Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecLitoměřice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
Farnostděkanství u Všech svatých Litoměřice
Statusjezuitský kostel
Užívánípříležitostné
ZasvěceníZvěstování Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohbarokní
Výstavba17011731
Další informace
Kód památky32845/5-1749 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích někdejší klášterní kostel řádu jezuitů. Tato významná barokní stavba z let 17011731 je dílem architekta Octavia Broggia.[1] Je chráněn jako kulturní památka.[2]

Umístění v panoramatu města[editovat | editovat zdroj]

Litoměřická kolej jezuitů s kostelem Panny Marie tvoří významný panoramatický bod města.
Kostel Zvěstování Panny Marie s Jezuitskými schody

Tento bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích je barokní památka velmi dobře viditelná při příjezdu do města po Tyršově mostu, neboť se nachází těsně u jeho pravobřežního předmostí. Jedná se o stavbu z let 17011731.

Nachází se na jižním konci Jezuitské ulice směrem z Mírového náměstí nedaleko od kostela Všech svatých.

Základní popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o poměrně mohutnou barokní budovu opatřenou dvěma věžemi umístěnými v průčelí. V interiéru budovy se nachází monumentální nástropní i nástěnné fresky, které bývají připisovány malířům Josefu Kramolínovi, Adamu Lautererovi a Janu Hiebelovi. S bývalou jezuitskou rezidencí je kostel spojen nadzemní spojovací chodbou umístěnou do výše prvního podlaží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl původně postaven pouze pro jezuitský řád. Po církevní reformě císaře Josefa II., kdy byl v roce 1773 jezuitský řád v někdejším Rakouském císařství zrušen, byl používán jako pivovarský sklad, v roce 1810 začal být celý jezuitský areál znovu využíván jako kněžský seminář, proto byl kostel v roce 1818 znovu vysvěcen. Bohoslužby v něm sloužili ještě v 50. letech 20. století Mons. Josef Poul a další kněží.

Litoměřická Severočeská galerie výtvarného umění využívala kostela v letech 19651975 jako depozitáře a restaurátorské a truhlářské dílny, roku 1975 byl objekt předán Okresnímu národnímu výboru v Litoměřicích, ten jej začal opravovat a přizpůsobovat pro účely okresního archivu.

Varhany z roku 1859, z dílny Josefa Predigera, které na které se hrálo v litoměřickém kostele Zvěstování Panny Marie, byly v letech 1980-1981 instalovány v kostele sv. Mikuláše v Malenovicích. Varhany jsou dvoumanuálové a pohání je elektrický motor, ovšem případě potřeby je možno využít i stále funkční šlapací pohon.[3]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1992 byl kostel předán zpět do užívání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Ta zde společně s Nadací Symposion uspořádala celkem čtyři ročníky mezinárodních výtvarných sympozií: Baroko a dnešek a Otevřený dialog.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 85 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Litoměřice, kostel Zvěstování Panny Marie, s. 46. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-16]. Identifikátor záznamu 144449 : Kostel jezuitský, Zvěstování P. Marie – Litoměřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. GRIEGER, Waldemar. Kostel sv. Mikuláše v Malenovicích [online]. Zlín: Farnost Malenovice a Lhota [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]