Kostel svatého Václava (Břeclav)

Kostel svatého Václava; v Břeclavi
	Kostel v roce 2023
Místo
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Břeclav
Obec	Břeclav
Souřadnice	48°45′36,98″ s. š., 16°52′49,75″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Děkanát	Břeclav
Farnost	Břeclav
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	svatý Václav
Datum posvěcení	10. září 1995
Světitel	Vojtěch Cikrle
Architektonický popis
Architekt	Ludvík Kolek
Výstavba	1992
Specifikace
Kapacita	600 osob
Délka	44, 5 m
Šířka	27 m
Stavební materiál	železobeton
Další informace
Adresa	nám. T. G. Masaryka 8, 690 02 Břeclav
Ulice	náměstí T. G. Masaryka v Břeclavi
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v Břeclavi je římskokatolický farní kostel farnosti Břeclav. Moderní budova kostela z roku 1995 se nachází na náměstí v Břeclavi, na místě staršího barokního kostela z poloviny 18. století, který nahradil původní románský, později goticky přestavěný, kostel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší kostel na území Břeclavi byl asi z 2. poloviny 9. století. Tento kostel byl součástí areálu velmožského dvorce. Nejstarší jeho popis je z roku 1673 a zní takto: byl kamenný, měl plochostropou loď a klenuté kněžiště. Hlavní oltář byl zasvěcen Panně Marii a boční oltáře sv. Filipovi, sv. Jakubovi a sv. Antonínu Paduánskému. Zbořen byl možná v roce 1736 (městečko by ovšem muselo být 20 let bez kostela).

S plánováním výstavby nového barokního kostela se začalo v roce 1730. První plán vypracoval Antonio Beduzzi, ale jeho návrh byl v roce 1735 nahrazen návrhem Antona Erharda Martinelliho. O stavbu nového kostela se zasloužili architekti i stavitelé Gaetano Matteo Pisoni, Ignaz Mödlhammer a Jan Kaša. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Václavovi. Levý boční oltář byl zasvěcen sv. Filipovi a sv. Jakubovi. Pravý boční oltář sv. Kříži (od roku 1901 Božskému Srdci Páně).

Při leteckém útoku na město 20. listopadu 1944 byl kostel poškozen zvenku i zevnitř; rekonstrukce byla nicméně realizovatelná. Na opravu se shromáždilo 1 327 000 Kč, místní komunisté nicméně nechali roku 1946 pozůstatky kostela odstranit. Farnost měla od roku 1945 pronajatý sklad cukrovaru, který si poté provizorně upravila pro liturgické účely; ale i tento objekt jí byl odňat v roce 1974. Nakonec se k liturgii užívala pouze nádražní novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje, postavená knížetem Aloisem z Liechtenštejna.

Nový kostel[editovat | editovat zdroj]

Nový kostel, který byl postaven skoro po 50 letech, se nachází na náměstí T. G. Masaryka na místě původního kostela. Soutěže o nový projekt kostela se zúčastnilo 14 architektů. Nakonec se rozhodovalo mezi třemi projekty: od Ludvíka Kolka, který navrhoval také kostel v Hustopečích, architektů Jiřího Adama a Martina Pánka, a architekta Kupky. Zvítězil návrh Ludvíka Kolka. Základní kámen nového kostela byl posvěcen papežem Janem Pavlem II. 22. dubna 1990 a samotná výstavba byla zahájena 1. září 1992 za velké pomoci brněnské firmy Moravostav a místních věřících. Kostel vysvětil Vojtěch Cikrle (biskup brněnský) dne 10. září 1995. Hlavní břeclavské náměstí dostalo tedy po několika letech novou dominantu.

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

V trojdílné věži se nachází tři zvony. Toto trojvěží znázorňuje Nejsvětější Trojici a pohledem z města připomíná sepjaté ruce. Kostel je dlouhý 44,5 m a široký 27 m. Jako stavební materiál posloužil železobeton. Střecha je z měděného plechu. Interiér kostela je vytvořen se snahou o souzvuk moderní architektury a starého umění (zvláště gotiky a baroka). Vznikl za spolupráce několika výtvarníků, na koncepci se podílel i farář Josef Ondráček. Pražský umělec Karel Stádník navrhl oltář z bělošedého italského mramoru, ambon a sedes. Stejný oltář nalezneme také v bazilice sv. Markéty Břevnovského kláštera v Praze. Nad oltářem visí jednoduchý kříž, který společně s trojdílnou věží se třemi zvony symbolizuje Nejsvětější Trojici. Tento kříž je kopií kříže postranního oltáře kostela Matky boží před Týnem v Praze. Kruh, jenž uzavírá podvěží, je ozdoben holubicí, která má v zobáku eucharistii a je symbolem Ducha svatého. Nachází se zde také socha Panny Marie, kopie gotické madony ze Strakonicka.

Na obraze v závěru kostela je znázorněno zavraždění svatého Václava. Je to kopie barokního obrazu Petra Brandla od Jany Lukešové z Prahy. Obraz je zasazen do barokního pozlaceného rámu z konce 17. století. Ten byl restaurován Karlem Stádníkem poté, co ho zachránil ze zničeného kostela sv. Prokopa v Praze-Hlubočepích. I křížová cesta je dílem Karla Stádníka. Je zajímavá a neobvyklá tím, že znázorňuje nikoliv běžných 14 zastavení, ale 15. Poslední 15. zastavení znázorňuje zjevení vzříšeného Ježíše „nevěřícímu" učedníku Tomášovi. Ludvík Kolek navrhl též tmavé dubové lavice a svícen před oltářní menzou. Na dvou větších oknech je barevnými sklíčky znázorněn Křest Kristův (vlevo) a Snímání z Kříže (vpravo). Pak tu najdeme ještě dvě vitráže oken na kruchtě na téma Andělé svolávají k poslednímu soudu a Vzkříšení. Autorem těchto uměleckých oken je PhDr. Karel Rechlík. Varhany od firmy „Žloutek-Kubát“ byly posvěceny 28. září 1997.

Největší ze tří zvonů v kostelní věži se nazývá Santa Maria Bassanella, váží 752 kg a byl kostelu věnován od věřících ze Soave v severní Itálii. Druhý zvon sv. Václava váží 615 kg a darovali jej manželé Dohnalovi z USA. Třetí, nejmenší zvon sv. Josefa váží 311 kg a je od břeclavských farníků. V podzemních prostorách nalezneme zachované části základů původního gotického kostela.

Celá stavba stála 31,5 miliónů Kč. Peníze byly shromážděny od farníků této i jiných farností a od různých dárců ze zahraničí (Itálie, Rakousko, Německo). Redakce Církevních památek také připomíná, že o výstavbu nového kostela se osobně podílel P. Josef Ondráček, farář břeclavské farnosti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie interiéru kostela
Tabernákl a obraz sv. Václava
Interiér kostela
Křížová cesta od Karla Stádníka
Kopie novogotické madony ze Strakonicka
Zdobené okno s výjevem Ježíšova křtu
Zdobené okno s výjevem snímání z kříže

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel sv. Václava. BŘECLAV Farní kostel sv. Václava. Příprava vydání Aleš Filip, Pavla Vieweghová a Vladimír Hyhlík. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě pro Duchovní správu v Břeclavi, 1997. 15 s. ISBN 80-901836-9-7.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Břeclavi na Wikimedia Commons