Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ; ve Staré Boleslavi
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
Místo
Stát	Česko
Kraj	Středočeský
okres	Praha-východ
Obec	Stará Boleslav
Souřadnice	50°11′46,11″ s. š., 14°40′36,35″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	staroboleslavský
Farnost	Stará Boleslav
Status	poutní a farní kostel
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení	1690
Architektonický popis
Architekt	Giovanni Maria Filippi, Abrahám Leuthner, Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh	barokní
Typ stavby	bazilika
Výstavba	1613-1625, 1736, 1748
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Další informace
Adresa	Mariánské náměstí ; Stará Boleslav
Ulice	Mariánské náměstí ve Staré Boleslavi
Oficiální web	https://katalog.apha.cz/web/chramy/786
Kód památky	34337/2-2016 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je římskokatolický farní kostel. Vznikl na počátku 17. století a je českým nejstarším mariánským poutním místem. V kostele se uchovává milostný obraz tzv. Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí.

Historie baziliky

Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho, pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 1613–1625, ve stylu raně barokních římských kostelů. O jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné podpory císaře Matyáše, jeho manželky Anny a katolické šlechty. Stejný architekt navrhl například kostel Panny Marie Vítězné v Praze. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1748–1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V letech 1728–1732 bylo upraveno prostranství před basilikou, vybudována terasa a postaveny ambity za východním závěrem kostela. V roce 1775 je vymaloval Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století. Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a na řadu přišla opět kapitula. V letech 2003–2008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím.

Popis

Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české. Jedná se o kovový reliéf z poloviny 12. století (tehdy byl opětovně nalezen, vyorán v poli roku 1160) z korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi). Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. ve staroboleslavském chrámu sv. Václava a na Proboštské louce, kde celebroval jubilejní misii k poctě sv. Václava pro 50 000 věřících, byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.

Před kostelem byla původně studna, na jejíž místo byla roce 1935 usazena socha Krista Krále. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium.

Interiér

Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. století v Itálii po Tridentském koncilu. Vyhovovala novým požadavkům na bohoslužebný prostor, v němž měli mít všichni věřící možnost sledovat dění v kněžišti a naslouchat přednášenému slovu. Osobní zbožnosti byly potom určeny boční kaple.

Zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století. Velkolepý hlavní oltář byl proveden roku 1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky a patří k našim nejskvělejším barokním oltářům. Sochy znázorňující drama Nanebevzetí Panny Marie pochází z dílny Matyáše B. Brauna. U pat sloupů stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Na římse jsou ještě dvě sochy sv. Kosmy a sv. Damiána. V presbytáři na evangelijní straně je původní schrána se stříbrnou prolamovanou mříží, v níž byl milostný reliéf chován až do roku 1778. Barokní kazatelna pochází z roku 1743, oltář v protějším rohu z roku 1744 je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému

Jednotlivé boční kaple se štukovou výzdobou nechal vybudovat významé české šlechtické rody. Napravo od oltáře jsou to kaple (od vchodu):

Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie.
Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie
Slavatovská kaple byla postavena rodem Slavatů roku 1668.

Na levé straně jsou kaple (od vchodu)

Berkovská kaple, zasvěcená Obětování Páně.
Lažanská kaple, zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu.
Černínská kaple, zasvěcená Zvěstování Panny Marie.

Další z kaplí je novodobá postranní kaple blahoslaveného císaře Karla I. Rakouského vysvěcené roku 2011.

Hřbitov

Hřbitov se nacházel za ambity na východní straně. V jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta, která byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.^[1] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena.

Odkazy

Reference

↑ PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. Praha, 1901. S. 114 - 116. Dostupné online.

Literatura

Boháčová, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123. ^{[nedostupný zdroj]}
Ryneš, Václav: Paladium země České, Praha 1948
Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996–1998. Archaeologia historica 24, 303–311. Brno 1999
Vácha, Štěpán: Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění 58, 2010, s. 17–41.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi na Wikimedia Commons
Poutní místo Stará Boleslav
Národní Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

[1] PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. Praha, 1901. S. 114 - 116. Dostupné online.

[1]