Kostel svatého Jana Evangelisty (Šumperk)
| Kostel svatého Jana Evangelisty | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Šumperk |
| Souřadnice | 49°58′10,2″ s. š., 16°58′32,16″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | starokatolická |
| Farnost | Šumperk |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jan Evangelista |
| Architektonický popis | |
| Architekt | K. M. Kattner |
| Výstavba | 1914 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Ulice | Husitská |
| Kód památky | 102280 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Evangelisty v Šumperku je v regionu ojedinělá[1] moderní sakrální stavba s prvky secese z počátku 20. století. Dokládá působení Starokatolické farní obce v Šumperku od konce 19. století. Kostel byl v roce 2007 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky[1], včetně budovy fary a historického oplocení s altánem a dvěma branami.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starokatolická farní obec v Šumperku byla založena v roce 1899. Kostel byl postaven poté, co starokatolící přišli na počátku 20. století o možnost pořádat bohoslužby v kostele svaté Barbory. Areál kostela s farou se začal stavět na podzim roku 1912, základní kámen ke stavbě vlastního kostela byl položen až 25. března 1914. První bohoslužba se konala již v září téhož roku. Autorem projektu byl vídeňský architekt Clemens Kattner.
Ve druhé polovině 20. století byl kostel uzavřen a objevily se návrhy na jeho zbourání.
Činnost starokatolické farní obce v Šumperku byla obnovena koncem 20. století. V roce 1997 se započalo i s opravami chrámu i fary. Byla položena nová střecha kostela a fary, opraveny krovy, zřízena zahrada. Byly pořízeny nové elektronické varhany, oltář, svatostánek a ambon.[3] V roce 2012 prošla opravou věž kostela. Kostel je také využíván jako alternativní smuteční síň.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Areál[editovat | editovat zdroj]
Kostel je stavebně i funkčně propojen s budovou fary, s níž tvoří zhruba půdorys tvaru písmene L. Areál je ohrazen zdí s kamennou podezdívkou bez omítky, která je členěná vnějšími opěrnými pilířky a prolomená otvory se segmentovými záklenky, vyplněnými dřevěným laťkovým plotem. V jihozápadní části jsou dvě zděné brány. Na nároží je postaven válcový altán s helmicovou střechou. Fara je zděná přízemní budova s podkrovím, stavebně rozdělena do dvou částí. V části obdélného půdorysu navazující kolmo na severozápadní stranu kostela je umístěna kancelář. Šikmo na ni navazuje čtvercová budova obytné části. Výrazným prvkem je červená sedlová střecha prudkého sklonu s vikýři na delších stranách.
Kostel[editovat | editovat zdroj]
Kostel je zděná stavba obdélného půdorysu se sníženým pětibokým závěrem na severní straně a hranolovou věží na jižním vstupním průčelí. Celá stavba má kamenný sokl bez omítky. Střecha je sedlová, z obou stran prolomena vikýřem ve tvaru volského oka. Kryta je pálenou taškou bobrovkou. Hladké fasády s bílým nátěrem jsou členěny vysokými okny s půlkruhovými záklenky a kruhovými okny.
Hmota věže mírně předstupuje jižní průčelí, které je rozšířeno pomocí bočních zděných křídel. Vstup na jižním průčelí, k němuž vede několik kamenných stupňů, je zvýrazněn otevřeným přístavkem s plechovou stříškou. Nad stříškou je prolomeno kruhové okno. Ve zvonovém patře je dvojice protáhlých oken a nad nimi ciferníky hodin. Střecha věže v konkávním tvaru je zakončena makovicí a křížem. Z levé strany podvěží se vstupuje na kruchtu a do věže, kde jsou zavěšeny dva nedatované zvony.
Obdélní loď je valeně zaklenuta s táflováním obdélnými kazetovými plochami. Vyvýšené kněžiště je prolomeno třemi okny vyplněnými figurálními vitrážemi. Postavy sv. Jana Evangelisty, Ježíše Krista a sv. Pavla jsou rámovány geometrickými ornamenty. Nad nimi visí velký kříž s tělem Ježíše Krista. Na čelní ploše vítězného oblouku je nástěnná malba s motivem Nanebevstoupení Krista. Na jižní straně lodi stojí na dvou dřevěných hranolových pilířích celodřevěná kruchta.[1][2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášen za KP. S. 2. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultura 4eské republiky, 2007-02-26 [cit. 2023-05-28]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-23]. Identifikátor záznamu 477986741 : kostel starokatolický sv. Jana Evangelisty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KOPEČNÝ, Pavel. Původní starokatolické kostely. 1. vyd. Vizovice: Pavel Kopečný, 2010. ISBN 978-80-254-7617-8. S. 51–53.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech. Moravy a českého Slezska- Zdeněk R. Nešpor, vydal KALICH Praha1, 1. vydání , 2009, str. 456, ISBN 978-80-7017-129-5
