Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Brno)
| Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích | |
|---|---|
 Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°11′54,96″ s. š., 16°38′47,04″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Židenice |
| Užívání | farní kostel |
| Zasvěcení | Cyril a Metoděj |
| Datum posvěcení | 27. 10. 1935 |
| Světitel | Josef Kupka |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Klaudius Madlmayr |
| Výstavba | 1932-1935 |
| Specifikace | |
| Kapacita | 1200 lidí |
| Délka | 33 m |
| Šířka | 20 m |
| Výška | 16 m |
| Další informace | |
| Ulice | Gajdošova |
| Kód památky | 15860/7-64 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní kostel svatého Cyrila a Metoděje se nachází na brněnském katastrálním území Židenice na Nopově ulici. Jde o farní kostel farnosti Brno-Židenice. Kostel je zapsán na seznam kulturních památek České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přípravy a plány na stavbu kostela započaly ještě před vznikem samostatného Československa v roce 1910. Vznikl „Spolek pro stavbu katolického chrámu v Židenicích-Juliánově“ s cílem postavit kostel a zřídit samostatnou farnost. Hned od vzniku spolku se začalo se shromažďováním finančních prostředků. Spolek za tři roky získal přes 1300 členů a již roku 1911 zakoupil za 95 000 korun komplex pozemků o rozloze 29 810 m2. V roce 1914 dal vypracovat od architekta Vladimíra Fischera náčrtek stavby budoucího chrámu. Přípravy však přerušila první světová válka.[2]
Základní kámen byl položen 28. října 1928, samotná stavba začala v roce 1932, slavnostně byl kostel vysvěcen 27. října 1935.[3] Jeho autorem je architekt Klaudius Madlmayr. Ve druhé světové válce byl chrám značně poškozen, avšak brzy po válce byly válečné škody opraveny.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stropy všech tří lodí (hlavní a dvou vedlejších) jsou z modřínového dřeva, klenba nad presbytářem je železobetonová. Po levé straně (od vchodu) stojí samostatná věž-zvonice vysoká 46 metrů a má čtyři zvony z roku 1955 o celkové váze 2473 kg.[4] Průčelí kostela zdobí reliéf sv. Cyrila a Metoděj z hořického pískovce od Julia Pelikána.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Nástěnné malby od Petra Pištělky představují čtyři evangelisty a příchod slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu i křest knížete Bořivoje. Malba je provedena na bílé omítce. Hlavní oltář i šest oltářů vedlejších navrhl Klaudius Madlmayr, plastická výzdoba ze dřeva je dílem řezbářské dvojice bratrů Heřmana a Karla Kotrbových. Oltář je křídlový, jeho pozadí má podobu dvojitého cyrilometodějského kříže. Ve střední části oltáře se nachází dřevořezba Židenické Madony s žehnajícím dítětem Ježíšem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-22]. Identifikátor záznamu 126337 : Kostel sv. Cyrila a Metoděje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Stručná historie kostela a farnosti [online]. Farnost Brno-Židenice [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. zidenice.farnost.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-30.
- ↑ Kostel sv. Cyrila a Metoděje [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: vlastním nákladem, 2000.
- LOCKER, Jan. Meziválečná sakrální architektura v Brně [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně: Filozofická fakulta: Seminář dějin umění, 2006-04-24 [cit. 2010-05-24]. Dostupné online. (bakalářská práce (formát PDF))
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Cyrila a Metoděje na Wikimedia Commons - Web farnosti Brno-Židenice
- Kostel v Encyklopedii Brna
