Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rancířov)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rancířov) | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Rancířov |
| Lokalita | náves |
| Souřadnice | 48°56′1,68″ s. š., 15°31′44,04″ v. d. |
  Rancířov | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | telčský |
| Farnost | Rancířov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Typ stavby | původně opevněn |
| Výstavba | ? dřevěný, 1205 sv. Kateřiny, 1765 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděná stavba |
| Další informace | |
| Adresa | Rancířov 36, 378 81 Slavonice |
| Oficiální web | oficiální web |
| Kód památky | 45370/3-2113 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rancířově je architektonickou a kulturní památkou České republiky.[1] Pozdně barokní stavba farního kostela se nachází asi 10 km jihozápadně od Jemnice na Rancířovském potoce v těsné blízkosti hranice s Rakouskem v okrese Jindřichův Hradec.[2] [3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Smil z Bílkova věnoval s bratry Markvardem (advocatus kostela), Ratiborem a Jerušem, z mocného rodu Ranožírů, v roce 1257 kostel v Ranzern se vším, co k němu patří, premonstrátskému klášteru v Gerasu a k tomu přidal pole s jednodenní robotou. To potvrdil v roce 1303 olomoucký biskup Bruno a po něm i jeho nástupce Jan i s pravomocí obsazování farnosti svými duchovními. Původně gotická opevněná kaple sv. Kateřiny s dřevěným ochozem z roku 1209 byla po velkém požáru v 18. století přebudována ve stylu již nastupujícího rokoka z farních prostředků na popud geraského řeholníka a místního faráře Augusta Kienmayera. Zachránila se jen sakristie a část věže se střílnami, kterou se rozhodli místní farníci již do původní výše nestavět. V 16. století přibyla ke gotickému kostelu kaple Svaté rodiny, snad z velké části z donace místního církevního spolku nesoucí jméno Svatá rodina. Ta byla přenesena do bývalé kaple sakristie. [2] [4]
Donace[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl dostatečně vybaven stříbrem. Větší část o 9 Pf. a 63 Lit. byla farnost donucena vyměnit za obligace v ceně 150 guldenů M. M. Dále dostala les velikosti 6 Jochů a 1 305 m², 63 Mez. ? pole, ⅞ pastvin a luk, 5 ⅝ ze sena z naloženého dvojspřežím taženého vozu a desátek s roční rentou 1101 guldenů 55 fr. C. M. byl vyrovnán a odškodněn. [2]
Fara[editovat | editovat zdroj]
Zděná fara je jednopatrová do půdorysu L budova s bohatě zdobenou průjezdní barokní bránou. Na levé straně od vchodu najdeme mramorovou kartuš v dolní části s hlavou anděla a latinským nápisem s chronogramem 1689. Fara prošla v 19. a 20. století četnými stavebními úpravami. Od roku 2014 ji využívá křesťanská mládež. Při místní faře byla již v roce 1662 uváděna škola obsazovaná řeholníky z Gerasu. Nová škola z roku 1787 vyhořela (18. července 1791) a v roce 1867 byla znovu obnovena. Fara se sedmi obytnými místnostmi postavená na náklady patrona klášterem v Gerasu a za přispění farního obnosu byla krytá spolu s hospodářským dvorem šindelem. Bohužel po odsunu německého obyvatelstva a vybudování železné opony obec ztratila na své prestiži, zaznamenávala neustále úbytek obyvatelstva a tak i škola v roce 1979 byla jako mnohé v okolí zrušena. Prvním dosazeným premonstrátským řeholníkem byl od roku 1303 do roku 1312 bratr Heimold. [2] [4]
Varhany[editovat | editovat zdroj]
Varhany vyrobil varhanář Ignác Florián Casparides ze Znojma pravděpodobně někdy kolem roku 1765. Jedná se o mohutný barokní nástroj včleněný do valeného zábradlí kůru. Na zlacených pilastrech je umístěno deset barokních andělíčků. Varhany potřebují opravit a nepoužívají se. [2]
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Věž kostela byla vybavena třemi zvony ulitými v roce 1524 o 7, 3 a 2,5 st., poslední nesl nečitelný nápis. V průběhu válečných retribucí byly zvony odebírány a nahrazovány (1602, 1923, 1923), poslední za 1. světové války. Za 2. světové války byli již mniši z Gerasu chytřejší a zvon jednoduše sundali a schovali. Poslední gotickou krásu z roku 1524 a o váze 527 kg se jménem patronky Panny Marie už si vzít nedali. Po válce jej šťastně zavěšovali znovu do věže rancířovského kostela. Vedle Panny Marie visí umíráček jménem sv. August z roku 1923. [2] [4]
Popis kostela[editovat | editovat zdroj]
Vchod kostela zdobí od roku 1765 po obou stranách sochy sv. Martina, sv. Jiřího na koni, sv. Anny a sv. Jáchyma zhotovené z eggenburského vápence. Po levé straně kříž z roku 1831 doplňuje celou scenérii spolu se schodištěm vedoucím k hlavnímu vchodu, který je umístěn ve hmotě předsazené hranolové věže kostela. Původní dřevěný ochoz se na věži po požáru nezachoval, obyvatelé Rancířova věž jednoduše zarovnali a zastřešili pálenou krytinou, tak jako celý zbytek nového kostela. Obrannou funkci připomínají zachovalé krákorce a původní střílny. Do zvonového prostoru se vchází z kůru gotickým portálem. [2] [4]
Monumentální mramorový sloupový oltář se sousoším Nejsvětější Trojice a dvěma sochami sv. Linharta a sv. Kateřiny umístěný v půlkruhovém kněžišti zdobí oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Bartolomea Altomonte. Další plátna Altomonteho visí i na bočních oltářích se sv. Josefem a sv. Šebestiánem. Neznámý autor křížové cesty po stranách chrámové lodě měl pocházet snad z Jemnice. Podlaha z italského mramoru a masivní dubové řezbou zdobené lavice podtrhují barokní sedátka zařazená v seznamu movitých památek. V presbytáři je umístěn gotický 89 m vysoký kříž. Celá chrámová loď i s presbytářem je zaklenutá. Klenby jsou zdobeny figurálními freskami od J. N. Steinera. [2] [4]
Kostely v okolí lokality[editovat | editovat zdroj]
|
||
|
Pfarrkirche St. Stefan mit Karner Weikertschlag an der Thaya |
Kapelle Schaditz Schaditz |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-14]. Identifikátor záznamu 157809 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
- ↑ Ranč. www.ranc.jemnice.cz [online]. [cit. 2014-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- ↑ a b c d e ecclesia Ransir - Rancířov, 1257 - 2007, vydáno k 750. výročí vzniku farnosti
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jokeš Petr: Farní organizace na středověké západní Moravě
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Rancířov
- Římskokatolická farnost Rancířov
- Kostel svatého Vavřince (Korolupy)
- Kostel svatého Jiří (Lubnice)
- Historie obce Korolupy
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons - Římskokatolická farnost Rancířov na webu Biskupství brněnského
- Webové stránky farnosti
