Kostel Jednoty bratrské (Ivančice)
Historie kostela[editovat | editovat zdroj]
| Kostel Jednoty bratrské v Ivančicích | |
|---|---|
 Věž kostela Jednoty bratrské (vlevo) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Ivančice |
| Souřadnice | 49°5′59,64″ s. š., 16°22′36,48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Jednota bratrská |
| Současný majitel | Ivančice |
| Další informace | |
| Ulice | Ve Sboru |
| Kód památky | 37822/7-728 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozůstatky modlitebny Jednoty bratrské v Ivančicích (okres Brno-venkov), jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1] V ulici Ve Sboru 10, kde se nachází, bývalo původní jádro ivančického bratrského sboru. V roce 1539 koupili členové Jednoty bratrské pozemek od Hrnčíře Jíry, čímž položili základy později rozsáhlého areálu bratrského sboru. Byla zde postavena jednolodní modlitebna s polygonálně ukončeným kněžištěm a jednou, asymetricky situovanou věží. Zánik modlitebny je spjat s politickými událostmi následujícími po prohrané bitvě na Bílé hoře. Do té doby protestantské Ivančice byly podrobeny násilné rekatolizaci. Jednota bratrská musela po roce 1623 opustit město, s jejich odchodem začal postupný rozpad areálu sboru. Definitivní zánik kostela nastal po rozsáhlém požáru v roce 1757, kdy byla zřejmě poškozena i loď kostela. Zánikový horizont je doložen vrstvami, obsahujícími různorodé nálezy datované od doby vrcholné gotiky do pozdní renesance.
Archeologické výzkumy[editovat | editovat zdroj]
Archeologické výzkumy na místě předpokládané modlitebny (jednota nepoužívala termín kostel, ale modlitebna, případně chrám) probíhaly v letech 1953, 1980, a 1981 až 1985. Díky nim se postupně podařilo rekonstruovat půdorys modlitebny a prozkoumat přilehlou studnu.
První výzkum provedla v roce 1953 PhDr. Vlasta Fialová (známá především výzkumem Kralické tvrze, místa, kam se v době ohrožení přesunula z Ivančic bratrská tiskárna). PhDr. Fialová položila sondu přiléhající k dochované věži a další napříč lodí modlitebny. Výsledky sondáže potvrdily její přítomnost na této parcele.[2] V roce 1967 provedla sondáž v místě zdi, původně považované na závěr modlitebny, Olga Uhrová. V roce 1980 provedlo, pod vedením PhDr. Lubomíra Šebely a PhDr. Jiřího Vaňka, záchranný výzkum Okresní muzeum Brno-venkov . Podařilo se odkrýt již zmíněné kněžiště a přilehlou studnu, která vydala řadu archeologického materiálu, mj. knižní kování a další předměty, dokládající činnost Ivančické bratrské tiskárny.[3]
Výzkumy pokračovaly ještě v letech 1981 a 1983, závěrečné fáze výzkumu proběhly v roce 1985 (pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho), jemuž se podařilo odkrýt základy lodě modlitebny, kromě severní stěny, která se nedochovala. Pod úrovní podlahy modlitebny a v jejím těsném sousedství, narazil na starší kulturní vrstvy, včetně pozůstatků středověké hrnčířské dílny.
Z původní stavby se dodnes zachovala snížená a opravená věž, část východní zdi a renovovaná jižní zeď. Po ukončení výzkumu byla dozděna koruna dochovaného zdiva a vyzděna maketa severní stěny, která se nedochovala, nicméně její polohu bylo možné odvodit z otisku ve stěně východní.
Podobnou dispozici jako ivančický kostel vykazuje i kostel Jednoty Bratrské v Přerově, který byl archeologickým výzkumem objeven v roce 2012.[4]
Dnešní podoba sboru[editovat | editovat zdroj]
Do současné doby se dochovalo několik budov náležející bratrskému sboru, mj. například tzv. nádvorní stavení a věž kostela v jihozápadním rohu původního chrámu, která byla v letech 1955–1957 památkově upravena. Dům, přiléhající k věži, kdysi patrně bratrský dům, byl několikrát přestavován. Část původního kamenného portálu je k vidění v lapidáriu Muzea v Ivančicích. V dnešní době jsou základy kostela ošetřeny a zpřístupněny veřejnosti.[5][6][7] Renesančních budov, přímo spojených s činností Ivančického sboru se ve skutečnosti dochovalo více, dnes však u většiny z nich nedokážeme spolehlivě určit, k jakému účelu sloužily. Informace, které se objevují v literatuře jsou často spíše opakováním ústní tradicí udržovaných zpráv.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Stěna se dvěma nikami (východní), je původní stěnou modlitebny, která navazovala na presbytář (jeho zdivo je patrné v průhledu mezi zdí). -
Věž modlitebny, stála původně samostatně. Vstup do ní byl z úrovně přízemí a prvního poschodí. Ještě koncem 60-tých let byl na věži patrný nápis (na fotografii je dosud viditelné místo, kde byl situován.Zeď navazující na věž je pozůstatek původní stěny modlitebny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-29]. Identifikátor záznamu 149759 : Sbor bratrský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FIALOVÁ, Vlasta: Fotografická dokumentace, popis a nákres nálezové situace. Archiv Muzea Brněnska, Muzeum v Ivančicích, podsbírka Archeologie.
- ↑ ŠEBELA, Lubomír a VANĚK, Jiří. Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích, Vlastivědný věstník Moravský, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, XXXIV, 1982, ISSN 0323-2581. s. 201– 206. ŠEBELA, Lubomír a Jiří VANĚK. Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích (přelom 16. a 17. stol.). Ivančice: Okresní muzeum Brno – venkov, 1985.
- ↑ Památkový katalog, základy sboru a domu se školou jednoty bratrské, dostupné [online].[Cit. 19.1.2023]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/zaklady-sboru-a-domu-se-skolou-jednoty-bratrske-19428686
- ↑ DEHNEROVÁ, Hana, Petra KANIOVÁ, Marek KIECOŇ, et al. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-7480-054-2.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 598.
- ↑ Ivančické památky – Pozůstatky areálu českých bratrů [online]. Ivancice.cz [cit. 2013-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-13.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel jednoty bratrské na Wikimedia Commons
