Kooikerhondje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kooikerhondje
Kooiker01.jpg
Základní informace
země původu Nizozemsko Nizozemsko
synonyma holandský kachní pes
využití v minulosti:lákání ptáků a přinášení kořisti,dnes:slídič a společník
průměrný věk 12-13 let
Tělesná charakteristika
hmotnost 9-11 KG
výška † 35–40 cm
typ srsti střední délky, rovná nebo mírně zvlněná, s dobře vyvinutou podsadou
barva červenooranžové plotny na bílém základu jsou jasně ohraničené, bílá převládá
Klasifikace a standard
skupina FCI VIII – slídiči, retrieveři a vodní psi
sekce FCI 2 – slídiči
FCI standard
ČMKU standard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Kooikerhondje je poměrně staré a drobné psí plemeno pocházející z Nizozemska. Je velmi nenáročné a v České republice se jeho chov pomalu rozšiřuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Psi podobní dnešním kooikerhondjům se poprvé objevili v Nizozemí v 17. století. Bylo využíváno lovci pro lov divokých kachen. Ti potřebovali psa, který by sám dokázal divoké kachny nahnat do klecí. Provádělo se to takto; divoké kachny byli v rákosí. Pes - kooikerhondje - plaval kolem tohoto rákosí s ocasem vyzdvyženým a plaval dokud se kachny ze zvědavosti nepřišli podívat. Pak je ve správnou chvíli začal nahánět.

Kooikerhondje byl velmi oblíbený právě pro tuto práci. Ne příliš velký, ale silný a s výdrží, kterému nevadí chlad a vlhkost. Toto plemeno začalo být od roku 1943 registrováno v Holandské plemenné knize. Během 2 svět. války jeho stavy poklesly na pouhých 25 jedinců. Na jejich základě se podařilo plemeno opět rozšířit, ovšem za cenu výskytu dědičných onemocnění. [1]

Přísnou kontrolou zdraví a povahy, která probíhají dosud, se podařilo vyšlechtit zdravé a vyrovnané jedince. V roce 1971 byl schválen standard tohoto plemene a následně byl kooikerhondje schválen FCI. Tento pes dosáhl značné obliby.

A proč zrovna tento název?[editovat | editovat zdroj]

V Nizozemí se říká, že kachny dělají "kooi kooi" a hondje znamená pes, kooikerhondje je tedy pes na kachny, kachní pes. [2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Srst tohoto plemene je zcela nenáročná, ale velice krásná - je středně dlouhá, na dotek hebká a izoluje před zimou i vodou. Má červenou nebo naoranžovělou barvu znaků, podklad je většinou bílý. Toto plemeno je jemné konstrukce s velmi lehkou kostrou. Hlava je přiměřené délky, suchá a čistými liniemi. Stop je z profilu (ze strany) patrný, z pohledu zepředu nevýrazný. Uši jsou nasazený nízko, středně velké a nošené podél hlavy. Srst na nich může vytvořit volánky. Krk je dlouhý, velmi dobře osvalený a suchý. Hřbet silný a rovný i když je poněkud krátký. Ocas - který sloužil k lákání kachen - je velmi dlouhý, osvalený a bohatě osrstněný. Většinou je nošen nad linií hřbetu, i pokud je v klidu. Nohy jsou dlouhé a svalnaté, tlapky kulaté.

Výška se pohybuje od 35 - 40 cm, váha je 9 - 11 kg.

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Toto plemeno je klidné, milé a přátelské, svoji rodinu velmi miluje a dokáže ji i chránit. Je i velmi chytrý a bystrý! Jedinci tohoto plemene jsou většinou živí a nadšeně se vrhají do každé práce. není moc hlučný, spíše naopak a není to dobrý hlídač. S dětmi vychází vcelku dobře ale má rád svůj klid a pokud dětem nebudou vymezené hranice, může se začít bát a z toho se pak může vyvinout i agrese. S ostatními zvířaty vychází dobře, ale má lovecké pudy a proto spíše než srnku prožene kachnu nebo labuť. Má velmi rád vodu. Je to pes i pro více lidí, nejen pro jednoho. Výcvik je nutný.

Péče[editovat | editovat zdroj]

Na péči je tento pes velmi nenáročný. Srst stačí občas vykartáčovat, v době línání trochu častěji, do uší se nijak zasahovat nemusí a pokud si drápky brousí o chodník tak také ne. Šampónem ji stačí mýt jen 2x do roka, ne tedy moc často, aby neztratila svoji přirozenou mastnotu, to by vedlo ke kožním problémům. Jediné co potřebuje, je pohyb. Nevyžaduje ho, ale rozhodně mu to prospívá, hlavně pohyb ve vodě, který je pro něj přirozený. Výcvik je nutností - i když je to malý pes, dokáže leccos zničit a bez výcviku je prakticky neovladatelný.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dnes se již vůbec ke svému původnímu účelu nevyužívá - hlavně díky pokrokům technologií. Dnes je to hlavně společník nebo slídič. Poslední dobou ale získává i uplatnění jako canisterapeaut nebo záchranář. Hodí se i pro psí sporty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čerpáno z oficiálního standartu plemene kooikerhondje dle FCI v češtině - Standard č. 314
  2. Autor informace o původu názvu plemene je Markéta Grašíková - http://www.kooikerhondje.estranky.cz/