Kostel svaté Máří Magdaleny (Krásná Lípa)
| Kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě | |
|---|---|
 Kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Krásná Lípa |
| Souřadnice | 50°54′51,99″ s. š., 14°30′26,68″ v. d. |
  Kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Krásná Lípa u Rumburka |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1754-1758 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | na sever |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 14685/5-3780 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě je barokní sakrální stavba ležící v centru města nad Křinickým náměstím. Kostel je obklopený hřbitovem s hřbitovní kaplí a nedaleko se nachází i fara.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
Nejstarší kostel v Krásní Lípě byl vystavěn v letech 1332–1368. Na místě původního kostela byl v polovině 18. století vystavěn kostel nový barokní. Stavba probíhala v letech 1754-1758.[4] Podle plánů architekta Jakuba Schwarze stavbu vedl P. Hoffmann z Lipové.[2] Kostelní věž byla vystavěna roku 1777 a monumentální schodiště se sochami a velkým kamenným křížem vytesaným z jednoho kusu kamene, vedoucí z náměstí ke kostelu, bylo přistavěno v letech 1816–1818.[4]
Architektura
Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce zakončeným obdélným presbytářem, s bočními kaplemi.[2] Aby průčelí kostela směřovalo nad náměstí, rozložené pod kostelem, je vlastní kostel orientovaný k severu.[4] Kostel má dvoupatrové boční empory. Po stranách presbytáře jsou obdélné sakristie s oratořemi v patře.[2]
Průčelí je členěno pilastry, obdélným portálem a polokruhem ukončenými okny. Průčelí je vyvrcholeno věží se zkosenými hranami. Jeho boční části jsou konkávně vyžlabeny. Na bočních fasádách se nacházejí dvojice pilastrů s římsovou hlavicí a polokruhem sklenutá okna.[2]
Presbytář má valenou klenbu s lunetami a v závěru je sklenut paprsčitě. Loď má valenou klenbu s lunetami s pásy sbíhajícími na polosloupy, kteří člení pilíře konvexně vypnutých empor. Na hlavicích je mřížová rokajová ornamentika.[2]
Zařízení
Vybavení interiéru pochází z 18. a 19. století. Hlavní oltář je klasicistní s obrazem od Dominika Kindermanna a pochází z roku 1808.[4] Při oltáři jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla z 1. poloviny 18. století.[2] Cenné jsou boční oltáře.[4] Boční oltář Panny Marie je z roku 1815 a je na něm obraz Madony od J. Fúhricha z roku 1856. Druhý boční oltář zasvěcený sv. Josefovi je z roku 1821. Je na něm obraz sv. Josefa od F. Tkadlíka z roku 1823. Rokoková kazatelna s bohatou rokajovou výzdobou pochází z roku 1765. Jsou na ní sochy církevních otců a reliéf Poslední večeře. Lavice jsou rokokové. Na emporách je krucifix datovaný do roku 1773, protějškové obrazy Panny Marie a archanděla, které vytvářejí výjev Zvěstování. Obrazy pocházejí z 1. poloviny 19. století. Křtitelnice pochází z 2. poloviny 18. století a je na ní vyobrazena skupina Kristova křtu. Votivní mramorová soška spícího chlapce je signována „Ferdinand Pettrich f. Romae 1820“.[2] Krásnolipský rodák, malíř August Frind, vypracoval na přelomu 19. a 20. století návrh barevných vitráží kostelních oken.
Okolí kostela
Empírová hřbitovní kaple Vzkříšení Krista byla postavena v letech 1844–1846,[4] vlivem zanedbané údržby však zanikla v období normalizace. Jednalo se o obdélnou, polokruhem ukončenou stavbu se sloupovým portikem v průčelí. Ukončena byla trojúhelným štítem. Boční fasády měla členěny pilastry a polokruhově ukončenými okny. Sklenuta byla dvěma poli plackové klenby a konchou v závěru. Nedaleko kostela byl v letech 1857–1859 zřízen tzv. „Křížový vrch“ se zastaveními křížové cesty a dvěma kaplemi (Božího hrobu a Kalvárie). V areálu bývalého hřbitova jsou dva kamenné rokokové náhrobníky, které pocházejí z let 1792 a 1794. Je na nich bohatá rokoková ornamentika. Další klasicistní náhrobníky pocházejí z konce 18. století a z 1. poloviny 19. století. Jsou zde datace: 1793, 1801, 1806, 1808 a další. Nejvýraznější z nich je hrob Veroniky Römischové zdobený sochou matky s dítětem, autorem je drážďanský dvorní sochař Franz Pettrich (1770–1844). Na schodišti pod kostelem je na kamenném podstavci železný kříž z roku 1818. Jeho autorem je snad Ferdinand Pettrich (1798–1872). Nedaleká fara je pozdně barokní, obdélná a patrová. Má mansardovou střechu. Je členěná lizénovými rámci a obdélnými okny. Ve farské zahradě je kamenná socha sv. Barbory, která je datována do roku 1812.[2]
Galerie
-
Kostel s farou -
Presbytář -
Východní strana -
Průčelí s věží -
Kříž před kostelem -
Interiér -
Náhrobek
Veroniky Römischové
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 98.
- ↑ a b c d e f g h i POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Krásná Lípa /Děčín/, s. 139-140.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-29]. Identifikátor záznamu 125082 : Kostel sv. Maří Magdalény, Krásná Lípa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 122.
