Kostel svatého Jakuba Staršího (Stařeč)
| Kostel svatého Jakuba Staršího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Stařeč |
| Lokalita | na Jakubském náměstí v centru obce |
| Souřadnice | 49°11′52″ s. š., 15°49′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Třebíč |
| Farnost | Stařeč |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1754 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Jakubské náměstí, Stařeč |
| Ulice | Jakubské náměstí |
| Kód památky | 45974/7-3055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je nemovitá kulturní památka České republiky[1] a farní kostel Římskokatolické farnosti Stařeč v městečku Starči. Původně gotický kostel byl do dnešní barokní podoby přestavěn v polovině 18. století.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stařečský kostel svatého Jakuba se vypíná na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka v nadmořské výšce asi 458 m; je obklopen zídkou starého hřbitova. Kostel byl původně pozdně románský, byl orientovaný východnězápadním směrem a vstupem přes renesanční věž. Věž je zdobena renesančními sgrafity, pod ciferníkem jsou sluneční hodiny. Z doby kolem roku 1602 je v kostele románská tribuna. Po přestavbě v 18. století byl kostel přeorientován, orientován byl severojižním směrem. Je jednolodní podélnou stavbou se zaoblenými rohy, na severní straně lodi je odsazené kněžiště, na západní straně sakristie a kaple. V dlažbě kostela jsou čtyři náhrobní kameny.[3]
Kostel je zařízen barokně. V jižní části kostela se nachází kůr s varhany z roku 1897. Roku 1950 byl interiér kostela opraven, byl rozebrán oltář sv. Kříže a osazeny nové dveře.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl zbudován v gotickém slohu v roce 1231.[2] Na hranolové věži, upravené ve stylu pozdní renesance, je čtyřiadvacetihodinový ciferník z roku 1597 a sluneční hodiny, věž byla postupně upravena mezi lety 1597 a 1620.[5] Barokně byl kostel přestavěn mezi lety 1734 a 1736, byla změněna orientace kostela z východnězápadní na severojižní. V roce 1950 byl interiér kostela rekonstruován a měl být proražen nový vchod do kostela na místě původního oltáře. Ale k tomu nakonec nedošlo. Byla také opravena střecha a kostel byl nově nalíčen.[6]
Hlavní oltář kostela je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu, boční oltáře pak Božskému Srdci, Panně Marii Lurdské a sv. Janu Nepomuckému.[7]
Před první světovou válkou bývaly ve věži zavěšeny zvony z let 1553 („Jakub“), 1803 a 1877.[8] Zvony byly rekvírovány pro válečná úsilí obou světových válek. Současné zvony byly vysvěceny v roce 1985. První z nich nese jméno sv. Jakuba (850 kg), druhý sv. Jana Sarkandra (530 kg). Dva menší zvony jsou přísluší k věžním hodinám.[7] Zvony byly kromě jednoho v roce 1917 rekvírovány, v roce 1926 byly vysvěceny tři nové zvony, byli jimi Ježíš, Maria a Jakub. Jediný původní zvon byl věnován do Rokytnice nad Rokytnou. V roce 1942 byly zvony opět rekvírovány, zachráněny byl jen dva, jeden ukryl místní občan, druhý byl schován v Třebíči. V roce 1985 byly pořízeny nové zvony, Sv. Jakub a Jan Sarkandr.[9]
Vnějšek kostela prochází od roku 2007 celkovou opravou: střechy a omítky.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Augustin Franěk, dlouholetý farář[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vchod do kostela -
Pohled na kostel -
Kostel od Jakubského náměstí
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NPÚ. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Českomoravská vrchovina – Třebíčsko. Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1983. (Soubor turistických map). Část stručného turisticko-vlastivědného obsahu D-3.
- ↑ a b Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
- ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
- ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
- ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
- ↑ a b Římskokatolická farnost Stařeč, DOBEŠ, J., ČERNÁ, Z., MACUROVÁ, Z. Kostel sv. Jakuba staršího ve Starči [online]. Stařeč: Římskokatolická farnost Stařeč, 2008-06-29 [cit. 2009-07-06]. S. 1–2. Příloha „Jakuba“ – informací pro stařečskou farnost, 7/2008. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 395.
- ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons
