Konopné textilní vlákno
Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
|
Produkce konopí v tunách 2003, 2013 a 2021 | |||||||
| 2003 | 2013[2] | 2021[2] | |||||
| Francie | 4 300 | 14 % | 48 264 | 71 % | Francie | 143 110 | 47 % |
| Čína | 24 000 | 79 % | 16 000 | 24 % | Čína | 72 878 | 24 % |
| Chile | 1 250 | 4 % | 1 450 | 2 % | USA | 15 113 | 5 % |
| Ukrajina | 150 | < 1 % | 1 450 | 1 % | Sev.Korea | 15 097 | 5 % |
| Maďarsko | 40 | < 1 % | 600 | < 1 % | Polsko | 15 080 | 5 % |
| Rusko | 300 | 1 % | 300 | < 1 % | Nizozemí | 13 280 | 4 % |
| Rumunsko | 100 | < 1 % | 150 | < 1 % | Rakousko | 10 700 | 4 % |
| Polsko | 15 | < 1 % | 30 | < 1 % | Itálie | 4 710 | 2 % |
| Turecko | 150 | < 1 % | 1 | < 1 % | Chile | 4 878 | 1 % |
| Španělsko | 8 | < 1 % | 0 | 0 % | Rumunsko | 2 770 | 1 % |
| Srbsko | 2 | < 1 % | 0 | 0 % | Ostat.(10) | 5 474 | 2 % |
| Celkem | 30 315 | 100 % | 67 785 | 100 % | Celkem | 302 451 | 100 % |
Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.[3] Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.
V roce 2021 dosáhly osevní plochy celosvětově cca 79 000 hektarů, hektarové výnosy se zvýšily v posledních 30 letech až na sedminásobek. Celosvětová roční sklizeň v rozsahu cca 300 000 tun vláknového konopí (jak ukazuje následující tabulka) byla dosud dosahována jen v 60. letech 20. století.
V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[4] Produkce v ČR dosáhla v roce 2021 celkem 60 tun.[2]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.[1]
Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online např. Global Hemp Market 2016.[6]
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.
Zpracování vláken[editovat | editovat zdroj]
Použití konopí na výrobu příze[editovat | editovat zdroj]
Konopné příze se vyrábí:
- "klasickým" způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[7]
- z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s chemickými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.
| Stupeň výroby | Výtěžek v kg | |||||||
| surové stonky | 1000 | |||||||
| máčené, suché stonky | 900 | |||||||
| Druhy vláken | dlouhá | krátká | koudel | |||||
| potěrané stonky | 100 | 120 | ||||||
| vochlovaná vlákna | 38 | 56 | -- | |||||
| mykaný pramen | -- | 43 | 84 | |||||
| příze | 34 | 37 | 73 | |||||
| tkaniny (po úpravě) | 30 | -- | -- | |||||
| šňůry/lana (po úpravě) | -- | 36 | 69 | |||||
Nákres vpravo znázorňuje schematicky obě výrobní technologie a následující tabulka ukazuje příklad exploatace 1000 kg konopných stonků při zpracování na textilní výrobky „klasickým“ způsobem. (V tabulce není uvedeno, že se při potěrání a vochlování odděluje od dalšího zpracování 610 kg pazdeří a 70 kg různých nečistot). Celkový výsledek 135 kg tkanin a provaznických výrobků odpovídá průměrnému váhovému množství hotových textilií, které se dá získat z konopných stonků.[8]
Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.
Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.[9]
Konopná vlákna v technických výrobcích[editovat | editovat zdroj]
Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky
Způsoby zpracování a použití:
- Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[10] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
- Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Konopné vlákno 400 x zvětšené -
Sklizeň: Horní část s listím odděleně od vlákenných stonků
-
Polotovary a výrobky z konopných vláken (Textilní muzeum v Tilburgu) -
Tkanina na korejské tradiční oděvy z konopí sambe -
Sukně z konopné tkaniny (z oděvů čínské menšiny Lisu v Muzeu národností v Jünnanu) -
Zvuková izolace z konopného pazdeří
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 300
- ↑ a b c Growing Hemp for the Future [online]. Textile Exchange, 2023 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 31
- ↑ SOUVISEJÍCÍ ZÁKON [online]. konopa.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
- ↑ Industrial Hemp [online]. Washington State University, 2014 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. (anglicky)
- ↑ Global Hemp Market 2016 [online]. QY Research Group, 2016 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30. (anglicky)
- ↑ Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92
- ↑ Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str.176-206
- ↑ Hemp Fashion [online]. HempAge, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hanffasern [online]. Temafa, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14. (německy)
- ↑ Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation [online]. nova-Institut, 2008 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 138–144
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu konopné textilní vlákno na Wikimedia Commons
