Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rezignace poslanců československého Federálního shromáždění během Sametové revoluce probíhaly hromadně od prosince 1989 do února 1990.

Kooptace nových poslanců probíhaly od 28. prosince 1989 do 27. února 1990. Dne 28. prosince 1989 přijalo Federální shromáždění tzv. kooptační zákon, tedy ústavní zákon č. 183/1989 Sb., o volbě nových poslanců zákonodárných sborů,[1] podle něhož se v případě uprázdnění poslaneckého místa neměly konat nové volby, ale nového člena si volil zákonodárný sbor sám. Tento zákon měl stanovenou účinnost do dne voleb, nejpozději však do konce roku 1990. Současně byl přijat i ústavní zákon č. 182/1989 Sb., jímž se změnilo znění poslaneckého slibu.

Od 23. ledna 1990 do 31. března 1990 mohli být podle ústavního zákona 14/1990 Sb., o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů,[2] přijatého 23. ledna 1990 a vyhlášeného a účinného od téhož dne, poslanci, kteří v rámci rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán Národní fronty po vzájemné dohodě s Občanským fórem v České socialistické republice a s hnutím Veřejnost proti násilí ve Slovenské socialistické republice. Současně byla možnost kooptací, která pro všechny tři parlamenty platila již od prosince 1989, i možnost odvolávání poslanců stranou nebo NF nově rozšířena na všechny stupně národních výborů. Fakticky byla odvolání poslanců obou komor přijata předsednictvy sněmoven během dvou dnů, 29. a 30. ledna 1990.

Za autora myšlenky této kooptace, kterou mnozí přijímali s nesouhlasem či rozpaky, bývá označován Zdeněk Jičínský, který to považoval za akt spravedlivé odplaty za odstranění reformních komunistů z Federálního shromáždění kooptací v roce 1969. [3][4] [5] [6] O měsíc později vláda konstatovala, že toto řešení zdiskreditovalo Československou republiku v zahraničí.[3] 28. prosince 1989 byl předsedou Federálního shromáždění zvolen čerstvě kooptovaný poslanec Alexander Dubček.

Sněmovna lidu[editovat | editovat zdroj]

Údaje o tehdejších poslancích se dochovaly ve Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovně.[7]

Rezignace[editovat | editovat zdroj]

13. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. prosince 1989 předsednictvo SL přijalo rezignaci těchto 5 poslanců:

19. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. prosince 1989 předsednictvo SL přijalo rezignaci těchto 8 poslanců:

28. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

V den 5. schůze Sněmovny lidu, 28. prosince 1989, přijalo předsednictvo SL rezignaci těchto 3 poslanců:

28. prosince 1989 bylo kooptováno 13 nových poslanců za poslance odstoupivší k 13. 12. a k 19. 12. 1989.[8]

16. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. ledna 1990 přijalo předsednictvo SL rezignace těchto 13 poslanců:

23. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. ledna 1990 přijalo předsednictvo SL rezignace těchto 25 poslanců:

Rezignovali 30. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

6. schůze Sněmovny lidu 30. ledna 1990 přijala rezignaci těchto 19 poslanců:[9]

Odvolání[editovat | editovat zdroj]

Odvoláni 30. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

6. schůze Sněmovny lidu 30. ledna 1990 přijala informaci o odvolání těchto 19 poslanců:[9]

Na 6. schůzi SL dne 30. ledna 1990 bylo konstatováno, že je uvolněno 79 poslaneckých mandátů. Na schůzi byl předložen předsedou sněmovny návrh na doplnění 76 mandátů, 77. byl v úvodu schůze doplněn ústně, na další dva mandáty nebyli navrženi noví kandidáti.[9]

Kooptace[editovat | editovat zdroj]

28. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 1989 navrhl předseda Sněmovny lidu ke zvolení 13 poslanců:[10]

Navržených 13 kandidátů bylo zvoleno bez připomínek. Mnoho jich bylo zvoleno jednomyslně, u několika z nich se jeden či dva poslanci zdrželi hlasování nebo hlasovali proti.[8]

Za české volební obvody:

Za slovenské volební obvody:

30. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

Na 6. schůzi Sněmovny lidu, 30. 1. 1990, bylo předsedou sněmovny navrženo 76 nových poslanců Sněmovny lidu FS.[11] 77. kandidát byl předsedajícím předsedou navržen přímo na schůzi.[9].

