Korzet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: zdravotnickou pomůcku ortopedický korzet.
Korzet

Korzet (šněrovačka) je součást ženského spodního prádla, která kombinuje funkci podprsenky a podvazkového pásu. Korzet má některé další funkce, jako je stahování hrudníku s cílem stáhnout tělo v pase a zvýraznit prsa. Tato funkce korzetu byla hojně využívána v 19. století, kdy byl v módě „vosí“ pas. V dnešní době existují i korzety, které se nosí jako svrchní prádlo, existují i korzetové plesové šaty. Dámy v rokokovém období si stahovaly tělo do korzetu, aby byly pro muže více atraktivní, ale toto stahování ženám vážně ničilo vnitřní orgány a musely se naučit minimálně nadechovat, protože plíce byly také zčásti stažené.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Korzety se nosily už v dobách neolitu. V této době nosily ženy okolo pasu obruče které jim zmenšovaly velikost v pase. Také se tyto ženy předháněly v tom, která nasadí obruč s menším průměrem. Korzet jako spodní prádlo má své kořeny v Itálii, ale byl představen ve Francii začátkem 16. století, kde byl ženami francouzského soudu přijat. Ženy ho shledaly „nezbytným pro krásu ženské postavy.“ Pro představu po nasazení mělo tělo připomínat tvar kuželky. První korzety byly vyráběny z vrstvené tkaniny, lepidla a byly pevně přichyceny. Mezi prvními byly také topy s kovovou konstrukcí, ale ty se uchytily pouze jako ortopedické pomůcky, nikoli jako módní doplněk.

Díky oblíbenosti (a to hlavně ve Francii a Anglii) se korzety zdokonalovaly, aby ženám vyhovovaly co nejvíce, takže není divu, že jim nezpůsobovaly zdravotní problémy a téměř žádné zábrany v pohybu.

V třicátých letech 19. století se změnil požadovaný tvar a postava v korzetu již nepřipomínala kuželku, ale spíše přesýpací hodiny, tvar, který je dnes vnímán jako typický pro korzety a viktoriánskou módu. V roce 1839 byl vytvořen první patent na tkalcovském stavu. Trvalo ale asi padesát let, než se strojem vyráběné korzety dočkaly popularity. Ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století se stávalo oblíbeným pevné šněrování a korzet se taky protáhl a již nekončil v bocích, ale několik centimetrů pod pasem.

Teprve na konci 19. století přicházely první zprávy o škodlivosti stahování. Doktoři se přikláněli k teorii, že korzety škodí ženám a jejich zdraví. Ve skutečnosti ale způsobovalo stahování dospělých žen jen špatné trávení a zácpu. Jako reakce na možné nebezpečí a rostoucí zájem žen o venkovní aktivity byl roku 1884 vymyšlen „zdravotní“ korzet z vlny.

V 17. století se do korzetů začaly schovávat zbraně pro ochranu žen.

Zdravotní potíže[editovat | editovat zdroj]

S korzety přišly také zdravotní potíže, jako je například mačkání orgánů. Ženy v tomto období si nemohly ani sednout, jelikož se to přes korzet nedalo. Kvůli zmenšeným plícím se musely také naučit málo nadechovat.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]