Kostel svatého Antonína Poustevníka (Hradec Králové)
| Kostel svatého Antonína Poustevníka v Hradci Králové | |
|---|---|
 |
|
| Místo | |
| stát |  Česká republika |
| obec | Hradec Králové |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | Římskokatolická |
| diecéze | Královéhradecká |
| vikariát | Hradec Králové |
| farnost | Hradec Králové |
| Architektonický popis | |
| architekti | František Kermer |
| stavební sloh | Baroko |
| výstavba | 1769 - 1772 |
| Specifikace | |
| délka | 19,60 m (loď) |
| šířka | 11,80 m (loď) |
| výška | 12,50 m (loď) |
| Odkazy | |
Kostel svatého Antonína Poustevníka je barokní kostel na Svatováclavském náměstí v Novém Hradci Králové, vystavěný v letech 1769-1772. Jeho vzhled je značně ovlivněn přestavbou z 90. let 20. století.
[editovat] Historie
V době příprav přestavby města Hradce Králové (před rokem 1766) na pevnost bylo zbořeno celé Slezské Předměstí a současně i dva kostely - svatý Antonín Poustevník a svatý Jakub. K osídlení bylo vybráno návrší nad městem, Jánský vršek, pojmenovaný podle poměrně malého dřevěného kostelíka svatého Jana Křtitela na poušti. Lokalita, která dostala jméno Nový Hradec Králové, ležela na významné silnici z Hradce Králové do Holic. Nárůstu obyvatel nemohl kostelík postačovat a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového. K jeho stavbě bylo použito materiálu ze zbořených kostelů, a rovněž inventář (dva zvony, dva oltáře a varhany) pochází z těchto kostelů. Stavbou byl pověřen hradecký stavitel František Kermer.
[editovat] Specifikace stavby
Osa kostela je rovnoběžná se zmíněnou silnicí, kněžiště leží na jihu. K severu obrácené hlavní průčelí je poněkud vyduté, členěné dvěma páry toskánských pilastrů na společných podstavcích. Rohy průčelí jsou tvořeny třičtvrtěsloupy, které společně s pilastry nesou mocnou římsu s triglyfy; ty jsou nad sloupy a pilastry nahrazeny konzolami. Nad celým průčelím se zvedá zalamovaný štít s eliptickým oknem ve středu. Kolem věže na obou průčelních přístavcích, schodišti a kapli Božího hrobu, se táhne ve výši štítu vysoká, plná atika, na níž stojí v severním průčelí čtyři vázy s plameny. Z průčelí vystupující věž má v patře na rozích po barokním pilastru a zprohýbanou hlavní římsu, pod níž jsou na všech čtyřech stranách veže ciferníky hodin. Střecha věže se vyvíjí v osmibokou cibuli, která je i s lucernou kryta plechem. Kryt ostatních částí kostela byl taškový, po rekonstrukci kostela pálenou krytinu nahradil kanadský šindel.
Loď je širší než hlavní průčelí, s nímž je spojena vydutými oblouky. Uprostřed podélných fasád lodi je rizalit s bočními vchody do lodi, završený trojúhelným štítem, jehož spodní strana, ve středu podepřená velkou závitovou konzolou, navazuje na okapovou římsu kostela. Kněžiště o jednom poli má okosené rohy, navazuje na něj do osy kostela situovaná sakristie. Kostel má celkem čtyři vchody. Hlavní je v hlavním průčelí pod věží, boční jsou v rizalitech ve středech bočních průčelí, čtvrtý je v jižní stěně sakristie. Hlavní portál je v barokních kamenných zárubních se zaoblenými rohy, s volutami a zalomenou zástřešní římsou, která má ve vlysu kartuš s monogramem IHS. Postranní portály jsou rovněž v kamenných zárubních, které po stranách tvoří barokní pilastry, nesoucí nadpraží se segmentovým štítem. Vchod do sakristie má jednoduchou, obdélnou, kamennou zárubeň. Kostel osvětluje 11 kasulových oken, 3 páry loď, 1 pár kněžiště, kruchtu tři okna, z toho jedno v hlavním průčelí.
Interiér kostela je vzdušný, příjemné dispozice. Předsíní pod věží s rozměry 3,55 x 3,55 metrů velkou, zaklenutou křížovou klenbou se vstoupí 1,90 m širokým otvorem do lodi dlouhé 19,60 m, široké 11,80 m a 12,50 m vysoké. Podélné zdi jsou členěny toskánskými pilastry s římsami, nad kterými se pod klenbou táhnou zesilující pásy. Střed klenby je vyplněn štukovým rámcem. Do lodi zasahuje od věže kruchta na dvou dřevěných, omítnutých sloupech a volutových konzolách. Kouty lodi u věže i u vítězného oblouku jsou zakulacené a rovněž zdobené sdruženými pilastry. Kněžiště široké 8,20 m, dlouhé 7,30 m až k vítěznému oblouku silnému 1,20 m, ukončené mělkým segmentem, po jehož stranách stojí tříčtvrtěsloupy. Jedno pole sklenuto českou plackou. Sakristie za kněžištěm, 4,80 x 4,20 m velká, sklenuta křížovou klenbou bez žeber.
Zařízení většinou rokokové. Hlavní oltář rámový, tabernákl (a snad i rám obrazu) od Karla Devotyho z Hradce Králové z roku 1773, obraz sv. Antonína Poustevníka od Josefa Kramolína. Kazatelna z roku 1778 také od Karla Devotyho. Boční oltář svatého Aloise proti kazatelně rokokový, pocházející z 18. století, přenesen sem z kaple jezuitské koleje v Hradci Králové. V lodi visí dva velmi krásné obrazy: Oběť Abrahamova, druhý, ikonograficky nejasný - žena s chlapečkem a starcem - možná italské malby z doby kolem roku 1700 nebo kopie z 19. století. Křížová cesta z 2. poloviny 19. století.
[editovat] Zdroje
- CECHNER, A.: Soupis památek historických a uměleckých v pol. okrese královéhradeckém sv. 19, Praha 1904
- Umělecké památky Čech, díl 1. str. 373 ; ČSAV Praha 1978
-
Kostel sv. Antonína Poustevníka od JZ.
-
Kostel sv. Antonína Poustevníka; interiér.