76 ze 77 navržených poslanců bylo zvoleno, většina jednosmyslně. V několika případech někteří poslanci nebyli pro, například v případě Vasila Mohority byl jeden poslanec proti a 5 poslanců se zdrželo, v případě Miroslava Grebeníčka se tři poslanci zdrželi hlasování a nikdo nebyl proti, v případě Pavola Kanise se 8 poslanců zdrželo a nikdo nebyl proti, v několika dalších případech se zdržel jeden či dva poslanci. Kandidát Ivan Laluha se nedostavil na schůzi a proto se o něm nehlasovalo.[9]

Poslanci za české volební obvody:

Poslanci za slovenské volební obvody:

27. 2. 1990[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. února 1990 navrhl předseda Sněmovny lidu zvolení 7 nových poslanců:[12]

O kandidátech se hlasovalo 27. února 1990, v první den 24. společné schůze Federálního shromáždění. Volných bylo 7 mandátů Sněmovny lidu, zvoleno bylo všech 7 kandidátů navržených KSČ po dohodě s OF a VPN na tato poslanecká místa. Poslanci opět neměli k návrům žádné připomínky, hlasování však bylo tentokrát již mnohem méně jednomyslné než dřívější kooptace.[13]

Na téže schůzi byly přijaty zákony o zkrácení volebního období a o volbách v červnu 1990.

Za české volební obvody:

Za slovenské volební obvody:

Sněmovna národů[editovat | editovat zdroj]

Údaje o tehdejších poslancích se dochovaly ve Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovně.[14]

Rezignace[editovat | editovat zdroj]

do 28. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

Na 7. schůzi Sněmovny národů, konané 28. prosince 1989, byla oznámena rezignace 10 poslanců. Prosincová rezignace dalších dvou poslanců byla oznámena až na lednové schůzi sněmovny.[15]

Za ČSR:

  • Jindřich Zahradník, KSČ, rezignoval 1. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 13. 12. 1989
  • Josef Říman, KSČ, rezignoval 7. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 13. 12. 1989
  • Marie Kabrhelová, KSČ, rezignovala 14. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 19. 12. 1989
  • Josef Haman, KSČ, rezignoval 18. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 19. 12. 1989
  • Josef Mevald, KSČ, rezignoval 18. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 20. 12. 1989
  • Josef Kempný, KSČ, rezignoval 19. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 20. 12. 1989
  • Jan Fojtík, KSČ, rezignoval 20. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 20. 12. 1989
  • Zdeněk Sytný, KSČ, rezignoval 22. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 28. 12. 1989
  • Miroslav Zavadil, KSČ: 27.12./28.12. (ale na 7. schůzi jeho rezignace ještě nebyla oznámena [15])

Za SSR:

  • Viliam Šalgovič, KSČ, rezignoval 11. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 13. 12. 1989, zemřel 5. 2. 1990
  • Gejza Šlapka, KSČ, rezignoval 14. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 19. 12. 1989
  • Eugen Turzo, KSČ, rezignoval 18. 12. 1989, předsednictvo rezignaci přijalo 28. 12. 1989 (ale na 7. schůzi jeho rezignace ještě nebyla oznámena [15])

Leden 1990[editovat | editovat zdroj]

Do 8. schůze Sněmovny národů, konané dne 30. ledna 1990, rezignovalo celkem 42 (23 českých a 19 slovenských) poslanců: [16]

V seznamu jsou zahrnuti i poslanci, kteří rezignovali již v prosinci.

Zvolení za ČSR:

  • Karel Rusov, KSČ, rezignoval 10. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 16. 1. 1990
  • František Hanus, KSČ, rezignoval 10. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Dana Kancírová, KSČ, rezignovala 16. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • František Samec, KSČ, rezignoval 16. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Hana Dýčková, KSČ, rezignovala 18. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Jindřich Poledník, KSČ, rezignoval 18. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Václav Štáfek, KSČ, rezignoval 18. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Hana Kantorová, KSČ, rezignoval 19. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Tomáš Trávníček, KSČ, rezignoval 20. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Evžen Erban, KSČ, rezignoval 22. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Jiřina Veselá, KSČ, rezignovala 22. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Oldřich Haičman, ČSL, rezignoval 23. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Josef Trejbal, KSČ, rezignoval 23. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Josef Andrš, ČSL, rezignoval 24. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990

