Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Dolní Podluží)
| Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Dolním Podluží | |
|---|---|
 Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské (2016) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Dolní Podluží |
| Souřadnice | 50°52′58,2″ s. š., 14°34′32,75″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Dolní Podluží |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Dolní Podluží |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | saská renesance |
| Výstavba | 1548 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Kód památky | 42147/5-3657 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Dolním Podluží je farním kostelem Římskokatolické farnosti Dolní Podluží. Původně renesanční stavba z roku 1548 prošla výraznými přestavbami v 18. a 19. století. Na konci 20. století se kostel ocitl v havarijním stavu a přestaly v něm být slouženy bohoslužby. Od roku 1966 je zapsán jako nemovitá kulturní památka.[1] Památkový katalog uvádí zasvěcení svaté Kateřině Sienské, nikoliv Alexandrijské.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves Dolní Podluží (původně Voigtsdorf) měla vlastní kostel pravděpodobně již ve 14. století, bližší informace však chybí. Roku 1411 byl postaven kostel nový, dřevěný. Kamenný chrám v duchu saské renesance byl dokončen v roce 1548 (datování na pravém bočním portálu).[2] Od roku 1611 byla farnost součástí sousední jiřetínské farnosti a z dolnopodlužského chrámu se stal více než dvě století filiální kostel.[3] Barokními úpravami prošel v letech 1720–1734, slavnostní vysvěcení se konalo dne 27. června 1734. Věž kostela byla přistavěna až později, a to pravděpodobně roku 1751. V následujícím roce dostala novou makovici s křížem z dílny tesařského mistra Josefa Breyera.[2] Hlavní portál je datován rokem 1801, rozsah stavebních úprav však není znám. Z roku 1838 pocházejí sakristie a obě schodišťové přístavby, které zpřístupňují empory (obě přístavby) a věž (pravá přístavba).[2] Když byla roku 1860 v Dolním Podluží obnovena samostatná farnost, místní svatostánek se stal opět farním kostelem. Barokní věž vyhořela v roce 1867, obnovy se dočkala v letech 1882–1883. Vitráže v presbytáři pocházejí z roku 1912 a darovala je rodina Pergeltových a také místní farář Ferdinand Beer. Ten vitráž věnoval u příležitosti kulatého výročí dvaceti let od svého kněžského svěcení a zároveň desetiletého působení ve farnosti. Vitráže v lodi jsou mladší, instalovány byly roku 1925 a znázorňují výjevy z života Ježíše Krista.[2]
Po druhé světové válce a vysídlení původního obyvatelstva začal kostel kvůli nedostatku financí chátrat. Silně poškozená střešní krytina byla vyměněna roku 1989, o pět let později došlo i na střechu věže. Krovy a stropní trámy se ocitly v 90. letech 20. století v havarijním stavu, proto musel být roku 1998 kostel pro veřejnost uzavřen. O jeho celkovou rekonstrukci usiluje Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny, o. s. Založeno bylo roku 2006 a z jeho popudu prošel v letech 2011–2012 krov kostela rekonstrukcí. Do dalších let plánuje sdružení dokončení oprav stropů, výměnu oken, rekonstrukci propadlého schodiště věže a osazení ochranných sítí.[4]
Vlastníkem kostela zasvěceného svaté Kateřině Alexandrijské je v současnosti Římskokatolická farnost Dolní Podluží. Spravován je excurrendo P. Alexejem Balážem z děkanství Varnsdorf, vzhledem k špatnému stavebně-technickému stavu budovy se pravidelné bohoslužby sloužit nemohou.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vnitřek kostela je plochostropý, doplněný štukovým zrcadlem. V levé sakristii je původní křížová hřebínková klenba pocházející ze 16. století, pravou sakristii zakrývá plochá placková klenba.[5] Dvoupatrovou tříramennou tribunu zdobí sochy z 19. století. Vítězný oblouk chybí. Presbytář zdobí ilusivně malované pilastry a kladí.[2] Zařízení je pozdně barokní, pochází z přelomu 18. a 19. století.[5] Varhany z roku 1760 postavil žitavský varhanář Johann Gottlieb Tamitius (1691–1769) ve spolupráci se svým zetěm Leonhardem Balthasarem Schmahlem (1729–1779). Roku 1908 je nahradil nový dvoumanuálový nástroj s 18 rejstříky od Heinricha Schiffnera (1853–1938).[6] Autorem oltářního obrazu svaté Kateřiny Alexandrijské je Johann Birnbaum (1793–1872).
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Orientovaný jednolodní kostel je půlkruhově zakončený, po obou stranách jej doplňují čtvercové sakristie s oratořemi v patře. V průčelí je umístěn obdélný hlavní portál datovaný rokem 1801, nad ním profilovaná nadedveřní římsa. Věž, novogoticky upravená po požáru, vytváří plochý rizalit, po jehož stranách jsou umístěny vedlejší vchody.[5] Průčelí doplňují tři obdélná okna s půlkruhovým zakončením umístěná nad vchody. Okna bočních stěn jsou povětšinou obdélná, zakončená půlkruhovým obloukem, rozmístěná ve třech řadách nad sebou. Fasáda je značně poškozená, původně hladká a nečleněná, pouze okna mají jednoduché orámování s klenáky.[2] Jižní stěnu zdobí dřevěný dvojramenný kříž s nápisem "Rette deine Seele!" (Spas svou duši!) a letopočty 1895, 1909 a 2009. Střechu pokrývaly původně pálené tašky, které při poslední opravě nahradily vláknocementové šablony. Ze zadní části střechy vybíhá sanktusník s barokní bání.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Severně navazuje na kostel bývalý hřbitov, zrušený roku 1885. Fara byla postavena roku 1788. Polozděný patrový dům se slepými arkádami a mansardovou střechou[5] zanikl po druhé světové válce.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Průčelí s věží (2016) -
Jižní stěna se sakristií (2016) -
Kříž na jižní stěně (2016) -
Jižní stěna (2016) -
Sakristie (2016) -
Presbytář (2016) -
Severní stěna (2016) -
Severní stěna se sakristií (2016) -
Portál (2016) -
Interiér (2009) -
Zvon (2009) -
Bývalý kostelní hřbitov (2016) -
Torzo sochy (2016) -
Historické vyobrazení (před rokem 1869)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 154299 : kostel sv. Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f RYBÁNSKÝ, Josef. Historie kostela [online]. Dolní Podluží: Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny, občanské sdružení [cit. 2016-05-20]. Dostupné online.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Farnost Dolní Podluží, s. 50–51.
- ↑ Základní informace o sdružení [online]. Dolní Podluží: Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny, občanské sdružení [cit. 2016-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. Praha: Academia, 1977. S. 304.
- ↑ Dolní Podluží: kostel sv. Kateřiny [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské na Wikimedia Commons
- Kostel sv. Kateřiny Sienské, Dolní Podluží (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ – Dolní Podluží, kostel sv. Kateřiny
- kostel sv. Kateřiny v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- Děkanství Varnsdorf: kostel sv. Kateřiny Alexandrijské Dolní Podluží
