Kostel svatého Jiří (Luková)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jiří
Kostel svatého Jiří (Manětín)
Kostel svatého Jiří (Manětín)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský kraj
ObecManětín
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeplzeňská
UžíváníŘímskokatolická církev
Zasvěcenísvatý Jiří
Architektonický popis
Výstavba1352
Další informace
Kód památky19282/4-1431 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří v Lukové u Manětína na severním Plzeňsku byl vybudován v polovině 14. století. Ačkoli je chráněn jako kulturní památka České republiky,[1] nachází se v havarijním stavu. Jeho záchraně má napomoci výstava soch, které jsou od roku 2012 instalovány v interiéru kostela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven v roce 1352. V roce 1796 zasáhl tehdy barokní kostel ničivý požár. Ohni nepodlehla pouze klenba presbytáře a sakristie. Zvony a varhany byly poškozeny, kostel dostal zvonek ze špitálu v Manětíně. V roce 1800 byl při přestavbě regotizován. Poslední obnovy se dočkal v roce 1858.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z mobiliáře kostela, který byl mnohokrát vyloupen, se kromě lavic nic nezachovalo. V interiéru bývaly původně tři oltáře. Hlavní oltář se dvěma pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti nesl obraz sv. Jiří. Boční oltáře byly zdobeny obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele se nacházela také renesanční křtitelnice, tesaná z pískovce, a liturgické vybavení.

O zvony kostel přišel kvůli požárům a také první světové válce, kdy byly zrekvírovány dva věžní zvony i zvon na sanktusníku.

Výstava soch Má mysl[editovat | editovat zdroj]

Jakub Hadrava: Má mysl

V roce 2012 využil kostel pro realizaci své bakalářské práce na Fakultě designu a umění ZČU v Plzni student Jakub Hadrava. V kostele instaloval 32 stojících nebo sedících sádrových soch.

Výstava přitahuje návštěvníky z celého světa a na dobrovolném vstupném se díky ní vybralo již asi 100 tisíc korun.[3] Budou věnovány na opravu kostela, do kterého poničenou střechou zatéká.

„Kostel jakožto místo, kde se člověk setkává s bohem, se svým morálním učitelem, je místo, které je podle mého názoru primárně určeno k pěstování dobra v lidech. Fakt, že tyto stavby nyní zejí prázdnotou a chátrají, se promítá i do stavu dnešních lidí, kteří rovněž duševně chátrají a následně se rozpadají. Chtěl jsem na tuto problematiku upozornit a přimět náhodného pozorovatele zamyslet se nad tím, na jak významném místě právě stojí,“ uvedl autor výstavy Jakub Hadrava.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-31]. Identifikátor záznamu 130036 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kostel sv. Jiří [online]. Lukova-kostel.cz. Dostupné online. 
  3. VAINDL, Ladislav. Kostel v zapadlé vsi se stal senzací, v lavicích tu sedí „duchové“. iDNES.cz [online]. 2014-10-31. Dostupné online. 
  4. HADRAVA, Jakub. Výstava - cíl práce [online]. Lukova-kostel.cz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Luková (Lukov), fara, s. 39-41. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]