Kostel svatého Prokopa (Žižkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Prokopa
v Praze na Žižkově
Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťŽižkov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
VikariátIV. pražský
Farnostsv. Prokopa Praha-Žižkov
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Prokop
Datum posvěcení27. září 1903
Světitelkardinál František Schönborn, Lev Skrbenský z Hříště
Architektonický popis
ArchitektJosef Mocker a František Mikš
Stavební slohnovogotika
Výstavba18981903
Specifikace
Kapacitaaž 2000 osob
Délkapřes 51 m
Šířka17 m
Výškaklenba 16 m, věž 73 m
Další informace
AdresaSladkovského náměstí,
13000 Praha 3-Žižkov
UliceSladkovského náměstí
Kód památky40234/1-1321 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého ProkopaPraze 3-Žižkově je římskokatolický farní kostel. Nachází se na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant celého Žižkova, zejména pak jeho štíhlá, 73 metrů vysoká věž. U kostela působí farnost u sv. Prokopa Praha-Žižkov.

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen tohoto kostela byl položen 30. října 1898 na místě kaple svatého Jana Nepomuckého viniční usedlosti Reismonka u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. a posvěcen kardinálem Františkem Schönbornem.[1] Z tohoto důvodu se mu v prvních letech existence také říkalo „Jubilejní“ kostel. Plány na stavbu trojlodního sloupového chrámu vypracovali architekti Josef Mocker a František Mikš.

Stavba kostela trvala celých 5 let, až mohl konečně 27. září 1903 pražský arcibiskup, kardinál Lev Skrbenský z Hříště posvětit nový novogotický chrám za přítomnosti místodržitele Království českého hraběte Ferdinanda Karla Coudenhove s chotí. Prvním farářem byl jmenován Mons. Eduard Šittler.

Vnější podoba[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Prokopa ze Žižkovské věže
Pohled na kostel od Seifertovy ulice
Kostel sv. Prokopa, Žižkov (projekt arch. Josefa Mockera)

Chrám je dlouhý přes 51 metrů, pojme až dva tisíce osob. Výška křížové klenby dosahuje 16 metrů, věž je vysoká 73 metrů. Jeho šířka činí 17 metrů.

Do kostela lze vstoupit jedním ze dvou schodišť o 21, resp. 24 stupních, která se nalézají na jeho severní a západní straně. Nad severním (hlavním) vchodem je vzácný tympanon, jenž obsahuje reliéf Madony s Dítětem, kterému zdejší patron Svatý Prokop podává model kostela. Nad druhým, západním (bočním) vchodem je zase socha sv. Vojtěcha, který zve návštěvníky do chrámu. Obě díla pocházejí z dílny Josefa Pekárka, žáka Myslbekova.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Ze zařízení interiéru je nejproslulejší obraz Karla Škréty Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům z roku 1649, pocházející z Emauzského kláštera.

Hlavní oltář je novogotický, projektovaný rovněž architektem Františkem Mikšem. Má čtyři křídla na způsob archy, uprostřed níž je socha sv. Prokopa v řeholním rouchu, obklopeného sv. Cyrilem a sv. Metodějem od sochaře Štěpána Zálešáka. Osm deskových obrazů, věnovaných významnými českými šlechtickými rody, představuje výjevy ze života sv. Prokopa, patrona chrámu. Obrazy maloval K. L. Klusáček. Vršek oltáře zdobí skupina Ukřižování Páně. Barokní benátský lustr daroval kostelu kníže Auersperg.

Na bočním oltáři upoutá soška Madony s Ježíškem, snad originál z 1. poloviny 15. století, která byla zachráněna za třicetileté války v domě U Tří žaludů na Novém Městě, kde byla uschovávaná až do roku 1742. Boční oltáře Panny Marie (vpravo) s deskovými výjevy z jejího života a oltář Božského Srdce Páně (vlevo) s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise zhotovil také Štěpán Zálešák.

Opuková kazatelna se žulovými schody je zhotovena podle návrhu architekta Mikše, varhany na prostranné kruchtě zhotovila žižkovská firma Emanuela Petra v roce 1912. Jejich umístění je v gotické skříni architekta Františka Mikše. Později, v roce 1979 došlo k jejich přestavbě a rozšíření ze 42 rejstříků na současných 52 firmou Igra.[2]

Vitráže v oknech byly zhotovené podle plánu malíře K. L. Klusáčka. Poslední okno v jižní lodi bylo zdařile doplněno teprve v roce 1992 podle původního návrhu Cyrila Boudy. Výjev zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy.

V letech 19921997 byl kostel restaurován a rekonstruován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 4. 11. 1898, s. 624. Dostupné online. 
  2. VLK, Jan. Církevní památky v Praze 3 1 Katolické kostely a kaple / Jan Vlk a Ivan Vavřík, Rudolf Prekop.. Vydání první. vyd. Svazek 1. Praha: [s.n.] 111 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-905856-8-3, ISBN 80-905856-8-X. OCLC 1295095127 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]