Kostel svatého Jakuba Staršího (Lednice)
| Kostel sv. Jakuba Většího v Lednici | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Lednice |
| Souřadnice | 48°48′5,07″ s. š., 16°48′19,64″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Břeclav |
| Farnost | Lednice |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika, původně baroko |
| Výstavba | novogotická přestavba 1858 |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://farnost.postorna.cz/cz/farnost-lednice |
| Kód památky | 46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lednice) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je novogotický farní kostel v obci Lednice, který sloužil jako zámecká kaple rodu Lichtenštejnů a je bezprostřední součástí zámku Lednice.
Historie
Kamenný kostel zasvěcený apoštolu Jakubovi Většímu stál v Lednici už v 1. polovině 15. století, byl však zcela zničen husity v roce 1426. Obec byla následkem válek chudá a ještě koncem 15. století byla jak bez kostela, tak bez kněze.
V roce 1490 se obrátil Kryštof III. z Lichtenštejna na papeže Inocence VIII. (v úřadě 1484-1492) s prosbou, aby mohl lednický kostel s použitím materiálu ze starého kostela znovu vystavět. V roce 1495 byly stavební práce pozdně gotické svatyně dokončeny. Kostel stál na místě dnešního zámeckého skleníku a byl obklopen hřbitovem. V roce 1579 byl kostel opraven, rozšířen a nově vyzdoben. V letech 1554-1600 byl v držení českých bratří, které podporoval Hartman z Lichtenštejna. V roce 1600 za Karla I. z Lichtenštejna (1569-1627) se stal opět katolickým a katolická církev ho využívala až do zboření. V roce 1616 byl pořízen zvon, který byl ulit ve Znojmě a doposud je ve věži. V roce 1679 byl v kostele umístěn nový hlavní oltář.
V roce 1731 chtěli Lichtenštejnové rozšířit zámek i park. Kostel, který už tehdy nebyl v dobrém stavu, jim stál v cestě. Byl proto zbořen a hřbitov zrušen. U zámku byl postaven kostel nový a začal se využívat od roku 1742. Obraz na hlavním oltáři namaloval Petr Brandl (1668-1735). Náhrobní kameny z původního kostela byly zazděny do stěn nového kostela.
V polovině 19. století byl zámek i jeho kaple (kostel) za Aloise II. Josefa z Lichtenštejna (1796-1858) přestavěny podle plánů architekta Jiřího (Georga) Wingelmüllera (1810-1848) v novogotickém (windsorském) stylu do dnešní podoby. Kostel byl vysvěcen 5. října 1858 šestým brněnským biskupem Antonínem Schaffgotschem (v úřadě 1842-1870).
Exteriéry
Výzdoba koresponduje s výzdobou zámku, zdi jsou bohatě vyzdobeny fiálami, chrliči, kružbami a dalšími prvky. Nad vchodem do kostela na jižním průčelí je socha Panny Marie s Dítětem (uprostřed), sv. Jakuba Staršího (vpravo) a sv. Metoděje (?, vlevo). V ose nad oknem je německý nápis Lobet den Herrn in seinem Heiligthum.
Vnitřní výzdoba
Původní Brandlův obraz byl odstraněn a byl nahrazen novogotickým křídlovým oltářem se středním obrazem na téma Svaté Rodiny z roku 1856 od malíře Františka (Franze) Ittenbacha (1813-1879). Hlavní oltář, oba boční oltáře, kazatelna, velká zpovědnice i mřížka oddělující kněžiště jsou dřevěné, bohatě zdobené rostlinnými motivy i soškami světců. Do zdi je neobvykle zapuštěna plastická křížová cesta, zdařilé dílo bratří Angllerů z Vídně podle Kraftových reliéfů z Norimberka. Varhany, zvony a dřevořezba Smrt Panny Marie pocházejí ze zbořeného kostela.
Odkazy
Literatura
- KONEČNÝ, Michal. Zámek Lednice. Kroměříž: Národní památkový ústav, uzemní památková správa v Kroměříži, 2017. 208 s. ISBN 978-80-87231-41-8. S. 144–147.