památkový ústav v Ústí nad Labem a Propagační tvorba Praha, 1992, nestránkováno, ISBN 80-85386-49-6
  10. Durdík, T., Ilustrovaná encyklopedie, s. 278
  11. Pohorecký, Vladimír, Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech , Radioservis a.s., Praha 2000, s. 115, ISBN 80-86212-10-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bernau, Friedrich, Studien und Materialien zur Spezialgeschichte und Heimatkunde des deutschen Sprachgebiets in Böhmen und Mähren, Prag 1903, s. 213-230
  • Mikovec, Ferdinand Břetislav, Starožitnosti a Památky země České I, Praha 1860, s. 67-77
  • Piper Otto, Österreichische Burgen, sv. 7, Wien 1909

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu