Kopí osudu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římský voják probodává Krista na kříži
Nález Svatého kopí při první křížové výpravě

Kopí osudu či svaté kopí je podle legendy kopí, jímž měl římský voják Longinus (nebo Mauritius) probodnout bok Ježíše Krista, visícího na kříži. Kopí bývá též označováno jako Longinovo kopí. Provází ho řada legend, které líčí jeho bohatý osud, zároveň však není prokázána jeho reálná existence. Dnes existuje šest exemplářů údajného svatého kopí.[zdroj?]

Svaté kopí sehrálo významnou roli při první křížové výpravě. Po téměř osmiměsíčním boji o Antiochii bylo hlavní křižácké vojsko již značně vysíleno a proti němu stálo v přesile početné vojsko mosulského atabega Kerbogy. Novou sílu vyčerpaným křižákům dodalo zázračné nalezení svatého kopí pod oltářem chrámu sv. Petra.[1] Na nálezu se svými vizemi významně podílel provensálský mnich Petr Bartoloměj. Za opatrovníka vzácné relikvie se prohlásil Raimond z Toulouse.[2] Křižáci pak podnikli překvapivý pěší výpad a v rozhodující bitvě 28. června 1098 u Antiochie zcela zvítězili.[1] V dalším průběhu první křížové výpravy, však byla pravost svatého kopí zpochybněna. Petr Bartoloměj, aby tyto pochybnosti vyvrátil, podstoupil ordál ohněm, kdy měl s kopím a vírou v srdci projít ohněm, a pokud by bylo kopí pravé, ochránilo by ho. Petr ohněm skutečně prošel, ale dvanáct dnů poté 20. dubna 1099 následkem popálenin zemřel a jeho smrt v očích křižáků potvrdila, že nalezení svatého kopí byl podvod.[3]

Toto kopí prodal jeruzalémský král Balduin II. kvůli finančním nesnázím roku 1239 Benátkám. Později se dostalo do vlastnictví francouzského krále Ludvíka IX. Svatého, který je uložil v Sainte Chapelle v Paříži. Koncem 18. století bylo za Francouzské revoluce přemístěno do Národního muzea, odkud beze stop zmizelo.[zdroj?]

Další tzv. Longinovo kopí získal do dočasného držení společně s klenoty Svaté říše římské císař Karel IV. Dnes je společně s dalšími předměty z říšského pokladu uloženo v Klenotnici vídeňského hradu. V tomto případě se zřejmě jedná o karolinskou práci z 8. století, o které se poprvé zmiňuje historik Liuprand z Cremony. Zlatý obal byl zhotoven později. Za pravé bylo toto kopí uznáno ve 14. století. Karel IV. je uložil na Karlštejně a roku 1354 zavedl církevní svátek sv. Kopí. Za vlády císaře Zikmunda Lucemburského byl říšský poklad převezen do Norimberka a koncem 18. století do Vídně, kde se stal po zrušení Svaté říše římské soukromým majetkem Habsburků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Holy Lance ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Hrochovi, Věra a Miroslav, Křižáci v Levantě, Praha 1975, s. 44–45, 56.
  2. DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha : Orbis, 1973. S. 56.  
  3. BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 75.