Kostel Povýšení svatého kříže (Prostějov)
| Farní kostel Povýšení svatého kříže | |
|---|---|
Kostel v roce 2007 |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| zeměpisné souřadnice | 49° 28′ 18,4″ s. š., 17° 6′ 43,8″ v. d. |
 |
|
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| církev | římskokatolická |
| provincie | moravská |
| diecéze | Olomouc |
| děkanát | Prostějov |
| farnost | Prostějov |
| světitel | František Julius z Braidy |
| status | farní kostel |
| Architektonický popis | |
| výstavba | před rokem 1200 |
| Specifikace | |
| stavební materiál | zděné |
| Odkazy | |
| adresa | Filipcovo náměstí 4, Prostějov 1, 796 01 |
Římskokatolický farní kostel Povýšení svatého kříže je děkanským kostelem ve městě Prostějov, jenž byl postaven již před rokem 1200. Kostel byl postaven na místě kde stávala obranná tvrz s kostelíkem svatého Kříže. Od 20. let 16. století je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech 1522–1535. Roku 1697 vyhořel. Poté byl vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech 1725–1726 byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovupřestavěn v letech 1856–1888 přičemž roku 1893 byla novobarokně přestavěna věž.[1]
Historie[editovat]
Na místě současné kostela stávala původně obranná tvrz s kostelíkem sv. Kříže. Obě stavby však byly zničeny za válek moravských markrabat.
Až roku 1391 založil Petr z Kravař klášter Navštívení pany Marie u Alžběty v horách. Do Prostějova pozval Augustiniány z Roudnice nad Labem. Ti postavili nový klášter a kostel ve stylu vrcholné gotiky, podle vzoru kláštera v Roudnici. Tím se posílila prestiž a význam města. Pozvedl se jeho kulturní a duchovní život. Klášter byl založen pro dvanáct řeholníků v čele s proboštem. Z období stavby kláštera pochází gotický kůr.
Je třeba zdůraznit, že kostel postihlo několik pohrom různého druhu. Roku 1430 to byly, za složité politické situace, husitské války. Tehdy byl ještě zcela nedokončený kostel a klášter zničen a vypálen. Proto se z původní gotické podoby nedochovalo téměř nic. Po těchto válkách patřila většina obyvatel Prostějova k Utrakvistům (Kališníkům). Ti neměli zájem na opravě katolického kostela. Využili pouze zbytky svislého zdiva kostelní lodi. Vznikla tak místo trojlodního kostela jednolodní síň s rovným dřevěným malovaným stropem. Zničený presbytář oddělili zdí. Až v letech 1586 – 1588 po napomenutí hejtmana Petra Turnovského z Tarnůvky se přešlo k důkladnějším opravám kostela. Zeď oddělující loď od presbytáře byla zbořena a kostel dostal 158 let po zničení novou gotickou podobu. Kostel byl zasvěcen sv. Kříži a utrakvistům sloužil sto let. V roce 1622 ho kníže Karel z Lichtenštejna vrátil katolické duchovní správě.
Další se zmíněných katastrof byla třicetiletá válka, kdy bylo město opuštěné a vyrabované Švédy. Největší pohromou však byl obrovský požár, který zasáhl téměř celý Prostějov. Z kostelní lodi zůstaly stát pouze holé zdi. Při požáru byl zázračně ušetřen pouze dřevěný kříž. Kostel byl přesvěcen na titul Povýšení sv. kříže a zázrakem uchovaný kříž byl přenesen na hlavní oltář, kde se nachází se zde již po tři staletí.
Kostel prošel velkými vnitřními změnami. Některé z nich jsem již zmínila jako například změny v utrakvistické éře. Opomenout však nemůžeme ani gotická okna, která byla po velkém požáru zaoblena do slohu barokního. V této době se změnil i hlavní vchod. Původní za námi byl přesunut na sever a kůr nad námi byl osvětlen vysokým oknem.
