Kostel svatého Augustina (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Augustina
Kostel svatého Augustina
Kostel svatého Augustina
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
ObecBrno
Souřadnice49°12′9,3″ s. š., 16°34′52,66″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátbrněnský
FarnostBrno-sv. Augustin
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Augustin
Datum posvěcení5. května 1935
SvětitelJosef Kupka
Architektonický popis
ArchitektVladimír Fischer
Stavební slohfunkcionalismus
Typ stavbybazilika
Výstavba1932–1934
Specifikace
Kapacita1500 osob
Délka34 m
Šířka18,8 m
Výška18,5 m
Umístění oltářeseverozápad
Stavební materiálželezobetonový skelet s cihelnou výplní
Další informace
AdresaBrno, nám. Míru
Ulicenáměstí Míru
Oficiální webhttp://www.augustinbrno.cz/
Kód památky48691/7-8043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Augustina v Brně je římskokatolický chrám postavený ve funkcionalistickém stylu v letech 1932–1934 podle projektu architekta Vladimíra Fischera. Kostel se nachází v centru Masarykovy čtvrti na náměstí Míru, na katastrálním území Stránice, v městské části Brno-střed. Je farním kostelem farnosti Brno-sv. Augustin.

Historie

Kostel svatého Augustina se nachází v centru Masarykovy čtvrti, která vznikla v meziválečném období a propojila starší „německou“ Úřednickou čtvrť kolem spodních částí ulic Údolní a Tvrdého s „českou“ Úřednickou čtvrtí na druhé straně kopce ze strany Žabovřesk (ulice Zeleného, Krondlova, Tichého a další). Chrám byl postaven na náměstí Míru (tehdy Babákovo náměstí), na úpatí Kraví hory. Důvodem jeho vzniku byl především velký stavební rozvoj v oblasti a s tím související nárůst farníků (samotná oblast spadala do starobrněnské farnosti, o kterou se starali starobrněnští augustiniáni) a dále také nadcházející výročí úmrtí svatého Augustina. Již v roce 1927 probíhala jednání o umístění kostela, která byla zjednodušena faktem, že zde augustiniáni ze Starého Brna vlastnili velkou část pozemků a měli tak na výběr nejvhodnější místo.[1]

Projekt chrámu vypracoval v letech 1929–1930 architekt Vladimír Fischer, profesor České vysoké školy technické v Brně. Základní kámen položil opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina 28. srpna 1930. Tento den měl pro augustiniány velký význam, neboť se jednalo o 1500. výročí úmrtí svatého Augustina. Nový kostel byl také tomuto církevnímu učiteli zasvěcen, chrám je proto někdy také nazýván jako „jubilejní“. Samotná stavba, kterou prováděla firma Jana Zemana, začala až v létě 1932, neboť bylo potřeba vyřídit všechna úřední povolení. Kostel byl po stavební stránce dokončen v červnu 1934, následovaly dokončovací práce. K jeho vysvěcení došlo 5. května 1935 brněnským biskupem Josefem Kupkou. Společně s chrámem byla postavena i navazující fara. Celkové náklady na vybudování kostela i farní budovy činily 3 414 625 korun a 45 haléřů.[1]

Samostatná farnost u kostela svatého Augustina byla zřízena 1. září 1938.[2] V roce 1942 byly tři (Sv. Augustin, P. Maria, Sv. Monika) ze čtyř zvonů zavěšených ve věži na příkaz německé policie odvezeny do Vítkovických železáren, kde byly roztaveny a použity pro válečné účely.[3] Roku 1976 byly původní varhany od firmy E.S. Petra z Prahy nahrazeny novými, které vyrobil krnovský podnik Reiger-Kloss.[4] Jediný zbylý zvon Sv. Josef (všechny čtyři původní ulila dílna Rudolfa Manouška) byl v roce 1990 doplněn zvonem P. Maria z dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Prostějova a v roce 2002 umíráčkem Sv. Monika.[3] Roku 1997 proběhla výmalba chrámu, o dva roky později dostal kostel novou fasádu.[5]

V letech 1989–2016 byl zapsán jako kulturní památka České republiky.[6] Chrám je kromě náboženských účelů využíván díky své dobré akustice i ke koncertům duchovní hudby, varhanním koncertům i vystoupením sborů.[7]

