Kostel svatého Jana Křtitele (Teplice)
| Kostel svatého Jana Křtitele v Teplicích | |
|---|---|
_Kostel_sv._Jana_K%C5%99titele_(Teplice)_1.JPG) Věž kostel sv. Jana Křtitele v Teplicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Teplice |
| Souřadnice | 50°38′15,59″ s. š., 13°49′37,54″ v. d. |
  Kostel svatého Jana Křtitele v Teplicích | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Teplice v Čechách |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kristian Lagler |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1700-1703 |
| Další informace | |
| Adresa | Zámecké náměstí, Teplice |
| Ulice | Zámecké náměstí v Teplicích |
| Kód památky | 42951/5-2491 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děkanský kostel svatého Jana Křtitele v Teplicích je barokní sakrální stavba bazilikálního typu na Zámeckém náměstí v Teplicích. Stavba z roku 1703 je zasvěcena patronovi léčivých pramenů, a tedy i Teplic sv. Janu Křtitelovi. Přes léto bývá zpřístupněna i vyhlídková věž s výhledem na centrum města. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.
Historie
Děkanský kostel byl postaven v letech 1585–1594 na starších základech předchozího kostela, který je zmiňován ve Schwenkfeldově popisu lázní. Stavba věže byla dokončena roku 1594. V roce 1645 byla věž snížena. V letech 1700–1703 byl kostel přestavěn, zvětšen a barokizován (původní sloh byl prý renesanční). Tato barokní přestavba je připisována zednickému mistru Kristianu Laglerovi. Další úpravy proběhly v letech 1789, 1877 a 1890. Po roce 2000 probíhala na kostele oprava fasády a střechy.
Architektura
Kostel je architektonicky koncipován jako trojlodní bazilika s pravoúhlým presbytářem. Fasády kostela jsou hladké, s bosáží na nárožích průčelí. Okna jsou segmentová. V západním průčelí je umístěna hranolová věž s nárožní bosáží a osovým polokruhově zakončeným portálem s trojúhelným frontonem. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se dříve nacházel byt hlásného. Střecha je kryta přilbovou střechou. K ní přiléhá malá schodišťová válcová věž, která je členěna římsami.
Presbytář má valenou klenbu a trojlodí má klenbu křížovou. Při západní stěně je dvoupatrová kruchta. V patře na stěně věže je nepatrné torzo renesanční fresky a českého nápisu z roku 1594.
Vybavení
Zařízení kostela většinou pochází z období kolem roku 1730. Hlavní oltář, který je reminiscencí Berniniho svatopetrského tabernáklu, je dílem Teplického mistra z doby kolem roku 1730. Před oltářem jsou volné sochy sv. Petra a sv. Pavla. Točité sloupy jsou spojeny s vlastní stavbou oltáře, jehož střed tvoří obraz Křest Kristův, snad z dílny Petra Brandla. Oltář je lemovaný plochými reliéfy Teplického mistra: dole se nachází Poslední večeře, po stranách čtyři výjevy z Olivetské hory, nad římsou reliéf Nejsvětější Trojice a skupina andělů. Boční oltáře pocházejí z období kolem roku 1730: oltář sv. Jana Nepomuckého je portálový s obrazem sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa jehož autorem je též Teplický mistr. Obraz je umístěný mezi dvojicemi bočních sloupů. V nástavci je překryt plochý reliéf novějším obrazem. Protějškový oltář Čtrnácti svatých pomocníků s reliféry sv. Václava a sv. Ludmily je vybaven obrazem z okruhu P. Brandla. Oltář v závěru boční lodi je od Teplického mistra. Je na něm obraz Svaté rodiny (tzv. Příbuzenstvo Kristovo). Pochází z poloviny 19. století a je na něm kopie podle obrazu V.V. Reinera. Je doplněn sochami sv. Antonína a světice s ratolestí s knihou mezi dvojicemi bočních sloupů. Nahoře má Boží oko a anděly. Oltář Svatého Kříže je portálový, sloupový, s volnou plastikou krucifixu před obrazem krajiny. Oltář sv. Barbory je portálový, sloupový, s obrazem světice a sochami sv. Ambrože, sv. Jana Křtitele, sv. Karla Boromejského a františkánského světce. V jeho nástavci jsou sochy čtyř světců.
Na kazatelně jsou ploché reliéfy zobrazující evangelisty a socha Krista na stříšce. Z období kolem roku 1730 pocházejí také dvě zpovědnice s plochými reliéfy sv. Máří Magdalény a sv. Petra od Teplického mistra. Cínová křtitelnice z období 1511–1517 má čtyři reliféry [zdroj?] světců a je opatřená nápisem.
V kostele se nacházely varhany zhotovené kolem roku 1700 severočeskou varhanářskou rodinou Flecků, které byly později přemístěny do kostela sv. Petra a Pavla v Křemýži.[1]
Hrobka a náhrobníky
Kolem kostela byl hřbitov, který byl zrušen, z něj zůstaly pouze hrobky. Pod kostelem v severní boční lodi se nachází hrobka Clary-Aldringenů, v jižní boční lodi hrobka rodu Vchynských ze Vchýnic s cínovými rakvemi a českými nápisy. V podlaze pod lavicemi je náhrobek Šebestiána z Gutštejna (1578), pamětní desky Pavla Antoniewicze (hejtman litevský, 1664) a paní Mikanové (1764). Na jižní vnější stěně kostela je renesanční náhrobní kámen Johanky Kaplířové z roku 1600 s českým nápisem a erbem. Dále je zde barokní náhrobník s reliéfem krucifixu z roku 1711 a nápisový náhrobník.
Odkazy
Reference
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Děčín: PS Děčín, 1995. 96 s. ISBN 80-900071-4-7.
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 67.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 53-54.
- DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. Praha: Soukup & Davide, s.r.o. + Kartografie Praha, a.s., 2002. 308 + 59 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 268.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele v Teplicích na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v děkanském kostele sv. Jana Křtitele, Teplice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Jana Křtitele v Teplicích na Hrady.cz
