Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)
| chrám u Salvátora | |
|---|---|
kostel v roce 2011 |
|
| Místo | |
| stát | |
| kraj | Hlavní město Praha |
| okres | Praha |
| obec | Praha |
| zeměpisné souřadnice | 50° 5′ 20,9″ s. š., 14° 25′ 14,8″ v. d. |
|
|
|
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| církev | Českobratrská církev evangelická |
| sbor | Praha 1 - Staré Město |
| status | farní kostel |
| Architektonický popis | |
| architekti | Johann Bartholomeus zu Christoffen Jan Dominik de Barifis (?) Giovanni Maria Filippi (?) |
| stavební sloh | pozdní renesance |
| výstavba | 1611–1614 |
| Specifikace | |
| délka | 51 m |
| šířka | 26 m |
| umístění oltáře | severovýchod |
| stavební materiál | zděný |
| Odkazy | |
| adresa | Salvátorská 1045/1 Praha 1 – Staré Město 110 00 |
Evangelický chrám u Salvátora se nachází na pražském Starém Městě mezi Salvátorskou, Kostečnou a Dušní ulicí nedaleko od Staroměstského náměstí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Byl postaven na dvoře, který pro německý evangelický sbor koupil 5. února 1610 Jáchym Ondřej Šlik. Evangelíci zde plánovali postavit kostel, faru, školu i gymnázium. Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 27. července 1611, stavitelem byl Johann Bartholomeus zu Christoffen, někdy jsou jako stavitelé považováni i Jan Dominik de Barifis nebo Giovanni Maria Filippi. Hrubá stavba byla dokončena asi v roce 1612, celkově byl kostel dokončen v roce 1614 (i když podle pramenů se zdá, že neměl průčelní věže), vysvěcen byl v říjnu téhož roku.
Po bitvě na Bílé hoře byl konfiskován (Jáchym Ondřej Šlik byl v roce 1621 popraven) a v roce 1624 předán pavlánům, kteří jej zahrnuli do svého kláštera u sv. Salvátora, oproti jiným konfiskovaným protestantským kostelům ale není doložena žádná přestavba. Později byly pravděpodobně postaveny věže, poprvé je zmiňuje zpráva z roku 1689, podle které byly zničeny požárem. Zdá se, že stavba věží může souviset s pracemi na klášteře datovanými k roku 1686. Po požáru pavláni kostel obnovili, ale severní věž asi neměla střechu a je možné, že ji zničil další požár v roce 1754. Dodnes se dochovala pouze jižní věž, vrcholně barokně upravená (úprava z 2. čtvrtiny 18. století).
Klášter pavlánů byl zrušen v roce 1796 a přešel i s kostelem k mincovnímu úřadu a z kostela se stala mincovna. Původní mramorová dlažba byla v roce 1804 přenesena do kostela sv. Haštala, byly zde umístěny stroje na výrobu mincí, boční lodě sloužily jako stáje. Mincovna fungovala do roku 1848, v roce 1857 byla zrušena a v roce 1863 kostel za 15 000 zl. koupili pražští evangelíci augsburského vyznání, kteří kostel renovovali a používají ho ke svým bohoslužbám. Od sloučení evangelických církví roku 1918 je kostelem staroměstského sboru Českobratrské církve evangelické. V průběhu let byl několikrát drobně opravován, v roce 1911 byly nalezeny fragmenty maleb erbů pražských měst, Jáchyma Ondřeje Šlika a dalších.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 115–117. ISBN 80-200-0563-3
Reference [editovat]
- ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.