Kostelec nad Labem
| Kostelec nad Labem | |
|---|---|
 Komenského náměstí v Kostelci nad Labem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Neratovice |
| Obec s rozšířenou působností | Neratovice (správní obvod) |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 261 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,55 km²[2] |
| Nadmořská výška | 172 m n. m. |
| Počet domů | 1 280 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Komenského 1 277 13 Kostelec nad Labem josef |
| Starosta | Josef Chalupa |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kostelec nad Labem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534935 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec nad Labem je město ležící v okrese Mělník, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 300[1] obyvatel.
Historie
Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První zmínka o obci pochází právě z roku 1276. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.
V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Rok 1932
Ve městě Kostelec nad Labem (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[10] 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, 11 hostinců, hudební škola, 2 knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.
V obci Jiřice (500 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kostelce n. L.) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodopravce, 2 hostince, kovář, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Památky
- farní kostel sv. Víta
- kostel sv. Martina
- radnice
- hostinec (bývalá fara, čp. 283)
- židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,[12]
- památník na místě bývalé synagogy
- Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.[13]
Místní části
- Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
- Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)
Osobnosti
Narodili se zde:
- Tereza Stolzová (1834–1902), světoznámá operní pěvkyně
- František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
- Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
- Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
- Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
- Železnice – Město Kostelec nad Labem leží na železniční trati 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla na úseku mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899.
Veřejná doprava 2016
- Autobusová doprava – Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha (dopravce ČSAD střední Čechy), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
- Železniční doprava – V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků (linka S23).
Turistika
- Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko.
- Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy
Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a 
Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.
Městská knihovna
V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[14]
Galerie
-
Radnice -
Kostel svatého Víta -
Kostel svatého Martina -
Památník na místě bývalé synagogy -
Židovský hřbitov -
Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe -
Ústí Mlýnského potoka do Labe -
Sídliště v jižní části města -
Most přes Labe -
Slepé rameno Labe
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 607-608. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 516. (česky a německy)
- ↑ Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277.
- ↑ Městská knihovna [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Labem na Wikimedia Commons - Kostelec nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránka města
