Konrád z Botenštejna
| Konrad z Mühlhausenu na hradě Botenštejn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1240 Mühlhausen |
| Úmrtí | 1320 Bodenstein |
| Tituly a úřady žoldnéř, rytíř | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konrád z Botenštejna byl původem z kmene Durynků, (narozen okolo roku 1240 – zemřel po roce 1320, Durynsko, Německo) byl to žoldnéř, nájemný rytíř.
Rod a původ[editovat | editovat zdroj]
Konrád z Botenštejna[pozn. 1] byl kronikáři 14. a 15. století zaznamenán jako postava českých dějin a s údajnou vinou za zabití posledního vládnoucího Přemyslovce, krále Václava III. v roce 1306 v Olomouci[1]
Místo Mühlhausen, bylo v 8. století psáno jako Mulhovia, také Mulhusia. Okolo roku 1000 staroslovansky Mulhaso, německy Mulhow, Mulhaff, Mulehoff.
Hrad Botenštejn (německy Burg Bodenstein, GPS 51.453611°, 10.3425°) se nachází 37 km severně od města Mühlhausen.
Historické záznamy[editovat | editovat zdroj]
Kroniky[editovat | editovat zdroj]
Kroniky, kde byl zmíněn Konrád z Botenštejna, byly sepsány až mnoho let po smrti Václava III., již za doby, kdy byl mrtev také rytíř Konrád z Botenštejna.[2]
- Kniha kapitulních statut a nekrologium olomoucké,[3] kde se tvrdí, že: "Václavovým vrahem byl durynk Konrád".[4]
- Zbraslavská kronika (1305–1339), dílo opatů Oty Durynského a Petra Žitavského.
- Dalimilova kronika, počátek 14. století.
- Kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína.
| „ | Divíme se všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem tak nezměrné hanebnosti. Byl však spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, jak vyskočil z paláce, drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaká slova. Zda byl on nebo jiný vinen, nevím, ví to Bůh, to však vím a je to známo celému světu, že záhuba onoho mladého krále způsobila vzrůst nesčíslných útrap. | “ |
| — Zbraslavská kronika[5] | ||
Zápis v matrikách v Německu[editovat | editovat zdroj]
V knize Český pitaval aneb Královraždy, od Miroslava Ivanova, bylo uvedeno:[2][6]
| „ | Conradus miles die Bodenstein (Bottennstein, Botenstein), Ritter des bekanten Geshleghts derer von Bodenstein, gelebt um 1240–1320, war an Mehreren Feldzügen beteiligt ... Tedy: Konrád voják z Bodensteinu (Bodtenstein, Bodenstein), rytíři známého rodu von Bodenstein, žil mezi léty 1240-1320, byli zapojeni do několika tažení ... | “ |
| — [7] | ||
Historická fakta a omyly[editovat | editovat zdroj]
Konrád z Botenštejna se vydal se svou družinou v roce 1306, společně s domobranou, resp. vojskem Václava III., na vojenské tažení do Polska proti Vladislavi I. Lokýtkovi. Z Olomouce odjel v následujících dnech po smrti Václava III., kdy bylo vojenské tažení neaktuální, tedy po 4. srpnu 1306.[2] Několik let po své údajné smrti v Olomouci v roce 1306 byl zaznamenán jako účastník několika dalších válečných tažení.[2] Nebylo tedy doloženo, že Konrád z Botenštejna byl oním vrahem Václava III. Podle durynských písemných záznamů Konrád z Mühlhausenu na hradě Bottenstein, nájemný durynský žoldnéř, zemřel v roce 1320. Tedy až o čtrnáct let po smrti Václava III.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Někdy psán také jako Konrád z Mühlhausenu, nebo z Mulhow.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JAN, Bauer. Jak umírá král. [s.l.]: Alpress 158 s. Dostupné online. ISBN 9788074668609. Google-Books-ID: 6wWODwAAQBAJ.
- ↑ a b c d e IVANOV, Miroslav. Český pitaval aneb Královraždy. Ilustrace Ilustrace/foto: Václav Novák, Jindřich Marco, Josef Prošek; Autor obálky: Aleš Krejča. První. vyd. [s.l.]: Orbis, 1976. 254 s. (Stopy, fakta, svědectví). Dostupné online. Kniha vyšla ve 4. vydáních: 1976 Orbis, 1977 Orbis, 2009 XYZ, 2010 XYZ..
- ↑ LISTINY KRÁLE VÁCLAVA III. V ARCHIVU MĚSTA OLOMOUCE (1306). archivy.olomouc.eu [online]. archivy.olomouc.eu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-26.
- ↑ PERNICA, Jaroslav. Témata - Olomoucké archivy. archivy.olomouc.eu [online]. [cit. 2018-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-26.
- ↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1976. S. 150.
- ↑ Český pitaval aneb Kralovraždy (Miroslav Ivanov). www.cbdb.cz [online]. ČBDB.cz [cit. 2020-02-25]. Dostupné online.
- ↑ strana 147 v knize - IVANOV Miroslav, Kráľovraždy, alebo, Český pitaval, 1. vydání, Obzor, 1979. 338 s., obrázková příloha, Edice: Periskop
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s.
- Zbraslavská kronika. Příprava vydání Zdeněk Fiala; překlad František Heřmanský, Rudolf Mertlík. Praha: Svoboda, 1976. 597 s.
- IVANOV, Miroslav, Český pitaval aneb Kralovraždy. Praha: XYZ, 2009. 300 s. ISBN 978-80-7388-036-1.
- MARÁZ, Karel, Několik poznámek ke Konrádovi z Botenštejna aneb Opravdu nevíme kdo byl vrahem Václava III.? In: Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. Společenské vědy č. 294. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2007. s. 85-89, 5 s. ISBN 978-80-85037-47-0. Dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- DENIK.CZ. Záhadná vražda v Olomouci: Jak to bylo ve skutečnosti se smrtí Václava III? [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 25.09.2018. Dostupné online.
- Konrád z Botenštejna
- Durynk zabil krále…
- Žalozpěvy, otcův pohřeb a umrlec. Temná noc Václava III. před smrtí v Olomouci
- Zavraždění Václava III. – video z cyklu České televize Historický magazín
- Záhady Toma Wizarda Vražda posledního Přemyslovce – video z cyklu České televize