Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Karlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O kostele na Novém Městě pojednává článek Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha).
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátčtvrtý pražský
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje Praha-Karlín
ZasvěceníCyril a Metoděj
Datum posvěcení18. října 1863
Architektonický popis
ArchitektKarl Rösner, Vojtěch Ignác Ullmann
Stavební slohneorománský
Výstavba18541863
Specifikace
Délka75 m
Šířka31 m
Výška27,5 m
Umístění oltářejih
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaKřižíkova 57, 186 00 Praha 8 – Karlín
UliceKarlínské náměstí
Oficiální webwww.farnost-karlin.cz
Kód památky40617/1-1579 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatých Cyrila a MetodějePraze 8-Karlíně na Karlínském náměstí patří mezi největší církevní stavby v Čechách. Byl zbudován v polovině 19. století a řadí se k nejvýznamnějším architektonickým památkám, které se dochovaly z tohoto období.

Kostel je postaven ve stylu pozdně románské baziliky se silně převýšenou hlavní lodí a dvěma věžemi. Půdorys je rozdělen na předsíň, tři lodi a presbytář, který je zakončen apsidou. Stavba není orientovaná, sleduje pravoúhlou uliční síť, takže presbytář směřuje k jihojihovýchodu.

Historie kostela

Iniciátorem projektu byla Katolická jednota v Praze, která od roku 1850 pořádala sbírku na stavbu kostela v Karlíně. Do sbírky přispěl mj. císař Ferdinand I. Dobrotivý a ovdovělá císařovna Karolina (po ní byla nově vznikající čtvrť pojmenována – Karolinenthal – Karlín). Pozemek na stavbu chrámu zakoupila karlínská obec. Základní kámen kostela byl na Karlínském náměstí položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty. Stavba kostela trvala 9 let a na jeho výzdobě se podílela celá řada českých umělců. Kostel byl vysvěcen 18. října 1863 v den milénia příchodu slovanských věrozvěstů.

V roce 2002 byl chrám společně s celým Karlínem zasažen ničivou povodní.

Umělecká výzdoba

Fotografie Františka Fridricha z roku 1868

Na projektu kostela se podíleli architekti Karl Rösner a Vojtěch Ignác Ullmann, stavební práce prováděl Jan Bělský, kamenické práce Karel Svoboda. Průčelí stavby zdobí tři portály, na kterých jsou umístěny reliéfy od Václava Levého. Bronzové vstupní dveře doplnil o výjevy ze života slavných českých patronů Josef Mánes, nad portály je arkádový vlys se sochami od Čeňka Vosmíka.

Trojici prosklených dveří do chrámové lodi vyzdobil Josef Mocker, František Ženíšek a František Sequens vytvořili kartony, podle kterých byly zhotoveny vitráže. Řezbářské práce, kazatelna a zpovědnice jsou dílem V. Žabky, autorem nástropních maleb je Josef Matyáš Trenkwald.

Po stranách hlavního vchodu jsou umístěny dřevěné sochy věrozvěstů v nadživotní velikosti od Břetislava Kafky zhotovené nejspíše roku 1937.

Kostel je vybaven varhany se třemi manuály, šedesáti jedním rejstříkem a více jak třemi tisíci píšťal. Postavené byly v roce 1898 a rozšířené roku 1914. Ve své době se jednalo o největší varhany v českých zemích.

Fotogalerie

Literatura

  • Karlín. Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 216 s. ISBN 978-80-7195-172-8. 
  • KULHÁNEK, Ludvík. Chrám sv. Cyrila a Methoděje v Karlíně. Praha: Storch, 1906. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy