Kostel svatého Martina (Žárová)
| Kostel svatého Martina v Žárové | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Žárová |
| Souřadnice | 50°3′14,76″ s. š., 17°0′53,64″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Velké Losiny |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1611 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 26702/8-1253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina v Žárové (Velké Losiny v okrese Šumperk) je významnou památkou středověké pozdně renesanční roubené kostelní architektury. Zachoval se v autentické podobě, nenarušené pozdějšími úpravami. Památkově chráněn od roku 1958. [1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostelík byl vybudován jako luteránský v roce 1611 majitelem losinského panství Janem Jetřichem ze Žerotína. Výstavbu nového kostela zřejmě plánoval již jeho otec, Jan ze Žerotína, který však v roce 1608 zemřel. Svědčí o tom votivní deska s chronogramem 1611 nad vstupem do sakristie. Zajímavá je historie materiálu (dřeva). V letech 1599-1603 byl ve Velkých Losinách budován nový kostel. Dřevo ze strženého starého kostela vystačilo na stavbu tří menších vesnických kostelů, dnes cenných památek drobné renesanční architektury – kostela sv. Michaela v Maršíkově, kostela sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově (ten je však mnohem mladší) a zmíněného kostela sv. Martina v Žárové. Kostely v Žárové a Maršíkově stavěl evidentně stejný mistr, kostel v Žárové byl zachován v původní podobě. Po roce 1620 byl kostel připojen k losinské římskokatolické farnosti. Opravy proběhly v letech 1802 (bílý nátěr interiéru), 1837 a 1845 (dláždění čtvercovými kameny).[2]
V roce 2012 byla provedena oprava obvodových trámů, které byly napadeny dřevokazným hmyzem a výměna trámů podpírajících věž kostela.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Areál[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Martina stojí uprostřed ohrazeného hřbitova, v jehož rohu se dle pověsti nacházejí hroby obětí morové epidemie z roku 1680. U zdi blízko vchodu zůstal nejstarší zachovalý barokní náhrobek z poloviny 18. století. Ostatní původní hroby byly po 2. světové válce odstraněny po vystěhování německého obyvatelstva. Před vchodem do areálu stojí kamenný kříž a památník se jmény padlých v 1. světové válce a připomenutím 21 padlých a 18 pohřešovaných z 2. světové války.
Kostel[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Martina je postaven v renesančním slohu s pozdně gotickými prvky. Jde o dřevěný roubený kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou věží čtvercového průřezu, nízkou předsíní na jižní straně lodi a obdélnou sakristií na severní straně presbytáře. Kostelní srub je postaven na nízkém kamenném soklu, který je před povětrnostními vlivy chráněn dřevěnou stříškou. Presbytář je zaklenut stlačenou nepravou dřevěnou klenbou, v lodi je povalový strop, v sakristii trámový strop. Střecha kostela je kryta šindelem.
Celý vnitřek kostela je obložen dřevem. Vstupní část je rozdělena kruchtou, z níž jsou přístupné ochozy podél bočních stěn lodi, typické pro luteránské stavby.
Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář z roku 1717 pochází z poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova, původní oltář (vysvěcený roku 1646) byl odstraněn v roce 1789. Z tohoto oltáře se zachoval pouze obraz sv. Martina. Na oltáři s krásnými řezbami je kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau, z něhož pocházela Ludvika, manželka Jana Jáchyma ze Žerotína (zemřel 1716). Ostatní původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Dnešní varhany pocházejí z roku 1757 (nahradily starší pozitiv z roku 1673), sošky dvou andělů na oltář byly zakoupeny v roce 1845, obrazy křížové cesty namaloval roku 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Zajímavý je osud kostelního zvonu - občané Žárové a Horního Bohdíkova si jej koupili v roce 1922, za druhé světové války byl zabaven a dnes se nachází ve věži farního kostela v Šumperku.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
nejstarší náhrobek -
památník obětem válek u kostela -
kříž před areálem kostela -
hlavní oltář -
kruchta s varhanami a obrazy křížové cesty -
varhany
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Památkový katalog - 1000137896 - kostel sv. Martina. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b FILIPOVÁ, M. Dřevěné kostelíky v okolí Velkých Losin. Vlastivědné zajímavosti, Šumperk. 1979, čís. 170.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POLÁŠEK, Jaromír.: Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. AGAVE Český Těšín. r. 2001, str. 334-335. ISBN 80-86160-49-1
- HEJÁTKO, Pavel. NOVÁK, Petr. NOVÁK, Rostislav. ZEMAN, Jiří.: Dřevěné stavby. AKCENT Třebíč. r. 2012, str. 51-53. ISBN 978-80-7268-817-3
