Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kostel Nalezení svatého Kříže | |
|---|---|
Pohled od Zelného trhu |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| kraj | Jihomoravský |
| obec | město Brno |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | římskokatolická církev |
| datum posvěcení | 1656 |
| užívání | Řád menších bratří kapucínů |
| Architektonický popis | |
| architekti | Ondřej Erna |
| výstavba | 1648-1651 |
| Odkazy | |
| adresa | Kapucínské náměstí 303/5 602 00 Brno-město |
| oficiální web | http://www.kapucini.cz |
 multimediální obsahna Wikimedia Commons |
|
.svg){kind=small} Portál Brno |
|
Kostel Nalezení svatého Kříže se nachází v Brně-střed na Kapucínském náměstí. Stavba tohoto kostela náležícímu ke klášteru Kapucínů byla dokončena roku 1651 nákladem hraběte Pavla Kryštofa z Lichtenštejna. Stavbu realizoval brněnský stavitel Ondřej Erna, vysvěcen byl roku 1656. Stavba sestává z hlavní a jedné menší boční lodi, kde jsou umístěny dva malé oltáře. Nad hlavním oltářem je zavěšen obraz „Nalezení svatého Kříže“ z roku 1653. V prostorech pod kostelem se nachází tzv. „Crypta Capuccinorum“ (Kapucínská krypta), kde jsou uloženy i několik set let staré ostatky členů řádu. Krypta je za poplatek přístupná i veřejnosti.[1]
Obsah |
[editovat] Dějiny
[editovat] Původní kostel
Nový řád kapucínů uvedl do Brna roku 1603 kardinál František z Ditrichštejna a Ladislav Berka z Dubé. Ti se tehdy usadili před hradbami města poblíž Měnínské brány. Během pár let zde vybudovali klášterní objekty a malý kostelík. Tyto stavby podlehly zkáze již v roce 1643, kdy je srovnal se zemí Louis Raduit de Souches, aby švédský nepřítel nenalezl v těchto budovách opěrný bod proti Brnu.[2]
[editovat] Nový kostel a klášter
Po pěti letech od zboření původních klášterních budov daroval kapucínům hrabě František Magnis tři domy na Uhelném trhu, na jejichž místě si mnichové začali budovat klášter. Již roku 1650 měl řád koupeno v okolí dalších sedm domů. Stavba kapucínského kostela byla dokončena roku 1651 nákladem hraběte Pavla Kryštofa z Lichtenštejna - Kastelkorna. Stavbu realizoval brněnský stavitel Ondřej Erna. Klášter i se zahradou přiléhal k městským hradbám, a proto brněnský magistrát uzavřel s klášterem smlouvu o přístupu městské posádky v době ohrožení města. Budova kostela byla postavena podle italského vzoru, jejíž podobu navrhl člen řádu z benátské provincie P. Antonio z Pardenone.[3]
[editovat] Popis
[editovat] Exteriér kostela Nalezení sv. Kříže
Kostel je postaven v barokním jednoduchém stylu, tak aby byl v souladu se zásadami řádu menších bratří kapucínů. Je ovlivněný návratem k původním ideálům chudoby.[4] Stojí v mírném svahu, jenž se zvedá k Petrovu, proto je před kostelem zbudovaná opěrná zeď se třinácti schody směřujícími k hlavnímu vchodu. V průčelí má tři okna a nad portálem je mozaika svatého Františka kázajícího ptákům od malíře V. Vokolka. Původní freska byla zničena v 18. století povětrnostními vlivy. Po pravé straně kostela se vchází do budovy kláštera a kapucínské krypty.[2] Na terase je umístěno šest soch znázorňujících kapucínské světce. Na podstavcích těchto soch jsou vytesány nápisy se jmény světců. Zleva stojí svatý Josef, svatý Fidelius, František z Assisi, svatý Antonín Paduánský, svatý Felix z Cantalicia a svatý Vavřinec z Brindisi. Tyto sochy vytvořil roku 1765 sochař Jan Adam Nesmann, vyjma sochy svatého Vavřince, kterou vytvořil Čeněk Vosmínka roku 1927. Poslední renovaci soch provedl roku 1962 restaurátor Jaroslav Vaněk[2]
[editovat] Interiér kostela Nalezení sv. Kříže
Hlavní oltář se svatostánkem byl vyroben do vysvěcení kostela v roce 1656. Nad oltářem visí obraz z roku 1655 od nizozemského rytce a malíře Joachima Sandrarta s názvem Nalezení svatého kříže. Tento obraz daroval klášteru kníže Lobkovic. Po jeho stranách visí menší dva obrazy znázorňující svatého Fidelia a svatého Vavřince oděné v roucho kapucínského řádu.[5]
Oltář svatého Josefa v průčelí chrámové lodi, (vlevo) byl vyroben v polovině 18. století. Na obraze nad oltářem je vyobrazen svatý Josef s Ježíškem v náručí od Josefa Tadeáše Rottera.[1] Po levé straně od oltáře se nachází socha Panny Marie Lurdské od Josefa Vaňka.
Oltář svatého Antonína Paduánského v průčelí chrámové lodi, (vpravo) byl vyroben v polovině 18. století. Na obraze nad oltářem je vyobrazen svatý Antonín s monstrancí. Vedle něj je namalován muž s černým oslem u nohou.[2]
Kapucínská krypta - je památkově chráněná hrobka v suterénu kostela. Byla založena v polovině 18. století a jejím autorem je pravděpodobně stavitel Mořic Grimm. V hrobce jsou uloženy vysušením vzniklé mumie kapucínských mnichů, ale i některých významných členů starých šlechtických rodin. Odpočívá tu například architekt František Antonín Grimm nebo plukovník pandurů František Trenck, jenž odkázal klášteru kapucínů značné jmění. V Trenckově domě je dnes umístěna kapucínská knihovna.[6]
[editovat] Reference
- ↑ a b Kostel Nalezení svatého kříže a Klášter kapucínů [online]. Řád menších bratří kapucínů, rev. 2008, [cit. 2008-06-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice : Vlastním nákladem, 2000. s. 26-29.
- ↑ Kostel Nalezení svatého kříže a Klášter kapucínů [online]. Řád menších bratří kapucínů, rev. 2008, [cit. 2008-06-03]. Dostupné online.
- ↑ ŘEZÁČ, Roman. Kostel Nalezení sv. Kříže a klášter kapucínů [online]. Hrady.cz, 2004-10-5, [cit. 2008-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Nalezení svatého kříže a klášter kapucínů [online]. www.cestykrajem.cz, rev. 2008, [cit. 2008-06-08]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. Velká cestovní kniha. Praha : Marco Polo, 2003. ISBN 80-86050-75-0. s. 296.
[editovat] Literatura
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice : Vlastním nákladem, 2000. s. 26-29.
- STRÁNECKÝ, Vilém. Brněnské kostely. Brno : Sdružení katolické Omladiny, 1940. ISBN sys.č.000808834.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam na jižní Moravě. Brno : Computer Press, 2005. ISBN 978-80-251-1594-7. s. 49.
- SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. Velká cestovní kniha. Praha : Marco Polo, 2003. ISBN 80-86050-75-0. s. 296.
