Kosoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kosoř
Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého
Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého
Znak obce KosořVlajka obce Kosoř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČernošice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel855 (2023)[1]
Rozloha3,89 km²[2]
Katastrální územíKosoř
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ252 26
Počet domů289 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPrůběžná 260
Kosoř
252 26 Třebotov
obecniuradkosor@iol.cz
StarostkaMgr.Magdaléna Kopřivová
Oficiální web: www.kosor.cz
Kosoř na mapě
Kosoř
Kosoř
Další údaje
Kód obce539392
Kód části obce69973
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kosoř se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 4 km severně od města Černošice. Žije zde 855[1] obyvatel. Obec přímo sousedí s Prahou a nachází se v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Český kras - Pláně, jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí a krajiny a na společný postup zapojených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V některých pramenech se objevuje informace, že před tímto rokem se obec jmenovala Kosova Hora. V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru. Jako další páni jsou uváděni roku 1434 Jan Kosoř z Malovic, roku 1550 Vladyka Jakub a roku 1615 Jan Zeman ze Statenic. Roku 1620, kdy byl majetek zabavený pražským kostelům a klášterům držen v rukou povstalých českých stavů, se novým majitelem stal Matyáš z Kosoře (zvaný Matěj Zeman z Kosoře). Po bitvě na Bílé hoře byl však statek s pozemky i usedlostmi navrácen vyšehradské kapitule.[zdroj?]

Ke zmodernizovanému zámečku nechal děkan J. V. Ditrich z Lilienthalu v roce 1722 přistavit kapli sv. Anny, která se nachází na seznamu nemovitých kulturních památek.[4] Do její věžičky byly umístěny 2 zvony, větší a menší z let 1723. V období vlády Marie Terezie (byly zde nalezeny 2 katastry z tohoto období, kromě toho se zde našly také 2 opisy Berní ruly) obyvatelé spadali pod svrchovanost vyšehradského děkanství a do správy Visingerovské. V dobách vlády Josefa II. se v obci nacházelo 31 popisných čísel. V roce 1840 se v obci nacházely dva dvory, pivovar, židovna a 3 mlýny. Pro obec mělo velký význam rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra o odškolnění obce od sousedního Třebotova. Bylo vydáno povolení ke stavbě školy, k jejímuž dokončení došlo v říjnu 1882. Roku 1889 zde byl založen sbor hasičů. Na začátku 90. let 19. století v obci stálo 57 domů a žilo zde 534 obyvatel. Roku 1895 vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach věnoval obci další pamětihodnost, která je kulturní památkou, sochu svatého Jana Nepomuckého.[5] V roce 1923 byl odhalen pomník věnovaný vojínům, kteří padli v bojích první světové války.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[9]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kosoř (759 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] výroba cementového zboží, cihelna, holič, 3 hostince, 2 kováři, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, 3 pekaři, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kosoř, stavební družstvo, stavitel, trafika, velkostatek vyšehradské kollegiální kapituly.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Praha-Radotín ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 171 z Prahy do Berouna.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky 309 Praha,Zličín – Choteč – Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 9 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín – Černošice (v pracovních dnech 22 spojů, o víkendu 11 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. U obce se nachází národní přírodní památka Černá rokle, která má z hlediska paleontologie a geologie starších prvohor velký význam. V dobách prvohor zde existovalo moře a tato přírodní památka byla vytvořena právě z mořských usazenin, a to ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů. Je možno zde také vidět i stepní a skalní květenu. V okolí lze nalézt několik přírodních rezervací: přírodní rezervace Klapice, kde se vyskytuje bohaté rostlinné společenství a šípáková doubrava, přírodní rezervace Radotínské údolí, kde se objevují rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy a přírodní rezervace Staňkovka, kde se také nachází doubrava (tentokrát dub a dřín) a kde hnízdí několik druhů ptactva.

Symboly obce[editovat | editovat zdroj]

Symboly obce tvoří znak a vlajka, které jsou popisovány takto:

  • Znak: „V červeno-zeleně polceném štítě stříbrná skála, z jejího plochého vrcholu rostou dvě odkloněné stříbrné růže se zlatými semeníky na stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi, krajními odkloněnými, liliemi na stoncích, vše zlaté.“
  • Vlajka: „list tvoří červený žerdový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové a střední části listu vyrůstá z dolního okraje bílé skalnaté návrší se seříznutým vrcholem, z něhož vyrůstají dvě bílé růže se žlutými semeníky na odkloněných stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi liliemi na stoncích, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“

Symbolika uvedených prvků souvisí s místními atributy a dějinami. Stříbrná skála odkazuje ke skalnímu útvaru Sudy, na němž je obec umístěna. Barvy (zelená, červená), lilie a růže se vztahují ke svaté Anně, které je zasvěcena místní kaple. Dále je však možné vykládat lilie i vzhledem k cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a barvy i vzhledem k vyšehradské kapitule, v jejímž znaku se barvy červená a zlatá objevují. Zelená symbolizuje také přírodu, venkov a zemědělství.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Funguje zde mateřská škola a první stupeň základní školy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. kaple sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  5. socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 605. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]