Za SSR:

  • Ján Pirč, KSČ, rezignoval 8. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 16. 1. 1990
  • Jozef Hrebík, KSČ, rezignoval 10. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 16. 1. 1990
  • Dušan Passia, KSČ, rezignoval 3. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Dezider Zagiba, KSČ, rezignoval 16. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Richard Nejezchleb, KSČ, rezignoval 18. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 23. 1. 1990
  • Mikuláš Beňo, KSČ, rezignoval 22. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Miloslav Boďa, KSČ, rezignoval 22. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Ivan Hrubjak, bezpartijní, rezignoval 23. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Anton Hlaváč, KSČ, rezignoval 24. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Ján Janík, KSČ, rezignoval 24. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Nina Lefflerová, KSČ, rezignovala 24. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Viera Martinčicová, bezpartijní, rezignovala 25. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Michal Sabolčík, KSČ, rezignoval 26. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Pavel Koyš, KSČ, rezignoval 27. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Ján Marko, KSČ, rezignoval 28. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990
  • Dalibor Hanes, KSČ, rezignoval 29. 1. 1990, předsednictvo SN rezignaci přijalo 29. 1. 1990

Odvolání[editovat | editovat zdroj]

29.–30. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

Do 8. schůze Sněmovny národů, konané dne 30. ledna 1990, bylo odvoláno těchto 16 (6 českých a 10 slovenských) poslanců:[16]

Zvolení za ČSR:

  • Anna Marešová, ČSL, odvolána ČSL 24. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Jana Veselá, ČSL, odvolána ČSL 26. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Hana Návratová, KSČ, odvolána KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Mikuláš Šutka, KSČ, odvolána KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Bedřich Švestka, KSČ, odvolána KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Alois Huml, bezpartijní, odvolán NF ČSSR 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990 (pouze v čtené verzi seznamu [17])

Zvolení za SSR:

  • Matej Lúčan, KSČ, odvolán KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Ján Riško, KSČ, odvolán KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Miloslav Štancel, KSČ, odvolán KSČ 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Emil Hojnoš, Strana slobody, odvolán SSl 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Ján Pampúch, Strana slobody, odvolán SSl 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Ernest Balog, SSO, odvolán SSO 29. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 29. 1. 1990
  • Slávko Buban, bezpartijní, odvolán NF ČSSR 30. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 30. 1. 1990 (pouze v čtené verzi seznamu [17])
  • Alžběta Kollárová, bezpartijní, odvolána NF ČSSR 30. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 30. 1. 1990
  • Viola Pálová, bezpartijní, odvolána NF ČSSR 30. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 30. 1. 1990
  • Marián Štefánik, bezpartijní, odvolán NF ČSSR 30. 1. 1990, odvolání předsednictvem přijato 30. 1. 1990

Kooptace[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo ve třech vlnách kooptováno 60 poslanců Sněmovny národů.

28. 12. 1989[editovat | editovat zdroj]

Do Sněmovny národů FS bylo 28. prosince 1989 navrženo zvolit 8 českých a 2 slovenské poslance.[18]

Navržení poslanci bylo zvoleni na 7. schůzi Sněmovny národů, konané 28. prosince 1989. Přítomných bylo 64 poslanců zvolených za ČSR a 65 za SSR. Hlasování o všech kandidátech bylo sloučeno do společného hlasování. Poslanec Š. Trško se zdržel hlasování pro nesouhlas s kooptačním zákonem, hlasování se zdrželi ještě další čtyři poslanci, nikdo nebyl proti.[15]

Navržení poslanci v ČSR:

Navržení poslanci v SSR:

30. 1. 1990[editovat | editovat zdroj]

Do Sněmovny národů FS bylo v nedatovaném sněmovním tisku č. 252 navrženo zvolit 20 českých a 25 slovenských poslanců.[19]

Všichni navržení poslanci byli zvoleni na 8. schůzi Sněmovny národů, konané dne 30. ledna 1990. Přítomných bylo 47 poslanců na ČSR a 41 poslanců za SSR. Volba proběhla ještě dříve, než poslanci dostali příslušné sněmovní tisky. Téměř všichni kandidáti byli zvoleni jednomyslně, pouze v případě Jiřího Machalíka se jeden poslanec zdržel hlasování.[17]

