Kostel svatého Štěpána (Hrušovany nad Jevišovkou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Štěpána
Fara a kostel svatého Štěpána
Fara a kostel svatého Štěpána
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský kraj
ObecHrušovany nad Jevišovkou
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
FarnostHrušovany nad Jevišovkou
ZasvěceníSvatý Štěpán
Datum posvěcení10. srpna 1758
Architektonický popis
Architektneznámý
Stavební slohbaroko
Další informace
UliceLitobratřická
Oficiální webhrusovansko.webnode.cz
Kód památky19507/7-6378 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Štěpána v Hrušovanech nad Jevišovkou je římskokatolický barokní chrám vystavěný v roce 1758 na místě staršího kostela podle projektu blízkého tvorbě Josefa Emanuela Fischera z Erlachu na severovýchodě obce, na vyvýšenině zvané „kostelní vrch“, v blízkosti zámku.[1] Kostel byl posvěcen na svátek svatého Vavřince 10. srpna 1758. Je postaven z pálených cihel, má dva vchody, jednolodní interiér je 32 m dlouhý, 10 m široký a přibližně 11 m vysoký, loď kostela je zakončena jednoduchou klenbou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela byl v roce 1886 na náklady panství renovován vídeňským malířem. Na hlavním oltáři je obraz, který znázorňuje Umučení sv. Štěpána z roku 1787 od brněnského malíře Ignáce Weidlicha.[1] V kostele se dále nachází dva postranní oltáře sv. Anny (strana evangelní) a sv. Jana Nepomuckého (strana epištolní) od sochaře Lengelachera. U presbytáře byly přistavěny dvě oratoře, nad sakristií panská oratoř a naproti oratoř pro panské úředníky. V lodi je ještě kazatelna, 14 velkých obrazů křížové cesty, socha sv. Antonína darovaná hraběnkou Emmou z Götzen v roce 1919 a socha sv. Josefa.

Na kůru jsou instalovány dvoumanuálové varhany, které jsou označeny erbem stavitele kostela hraběte Michaela Antona Althana. Varhany byly postaveny v roce 1786 znojemským varhanářem mistrem Josefem Silberbauerem poté, co staré varhany 5. září 1786 zničil blesk. V roce 1885 byly renovovány vídeňským varhanářem.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel má na západní straně 50 m vysokou věž s římsou, která byla zhotovena při rekonstrukci v roce 1894. V roce 1894 byly na věž nově zabudovány hodiny. V roce 1999 byly nákladem Městského úřadu obnoveny. Do roku 1917 se ve věži nacházely tři velké zvony, zvon k pozdvihování a jeden umíráček. V první světové válce byly všechny zvony až na ten největší odvezeny. V roce 1920 byl nově zhotoven jeden velký zvon a umíráček. Tyto zvony zde zůstaly až do druhé světové války, kdy byly „obětovány“. Čtyři z těchto zvonů pocházely z 15. století. Zvon na pozdvihovaní byl pořízen teprve později. V roce 1999 byl pořízen nový velký zvon sv. Štěpán, v následujícím roce jako dar bývalých obyvatel Hrušovan zvon sv. Klement Maria Hofbauer a darem místního faráře je zvon sv. Leopold. Jako umíráček se používá tzv. "Volyňák", který je zavěšen v lucerně věže.

Hrobka rodu Althanů[editovat | editovat zdroj]

V kostele je hrobka z roku 1758 majitele panství Michaela hraběte z Althanu. Skládá se ze dvou částí, z nichž jedna byla používána jako kostnice. Vlastní hrobka je velmi nepravidelně členěna, má mnoho výklenků. Je zakončena křížovou klenbou a propojena s kostnicí. Do roku 1784 zde byli pochováni dva z rodu Althanů. Ostatní členové rodiny byli pochováni na epištolní straně kostela v uzavřené místnosti a jejich místa posledního odpočinku jsou opatřena náhrobky. Jako poslední zde byla pochována v roce 1879 paní Anna Kammel, rozená hraběnka z Hardeggu. Její manžel je provizorně pochován od roku 1832 na místním hřbitově na Drnholecké ulici.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 567. Dále jen Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]