Popis

Pohled na věž a závěr kostela

Funkcionalistický (Karel Kuča jej označuje jako pozdně konstruktivistický[8]) kostel svatého Augustina byl postaven ve formě bazilikálního trojlodí. Chrám je orientován ve směru severozápad – jihovýchod, svým jihovýchodním průčelím se obrací do centrálního prostoru Masarykovy čtvrti, na náměstí Míru. Před vstupem se nachází plochostropý sloupový portikus tvořený pěti sloupy. Nad hlavním vchodem se nachází bronzová deska s nápisem DOMVS DEI PORTA COELI (Dům Boží – brána nebes), po jeho stranách jsou umístěny vedlejší vchody.[9] Hlavní loď je výrazně převýšena a je osvětlena vysokými bočními okny a velkým oknem v průčelí. Dvě boční lodi jsou od hlavní lodě odděleny řadou sloupů a obě jsou zakončeny kaplemi: vpravo se nachází kaple Božího hrobu, vlevo kaple Panny Marie.[10] Hlavní loď přechází skrz subtilní triumfální oblouk do půlkruhového presbytáře, jehož vysoká okna jsou vyzdobena figurálními malbami.[11] Interiér chrámu je funkcionalisticky strohý. Spodní část hlavní lodi se obložena červenohnědým mramorem s bílými žilkami, zbytek je bíle vymalován. Právě v kontrastu s bílými stěnami je tmavě hnědý plochý kazetový strop.[12]

Celkově se jedná o monolitický železobetonový skelet s výplní cihlového zdiva. Konstrukce krovu je řešena ocelovými vazníky s podhledem. K hlavní lodi přiléhá hranolová věž o výšce 37 m. Ve výšce 32 m se nachází přístupný venkovní ochoz, v prostoru nad ním jsou umístěny věžní hodiny. Věž je zakončena 13 m vysokým hrotem s křížem.[3]

Hlavní loď s presbytářem

Na výzdobě interiéru se podíleli Vladimír Fischer (kazatelna včetně mosazné branky, mosazné křížky a kropenky, svícny, mešní nádoba, schránka svatostánku v oltáři a další),[13] sochaři Josef Axman (plastika Kristus na kříži nad hlavním oltářem a plastika ležícího Krista v kapli Božího hrobu),[11] Václav H. Mach (společně s Axmanem bronzová desková reliéfní Křížová cesta a mramorová křtitelnice) a František Fabiánek (bronzové reliéfní desky na kazatelně)[13] a malíři František Süsser (okenní malby v kněžišti, obrazy nad vstupy do sakristie a do kaple Panny Marie), Petr Pištělka (obrazy u vstupů pod kůrem a obrazy v postranních oltářích v bočních lodích), František Myslivec (obrazy dnes umístěné na faře)[14] a Milena Šimková-Elgrová (obraz Madonny s Ježíškem v oltáři kaple Panny Marie; ten byl po druhé světové válce přemalován Boženou Krasickou[15]).

Betlém

Betlém se nachází v kapli pod věží navazující na boční loď chrámu. Pořízen byl při vzniku kostela v roce 1935, jeho autor není známý. Sestává ze sádrových figurek Svaté rodiny, pastýřů a králů, přičemž tento soubor byl později rozšířen o několik menších figurek (dva anděly a postavy, které nesou dary Jezulátku). Roku 2006 byl betlém doplněn o figurku černouška, která slouží zároveň jako pokladnička – dary lidí jsou využity pro projekt adopce na dálku.[16]

Odkazy

Detail mosazné kropenky od Vladimíra Fischera

Reference

  1. ↑ a b HUBÁČKOVÁ, Blažena. Kostel sv. Augustina v Brně. Brno: [s.n.], 2005. S. 5.  [Dále jen Hubáčková.]
  2. ↑ Hubáčková, s. 8.
  3. ↑ a b c Hubáčková, s. 15.
  4. ↑ Hubáčková, s. 26.
  5. ↑ kostel sv. Augustina - Brno (kostel) [online]. Expedice.rps.cz [cit. 2010-05-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-08]. Identifikátor záznamu 161693 : Kostel sv. Augustina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. ↑ Hubáčková, s. 29.
  8. ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 539. 
  9. ↑ Hubáčková, s. 14.
  10. ↑ BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: vlastním nákladem, 2000. S. 82–84. 
  11. ↑ a b Hubáčková, s. 18.
  12. ↑ Hubáčková, s. 16.
  13. ↑ a b Hubáčková, s. 19.
  14. ↑ Hubáčková, s. 23.
  15. ↑ Hubáčková, s. 25.
  16. ↑ Program Vánoc 2016: Betlém: Brno, kostel sv. Augustina [online]. Krestanskevanoce.cz [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • HUBÁČKOVÁ, Blažena. Kostel sv. Augustina v Brně. Brno: [s.n.], 2005. 
  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Brno: vlastním nákladem, 2000. 
  • LOCKER, Jan. Meziválečná sakrální architektura v Brně. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Seminář dějin umění. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 24–26. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Augustina_(Brno)&oldid=16500653“