Koronární jednotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Koronární jednotka (koronární JIP, jednotka koronární péče, anglicky coronary care unit - CCU) je specializované oddělení nemocnic, kde se poskytuje péče pacientům s infarktem myokardu, nestabilní anginou pectoris a různými dalšími srdečními poruchami, které vyžadují nepřetržité sledování a léčbu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní funkcí koronární péče je nepřetržitý monitoring srdečního rytmu pomocí elektrokardiografie, obvykle s využitím telemetrie. To umožňuje včasný zásah pomocí medikace, kardioverze nebo defibrilace a zlepšit tak prognózu onemocnění. Protože se u této skupiny pacientů často objevuje srdeční arytmie, pacienti s infarktem myokardu nebo nestabilní anginou pectoris jsou rutinně umísťováni na koronární jednotce. U jiných případů (jako je např. fibrilace síní) je obecně potřeba zvláštní indikace, ale mnohé, například srdeční blok, se na koronární jednotku odesílají standardně.

Místní rozdíly[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech jsou koronární jednotky obvykle podmnožinou jednotek intenzivní péče (angl. intensive care unit, ICU) zaměřených na vážně nemocné kardiaky. Tyto jednotky se obvykle nacházejí v nemocnicích, kde se rutinně provádějí kardiochirurgické výkony. Často se používá invazivní monitoring, například měření tlaku v zaklínění plicnice Swan-Ganzovým katetrem, stejně jako podpůrné metody jako umělá plicní ventilace a intraaortální balónková kontrapulzace (IABP).

Určité nemocnice, například Johns Hopkins [1], provozují smíšené jednotky složené jak z akutní péče pro kritické případy, tak z péče intermediární pro pacienty, jejichž stav není kritický.

Akutní koronární péče[editovat | editovat zdroj]

Jednotky akutní koronární péče jsou v úrovni služeb ekvivalentní intenzivní péči. Pacienti s akutním infarktem myokardu, kardiogenním šokem nebo pacienti po operacích na otevřeném srdci jsou umísťováni právě zde.

Subakutní koronární péče[editovat | editovat zdroj]

Jednotky subakutní koronární péče (jednotky progresivní péče, intermediární koronární jednotky) poskytují péči v úrovni mezi intenzivní péčí a běžnou ústavní péčí. Tyto jednotky se obvykle starají o pacienty, kteří potřebují sledování srdeční telemetrií. Jedná se například o nestabilní anginu pectoris.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koronární jednotky vznikly v 60. letech 20. století, když se jasně ukázalo, že intenzivní sledování speciálně školeným personálem, kardiopulmonární resuscitace a dávkování medikace může snížit úmrtnost na komplikace kardiovaskulárních onemocnění. První popis koronární jednotky byl představen British Thoracic Society (Britské společnosti hrudního lékařství) v roce 1961. První jednotky potom vznikly v Sydney, Kansasu a Philadelphii. Studie publikované v roce 1967 ukázaly, že u pacientů sledovaných na koronárních jednotkách jsou konzistentně lepší výsledky v léčbě.[2] První koronární jednotka byla otevřena v Kansasu Dr. Hughem Dayem, který též vymyslel příslušný termín.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coronary care unit na anglické Wikipedii.

  1. [1]
  2. Mehta NJ, Khan IA. Cardiology's 10 greatest discoveries of the 20th century. Tex Heart Inst J. 2002, roč. 29, čís. 3, s. 164–71. PMID 12224718.  
  3. Day HW. A cardiac resuscitation program. J Lancet. April 1962, roč. 82, s. 153–6. PMID 13884060.  
  4. Julian DG. The evolution of the coronary care unit. Cardiovasc. Res.. September 2001, roč. 51, čís. 4, s. 621–4. Dostupné online. PMID 11530092.