Navržení poslanci v ČSR:

Navržení poslanci v SSR:

27. 2. 1990[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. února 1990 navrhl předseda Sněmovny národů zvolení 5 nových poslanců:[20]

O kandidátech se hlasovalo 27. února 1990, v první den 24. společné schůze Federálního shromáždění. Volných bylo 5 mandátů Sněmovny národů, zvoleno bylo všech 5 kandidátů navržených KSČ po dohodě s OF a VPN na tato poslanecká místa. Přítomných bylo 66 poslanců Sněmovny národů zvolených za ČSR a 68 poslanců Sněmovny národů zvolených za SSR, hlasování již nebylo jednomyslné.[13]

Na téže schůzi byly přijaty zákony o zkrácení volebního období a o volbách v červnu 1990.

Za ČSR:

  • Tomáš Ctibor, bezpartijní: nikdo proti, 10 českých a 10 slovenských poslanců se zdrželo
  • Jaroslav Kos, KSČ: 10 českých a 8 slovenských proti, 7 českých a 14 slovenských se zdrželo

Za SSR:

  • Hvězdoň Kočtuch (navržen jako Hvezdoň Kočtuch): žádný český a 1 slovenský proti, 7 českých a čtyři slovenští se zdrželi
  • Peter Gecko (navržen jako Petr Gecko), bezpartijní: 2 čeští a žádný slovenský proti, 1 český a 2 slovenští se zdrželi
  • Michal Sýkora, KSČ: 11 českých a 5 slovenských proti, 7 českých a 19 slovenských se zdrželo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 183/1989 Sb., Ústavní zákon o volbě nových poslanců zákonodárných sborů. Sbírka zákonů, částka 37/1989, vydána 28. 12. 1989
  2. 14/1990 Sb., Ústavní zákon o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. Sbírka zákonů, částka 14/1990, vydána 23. 1. 1990
  3. a b Karel Hvížďala: POLITIKA: Česko a volby prezidentů, Neviditelný pes, 19. 12. 2007
  4. Co dřív, moc, nebo koncepce? Listy, 2/2005, Václav Žák, rozhovor se Zdeňkem Jičínským a Fedorem Gálem
  5. FS ČSSR 1986–1990, 19. schůze FS, 28. prosince 1989: Návrh ústavního zákona o volbě nových poslanců zákonodárných sborů (tisk 228), záznam jednání o návrhu
  6. FS ČSSR 1986–1990, 22. schůze FS, 23. ledna 1990, str. 2: Vládny návrh ústavného zákona o odvolávaní poslancov zastupiteľských zborov a voľbe nových poslancov národných výborov, tlač 235, záznam z jednání o návrhu
  7. Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1986–1990, Sněmovna lidu, jmenný rejstřík
  8. a b FS ČSSR 1986-1990, 5. schůze Sněmovny lidu, 28. 12. 1990
  9. a b c d e FS ČSSR 1986-1990, 6. schůze Sněmovny lidu, 30. 1. 1990, 1. strana
  10. FS ČSSR 1986–1990, tisk 229: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu, nedatováno
  11. FS ČSSR 1986–1990, tisk 250: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu atd., 29. 1. 1990
  12. FS ČSSR 1986–1990, tisk 260: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny lidu atd., 22. 2. 1990
  13. a b FS ČSSR 1986–1990, 24. společná schůze FS, str. 3 – Volba poslanců Sněmovny lidu a poslanců Sněmovny národů
  14. Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1986–1990, Sněmovna národů, jmenný rejstřík
  15. a b c d FS ČSSR 1986–1990, 7. schůze Sněmovny národů, 28. 12. 1989
  16. a b FS ČSSR 1986–1990, tisk 251: Přehled poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR, kteří na svou funkci poslance rezignovali nebo z ní byli odvoláni. 29. 1. 1990
  17. a b c FS ČSSR 1986–1990, 8. schůze Sněmovny národů, 30. 1.
  18. FS ČSSR 1986–1990, tisk 231: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny národů, 28. 12. 1989
  19. FS ČSSR 1986–1990, tisk 252: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny národů, nedatováno
  20. FS ČSSR 1986–1990, tisk 261: návrh na volbu nových poslanců Sněmovny národů atd., 27. 2. 1990