Kostel svatého Jiří (Hradešín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jiří
Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů
Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecHradešín
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézepražská
Vikariátjílovský
FarnostŘímskokatolická farnost Úvaly
Zasvěcenísvatý Jiří
Architektonický popis
Stavební slohod románského po baroko
Výstavbaod 12. stol.
Další informace
Kód památky32096/2-726 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří v Hradešíně je římskokatolický filiální kostel úvalské farnosti.[1] Objekt kostela pocházející snad již ze 12. století se nachází na návrší v centru středočeské obce Hradešín na Kolínsku. V současné podobě je unikátní směsí několika stavebních slohů a jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury na území středních Čech.[2] Na seznam kulturních památek byl zapsán v roce 1965.[3]

Nachází se v nadmořské výšce 399 m n. m. a věž jeho zvonice je tak zdaleka viditelná ze širého okolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Půdorys kostela, stav v roce 1907
Dobová pohlednice z roku 1920

Základem dnešního kostela se stala jednoduchá románská rotunda umístěná zřejmě uvnitř opevněného panského dvorce. Jde o předpokládané údaje, neboť písemné dokumenty z nejstaršího období vývoje kostela chybějí. První písemná zmínka pochází až z roku 1367.[2]

Patrně na objednávku patricijské rodiny Olbramoviců byl kostel dle výsledků dendrochronologického výzkumu krovu presbytáře po roce 1360 goticky přestavěn – k románské rotundě byla přistavěna nová čtvercová loď a kněžiště. Z této doby se zachoval zlomek vitráže žehnající ruky v křížové svatozáři z okna kněžiště, který je od roku 1906 uložen v Národním muzeu v Praze.

Po roce 1421 se kostel stal asi na dvě stě let utrakvistickým.[2] V roce 1462 získal místní panství Čeněk z Klinštejna. Tento šlechtic se snažil kostel zabezpečit proti loupeživým nájezdům, a obklopila jej tak pozdně gotická hradební zeď se střílnami.

Další podobu kostela ovlivnili členové rodu Smiřických, do jejichž majetku panství přešlo v roce 1532. V roce 1557 tak například byla k jižní části lodi přistavěna předsíň s renesančním portálem, která se zachovala dodnes.

Po bitvě na Bílé Hoře byl zřejmě v roce 1624 na nátlak zakladatele knížecího rodu Lichtenštejnů Karla I. z Hradešína vypovězen poslední protestantský kněz. „Pro kritický nedostatek katolických duchovních“ byl kostel nicméně přifařen k Uhříněvsi, později ke Slušticím a nakonec k Tuklatům. Tamější faráři zde pak vykonávali duchovní správu po více než 100 let.[2] Za třicetileté války kostel zřejmě poškodily vojenské nájezdy.

V roce 1734 obnovila hradešínskou farnost kněžna Marie Terezie Savojská. Téhož roku byl v blízkosti kostela vystavěn komplex barokních budov fary. Tento sloh ovlivnil i podobu kostela – k presbytáři byla záhy dostavěna barokní sakristie, v jeho těsné blízkosti vyrostla zvonice a výklenková kaple svatého Jiří v ohradní zdi hřbitova.

Poslední významnější úpravy kostel čekaly ve 2. polovině 19. století. Získal historizující mobiliář, k lodi byl připojen přístavek se schodištěm na kruchtu, roku 1897 byla necitlivě opravena středověká hřbitovní zeď – za své přitom vzala gotická vstupní brána a zbořena byla i barokní kaple sv. Jiří.

Dne 21. srpna 1905 byla hradešínská farnost na žádost obyvatel při příležitosti milénia založení obce povýšena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště na děkanství, což bylo slavnostně vyhlášeno 8. září 1905[4]. O pět let později byla ke zdi obklopující areál z kostela v Přišimasech přenesena renesanční kazatelna z roku 1575.

1907[editovat | editovat zdroj]

V roce 1907 patřily pod děkanství obce: Hradešín, Škvorec, Doubek, Doubravčice, Horka, Masojedy, Přišimasy a Skřivany. Bylo zde celkem 3 032 katolíků, 66 příslušníků ostatních křesťanských církví, 21 občanů židovského vyznání a 16 osob bez vyznání[4].

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužba se v kostele koná každou 3., 4. a 5. neděli v měsíci v 11.30.[5]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. filiální kostel sv. Jiří, Hradešín :: Katalog AP. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d RIŠLINK, Vladimír. Kostel sv. Jiří [online]. Oficiální stránky obce Hradešín, 2013-11-8. Dostupné online. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-14]. Identifikátor záznamu 143651 : Kostel sv. Jiří s kaplí a farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Stupno, fara, s. 18-20. 
  5. Rozpis bohoslužeb na stránkách farnosti Úvaly

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Radešín (Hradešín) – Děkanský kostel sv. Jiří, s. 136–142. 
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Hradešín (Radešín), děkanství, s. 18-20. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]