Konitrud lékařský
 Konitrud lékařský | |
|---|---|
 Konitrud lékařský (Gratiola officinalis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod | konitrud (Gratiola) |
| Binomické jméno | |
| Gratiola officinalis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konitrud lékařský (Gratiola officinalis) je nevysoká bylina vlhkých míst, která byla dříve v České republice považována za léčivou rostlinu a nyní je ohrožená vyhynutím. Tento v české přírodě původní druh byl po dlouhá léta jediným druhem rodu konitrud, jenž v Česku rostl, ale v roce 2002 byl zjištěn ze Severní Ameriky příležitostně zavlékaný konitrud přehlížený.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rostlina je s ohledem na svůj výskyt považována hlavně za submediteránní (Apeninský, Balkánský, Pyrenejský poloostrov) a subatlantskou (Francie, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko) s přesahem do Střední Evropy (ČR, Belgie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko). Její areál dále roztroušeně sahá přes evropské Rusko a Sibiř až po Altaj a dále do Jihozápadní Asie (Turecko, Írán), na Kavkaz (Ázerbájdžán, Gruzie), do Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán) a na sever Číny a Íránu.[2][3][4]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice konitrud lékařský dříve rostl podél mnoha řek i v jihočeských rybničních oblastech, v současnosti je z důvodu devastace stanovišť na ústupu. Jsou známe řídké nedávné nálezy ze západních a severních Čech, aktuálně pravidelně roste v nevelkých počtech na střední a jižní Moravě.
Pro zvýšení ochrany druhu je zařazen ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012", mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[2][3][5]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Je světlomilnou rostlinou bažinatých a mokřadních stanovišť nacházejících se podél vodních toků a nádrží, roste i na místech krátkodobě zaplavovaných. Vyskytuje se také na zamokřených loukách a ladem ležících místech s písčitou až hlinitopísčitou půdou, která často bývá i zbahnělá. Je hemikryptofyt kvetoucí od června do srpna. Ploidie druhu 2n = 32.[3][5][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá rostlina s přímou či vystoupavou lodyhou vysokou 20 až 40 cm vyrůstající z plazivého oddenku. Lodyha je pevná, čtyřhranná a porostlá vstřícnými, křižmostojnými, poloobjímavými listy. Jejich čepele, 20 až 50 mm dlouhé, jsou třížílné, kopinaté, na vrcholu ostře zakončené a po obvodě ostře pilovité. Listy vespod lodyhy brzy zasychají.
Květy se stopkami vyrůstají jednotlivě z úžlabí listenů delších než stopky, pod kalichem jsou ještě dva úzké listence. Kalich je dělený do pěti cípů nestejné délky. Koruna je 2 cm dlouhá, široce trubkovitá, bílá a dvoupyská; horní pysk má dva cípy nazpět ohnuté a dolní tři cípy zaoblené. Korunní trubka je hranatá, žlutavá, nazelenalá nebo červenavě naběhlá, tmavě žilkovaná. V květu jsou patrny čtyři tyčinky, dvě funkční s tlustými nitkami mají prašníky a dvě jalové s tenkými nitkami jsou bez prašníků, pátá tyčinka je zakrnělá. Kuželovitý semeník nese čnělku s dvoulaločnou bliznou.
Plod je kulovitá mnohosemenná tobolka kapkovitého tvaru až 5 mm velká. Tobolka, otevírající se čtyřmi chlopněmi, obsahuje válcovitá, nažloutlá až hnědá semena asi 1 mm dlouhá.[2][3][5][7][8]
Význam[editovat | editovat zdroj]
V minulosti konitrud lékařský sloužil k léčbě lidí i zvířat, používal se v malých dávkách proti střevním nemocem, při problémech s játry, ledvinami, při vodnatelnosti a k ovlivnění srdeční činnosti. Obsahuje množství glykosidů, například léčivý graciolin a graciotoxin a toxický elateridin. Dnes se jeho užívání již nedoporučuje. Je chráněnou rostlinou a při nesprávné aplikaci může způsobit poškození ledvin, vnitřní krvácení, potrat i selhání srdce.[3][5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Konitrud lékařský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 15.07.2007 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Konitrud lékařský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.06.2010 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Gratiola officinalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c d HRČKA, Daniel. Konitrud lékařský [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 10.02.2014 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Konitrud lékařský, s. 246–247.
- ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Graciola lekárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2017-05-22]. S. 69–72. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ HONG, Deyuan; YANG, Hanbi; JIN, Cunli et al. Flora of China: Gratiola officinalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu konitrud lékařský na Wikimedia Commons 
Taxon Gratiola officinalis ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření konitrudu lékařského v ČR
